Němečtí politici přiznávají, že migranti budou stát zemi přinejmenším 30 miliard euro ročně

Noví Němci se musejí mít jako v bavlnce. Proč? - Proto.

Němečtí politici: Noví Němci se musejí mít jako v bavlnce. Proč? – Proto.

Autorka: Virginia Haleová

Politici přiznali, že nedávný příliv migrantů do Německa bude daňové poplatníky stát přinejmenším 30 miliard euro ročně. Kromě pokrytí každodenních životních nákladů a nových migrantů hodlá německá vláda po bezprecedentní migrační vlně prudce zvýšit také výdaje na policejní a bezpečnostní složky.

Německé noviny položily různým resortům a subjektům otázku, kolik veřejných peněz podle svých odhadů vynaloží na více než milion migrantů, kteří do země loni přišli.

Největším vládním výdajem má být integrace, na niž případnou dvě třetiny z celkové sumy 30 miliard euro. Spadají sem učitelé, školky, školy, jazykové kurzy a bydlení.

Svaz německých měst a obcí odhaduje, že náklady na tyto služby pro migranty budou stát daňové poplatníky 20 miliard eur ročně. Varuje, že do roku 2018 pak vzniknou další výdaje na ubytování ve výši 2,6 miliard.

Výkonný ředitel Svazu Gerd Landsberg pro Bild řekl: „Integrace uprchlíků bude herkulovským úkolem, jehož největší tíže dopadne na bedra obcí.“

Do kategorie nákladů obcí patří 1 625 milionu eur ročně na družiny, 400 milionů ročně na jesle a školky, minimálně 300 tisíc euro za rok na učitele a náklady na další výchovné pracovníky minimálně ve výši 972 milionů eur ročně.

Dále je nutné dle Svazu zaplatit 35 eur na hodinu 350 tisícům učitelům němčiny, více než 240 milionů ročně sociálním pracovníkům a 40 milionů školním psychologům. Kromě toho má daňové poplatníky stavba plánovaných 75 000 nových domů pro migranty přijít nejméně na 1 125 miliardy euro.

Eva Lohseová, předsedkyně Německého svazu měst vyzvala vládu k urychlenému uvolnění prostředků na migranty, protože jedině s jejich pomocí mohou místní samosprávy účinně financovat integrační opatření. Ludwigshafen, jehož je Lohseová starostkou, momentální trápí vážný nedostatek školních psychologů, tlumočníků, sociálních pracovníků a učitelů.

Podle jejích slov však integrace migrantů pomůže Německu, „až jazykové kurzy, vzdělávaní a péče o děti přinesou úspěchy na pracovním trhu a v oblasti bydlení.“

Mimo integrace migrační krize značně navýší i výdaje na bezpečnost země. Odhadované minimum 20 tisíc nových policistů vyjde stát na nejméně 1,3 miliard eur ročně – a tato cifra se má časem „zvyšovat.“ Kromě toho má nových 11 tisíc míst vzniknout i na úrovni spolkové policie

Poslanec Eckhardt Rehberg pro Bild řekl: „Na program vnitřní bezpečnosti už jsme přidělili miliardu eur a do roku 2020 se toto číslo zvýší na 2,6 miliardy.“

Podle Bildu se má německý rozpočet na vnitřní bezpečnost do příštího roku navýšit přinejmenším o třetinu, z 6,1 na 8,3 miliard euro. Rehberg navrhuje zavedení povinné pracovní služby, v jejímž rámci by Němci sloužili migrantům.

Sociálnědemokratický poslanec Johannes Kahns pro Bild o obřích sumách, které vláda hodlá na migranty vynaložit, řekl následující:

„Takto titánský počin si samozřejmě vyžádá prostředky. Kdybychom ale teď šetřili, v konečném důsledku by to všechno jen dále prodražilo.“

Článek Virginie Haleové Politicians Admit Migrants To Cost Germany More Than 30 Billion Euros A Year vyšel na zpravodajském webu Breibart 4. srpna 2016.

2 Responses to “Němečtí politici přiznávají, že migranti budou stát zemi přinejmenším 30 miliard euro ročně”

  1. oldo napsal:

    Keď vidím tie špinavé čierne moslimské papule, tak sa mi sám otvára bičak vo vrecku.

  2. Tom napsal:

    Chci Německé dávky… Necítím se v ČR o.k..Kam se mám přihlásit, ať mi zaplatí za jejich karmu?

Trackbacks/Pingbacks


Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív