Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Orbán varuje před přílivovou vlnou migrantů z Afriky

Orbán

Orbán: „Musíme jednat okamžitě. Pokud evropské politické elity bezodkladně nedospějí k rozhodnutí, pak už do pohybu uvedený příliv nebude možné zastavit.“

Maďarský premiér Viktor Orbán na sobotní (23. března 2019) konferenci o migraci vyzval k rázné akci, která by zastavila demografickou přílivovou vlnu z Afriky.

Orbán na Budapešťské konferenci o migraci, pořádané Kolegiem Matyáše Korvína, prohlásil: „Musíme jednat okamžitě. Pokud evropské politické elity bezodkladně nedospějí k rozhodnutí, pak už do pohybu uvedený příliv nebude možné zastavit.

Maďarský ministerský předseda citoval data OSN, podle nichž se počet obyvatel Afriky během krátkých 13 let zvýší o půl miliardy a nůžky mezi kvalitou života v Evropě a Africe se dále rozevřou. „Migrační tlak z afrického kontinentu nepochybně dále poroste,“ dodal.

Afričanům je podle něj třeba pomoci u nich doma, ne v Evropě. Postoj západní a východní části Evropy k imigraci je třeba urychleně vyřešit, protože s postupem času to podle něj bude stále obtížnější.

Bývalý český prezident Václav Klaus označil masovou migraci za největší výzvu naší doby. Je podle něj důležité rozlišovat mezi migrací individuální a masovou. Argumenty evropské „politické elity“ na podporu masové imigrace by měly být uplatňovány pouze na migraci individuální.

Země totiž dokáží poměrně dobře absorbovat jednotlivé migranty, ale masová migrace narušuje sociální soudržnost a způsobuje kulturní, sociální i politické konflikty, vysvětlil dále. Obává se ale, že evropské vedení raději bude dělat, že tyto problémy nevidí, než by je řešilo.

Profesor demografie z Oxfordské univerzity David Coleman očekává novou migrační vlnu z Afriky v souvislosti se současnou populační explozí v Africe a demografickým úpadkem Evropy.

Coleman masovou migraci nepovažuje za řešení a poukázal též na zanedbávání ochrany hranic Evropy. Migrace podle něj neřeší problémy stárnoucí populace, protože vede k nezvladatelnému růstu obyvatelstva a změnám v podílech jednotlivých skupin.

Španělský exministr vnitra a někdejší místopředseda Evropské lidové strany Jaime Mayor Oreja podotknul, že migrační krize je jen vnějším projevem hlubší krize evropské duše, hodnot i osobnosti v „nespočetných institucích“ Evropské unie.

Oslabení pořádku v Evropě podle něj může v delším časovém horizontu vytvořit podmínky k násilnostem. Nebezpečím pro členské státy EU tak prý není politický extremismus, ale náchylnost k „extrémnímu oslabení řádu a zákonnosti“. Bez nějaké hlubší obrody se ale Evropa nedokáže s migrací účinně vypořádat, varoval. Proto si musí uvědomit, kde a kdy udělala chybu tím, že se odvrátila od svých křesťanských hodnot.

Bývalý australský ministr zahraničí Alexander Downer rozcupoval evropskou migrační politiku jako „katastrofální“ a „otřesnou“. Nesprávné zhodnocení situace podle něj oslabilo politickou stabilitu, s tím jak se většina voličů odvrátila od stran, podle kterých nelze migraci v globalizovaném světě kontrolovat, a proto ji není na místě nijak bránit.

Downer se postavil proti politice otevřených hranic: společnost podle jeho mínění nemá být migrací proměněna k nepoznání. Nově příchozí by se měli přizpůsobit místním společenstvím, uzavřel.

George Borjas, profesor ekonomie a sociální politiky na Harvard Kennedy School, upozornil, že migraci bychom neměli chápat pouze jako mezinárodní pohyb pracovní síly nebo ekonomický proces bez kulturních a civilizačních dopadů. Na příkladu Spojených států pak ukázal, že prospěch z ekonomické činnosti migrantů nebývá při zohlednění nákladů na migraci nijak závratný.

Někdejší francouzský prezident Nicolas Sarkozy (Ano, tento Sarkozy – pozn. DP) popsal Maďarsko jak „zemi mého otce“, „odvážný národ s velkolepou historií“ a „bytostně evropskou zemi díky svým hodnotám, kultuře a dějinám – a také zemi demokratickou“.

S odkazem na volební triumfy strany Fidesz  v letech 2010, 2014 i 2018 prohlásil, že „pokud někdo v tak nestabilním světě vyhraje volby třikrát po sobě, zasluhuje uznání“.

Orbán v nedělním rozhovoru upozornil, že nizozemská vládnoucí koalice ve volbách přišla o většinu v horní komoře, protože strana Franse Timmermanse byla poražena. Zatímco nás tak Timmermans, hlavní kandidát Strany evropských socialistů na post předsedy Evropské komise, při návštěvách Budapešti i dalších evropských metropolí „poučuje o demokracii, jeho stranu lidé poslali lidé bez díků zpátky domů“.

„Lidé jako Timmermans, doma zavržení svými vlastními voliči, nesmí obsazovat vysoké posty v Bruselu, protože tím trpí spolupráce uvnitř Evropské unie,“ uzavřel Orbán.

Zpráva Orban warns against demographic tidal wave from Africa vyšla na stránkách Free West Media 27. března 2019.

One Response to “Orbán varuje před přílivovou vlnou migrantů z Afriky”

  1. Jan Čáka napsal:

    Zaplať Pán Bůh za Viktora Orbána ,Salvíniho a další vlastence co pomáhají tu invazi čmoudů zastavit.Třeba u nás v Čechách se konečně prosadí to co chce Tomio Okamura.

Trackbacks/Pingbacks


Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív