Ministr Wolfgang Schäuble prohlásil, že uzavření hranic by Německo „zničilo“.
Evropské země v poslední době zažívají narůst znepokojení veřejnosti ohledně s imigrací spojených otázek a důsledkem toho zde vzrůstá i politické napětí.
Přehnaná politická rétorika však dosáhla nového vrcholu nejnovějším prohlášením německého ministra financí Wolfganga Schäubleho, který se v rozhovoru nechal slyšet, že uzavření hranic země by vedlo k příbuzenskému křížení.
Odpůrcům německé politiky otevřených hranic pak vzkázal:
„Muslimové jsou obohacením naší otevřenosti a rozmanitosti.“
„Podívejte na Turky třetí generace, hlavně ženy. To je nesmírný inovační potenciál,“ dodal.
Jinak řečeno, první a druhá generace žádná sláva, třetí generace mužů taky ne – ale podívejte na Turkyně třetí generace! Stejná logika bude očividně platit i u Afghánců a Čaďanů. Stačí maličkost: počkat si 75 let…
Mezitím ale poslední půlstoletí ukazuje, že muslimská imigrace v západní Evropě celkem dramaticky zvyšuje míru sňatků bratranců a sestřenic (inbreedingu), jak ukazují data profesora A. H. Bittlese. Turci (tradičně nejpočetnější muslimská skupina v Německu) nejsou v tomto ohledu ještě tak špatní jako jejich zaostalejší souvěrci, ale řekněme taková Británie musí kvůli příbuzenským sňatkům svých Pákistánců řešit celou řadu problémů.
Můžete si přečíst i můj článek z 13. ledna 2003 pro magazín American Conservative Cousin Marriage Conundrum (Rébus příbuzenských sňatků), kde jsem vyjádřil pochybnosti ohledně plánů Bushovy vlády obsadit Irák a vybudovat tam demokracii – právě kvůli vysoké míře inbreedingu.
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře