Američtí vojáci v Iráku

Autor: Eric Striker

Washingtonská zahraniční politika po 11. září 2001 patří k největším faktorům nestability ve světě, ukazuje nová studie vědců z Brownovy univerzity.

Vine, Coffman, et al ve své práci „Creating Refugees: Displacement Caused by the United States‘ Post 9/11 Wars“ (Vytváření uprchlíků: Vysídlení zapříčiněné válkami vedenými po 11. září Spojenými státy) zkoumali dopad amerických válek bez konce v Afghánistánu (2001-dodnes), Pákistánu (2001-dodnes), Jemenu (2002-dodnes), Somálsku (2002-dodnes), na Filipínách (2002-dodnes), v Iráku (2003-dodnes), Libyi (2011-dodnes) a Sýrii (2014-dodnes) na civilní obyvatelstvo v průběhu let.

Autoři odhadují, že asi 37 milionů lidí přišlo o střechu nad hlavou nebo se stalo uprchlíky následky bojů a poškození infrastruktury v důsledku americké vojenské intervence v jejich zemi. Uplynulých dvacet let nekončící „války s terorismem“ tak vytvořilo stejně uprchlíků a „vnitřně vysídlených osob“ (internally displaced persons, IDP) jako 2. světová válka.

Pokud bychom navíc připočetli další země zasažené americkými imperiálními ambicemi jako např. Venezuela, počet „IDP“ a uprchlíků by narostl až na závratných 59 milionů.

Návdavkem k lidskému utrpení přímo v postižených zemích americká vojenská agresivita a vyzbrojování teroristických bojůvek v cizině Pentagonem vyvolalo chaos i v mnoha spojeneckých zemích. 7,8 milionů obyvatel těchto zón konfliktu je vedeno v kategorii žadatelů o azyl a uprchlíků a drtivá většina masového přílivu nově příchozích v rámci evropské migrační krize v roce 2015 pocházela ze států cílených americkou intervencí.

Jen 25 milionů z těchto 37 milionů vysídlených a uprchlíků se zatím povedlo navrátit se domů ke svým normálním životům.

Americké politické elity v posledních letech stále obtížněji vysvětlují válkou unavené veřejnosti, proč je Amerika zapojena do tolika zámořských vojenských operací. Prezident Trump na nedávném předvolebním shromáždění svým voličům bez obalu řekl: „Pravda je taková, že vlastně ani nemusíme být na Blízkém východě z jiného důvodu než chránit Izrael.“

Razantní snížení počtů amerických vojáků v zahraničí se stále těší vysoké podpoře voličstva. Donald Trump se alespoň naoko snaží utlumovat americké zámořské vojenské operace, jeho vlažné snahy však doposud úspěšně blokují demokrati i republikáni v Kongresu a na ministerstvu zahraničí.

Není zcela jasné, zda jsou Trumpova nejnovější oznámení o stahování vojáků z Iráku i Afghánistánu prázdnou rétorikou nebo upřímným závazkem, jeho dosavadní výsledky při naplňování předvolebních slibů v této oblasti však mnoho optimismu nevzbuzují. Trumpovi největší sponzoři pro letošní volby, jako držitel amerického i izraelského občanství a majitel mnoha kasin Sheldon Adelson, jsou stoupenci nekonečné války na Blízkém východě, v níž vidí přijatelnou cenu za postupný pokrok při naplňování izraelských geopolitických ambic.

Projekt Costs of War (Cena války) Brownovy univerzity kromě bezprecedentního množství vyhnaných civilistů vyčíslil také další americké výdaje na války: peněžně dosahují odhadem skoro šesti a půl bilionu dolarů (plus dalších celkem osm bilionů v úrocích z válečných dluhů v průběhu příštích 40 let). Vedly také k úmrtí 800 000 lidí (převážně civilistů), padlo v nich na 15 000 amerických vojáků a žoldáků – a přesto měly prozatím snahy o budování demokratických režimů v Iráku a Afghánistánu jen velice chabé výsledky.

Článek Erika Strikera New Study: 37 Million People Have Been Displaced By US Military Intervention Since 2001 vyšel na jeho stránkách National-Justice.com 9. září 2020