Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Policie ve švédském Malmö prosí veřejnost o pomoc se „spirálou násilí“

Co by bez 'nových Švédů' asi dávali večer ve zprávách?

Co by bez ‘nových Švédů’ asi dávali večer ve zprávách?

Policie ve švédském Malmö naléhavě žádá veřejnost o pomoc při řešení série závažných trestných činů, včetně desítek pokusů o vraždu, vražd, napadení, znásilnění a dalších zločinů, s nárůstem jejichž počtu se policii nedaří vypořádat.

V pátečním otevřeném dopise velitel policie v Malmö Stefan Sinteus vyzval občany, aby poskytli informace, které by policii mohly pomoci najít pachatele v řadě případů, jejichž vyšetřování uvázlo na mrtvém bodě.

„Ujišťuji vás, že policie dělá vše pro, aby byli pachatelé předvedeni před spravedlnost. Sami to však nedokážeme – vyřešení těchto násilných zločinů závisí na vás a vašich svědectvích. Proto vás žádám: pomozte nám,“ napsal Sinteus.

Výzva přichází poté, co se objevily informace, že možní svědkové v případě vraždy šestnáctiletého Iráčana Ahmeda Obaida ve čtvrti Rosengard 14. ledna odmítli poskytnout výpověď poté, co se pod fotkami jeho mrtvého těla objevily rasistické výhrůžky určené jeho bývalým spolužákům.

Bojí se. Jsou vyděšení a ptají se, koho zastřelí jako dalšího, řekl ředitel místní školy listu Sydsvenskan, který cituje Local.

Lidé lžou a schválně nás svádějí na špatnou stopu. Je to pro nás problém,“ prozradil Sydsvenskanu někdejší vyšetřovatel J. B. Cederholm.

Rosengard, který se coby „uprchlické ghetto s nejhorší pověstí“ v celé zemi ocitl v hledáčku médií, obývají z více než čtyř pětin lidí migračního původu, především pak blízkovýchodního, afrického a východoevropského. Opakovaně zde dochází k násilí gangů, třenicím jednotlivých etnických skupin a sociálnímu neklidu, když jen necelých 40% obyvatel čtvrti má práci.

Irácký teenager žil ve Švédsku od raného dětství, kdy zde jeho rodina získala azyl. Postřelili ho u autobusové zastávky a následně svým zraněním podlehl. Podle policie se na místě činu v tu dobu nacházelo několik svědků.

Uprchli jsme před válkou a bídou hledat bezpečí. A pak se stane něco takového,“ řekl otec mladíka Sydsvenskanu.

V otevřeném dopise Sinteus jmenovitě zmiňuje Obaidovu vraždu a sobotní pokus o vraždu dalšího teenagera a slibuje využít všech nezbytných prostředků k dovedení obou vyšetřování do konce.

Na pomoc policii v Malmö s tím, co Sinteus popisuje „jako spirálu násilí nebývalých rozměrů,“ vyslali do města minulý týden posily z policejního ústředí, které mají podle  Sinteuse do města dorazit příští týden.  Celkem 130 policistů momentálně pracuje výlučně na vyšetřování závažných zločinů.

Policie v Malmö v současnosti vyšetřuje 11 vražd a 80 pokusů o vraždu. Když se k tomu připočtou další násilné trestné činy, napadení, znásilnění, krádeže a podvody,“ dodává, znamená to pro jeho oddělení „značné přepětí lidí i zdrojů.“

Není to poprvé, co se ve třetím největším městě v zemi a domově početné populace migrantů objevuje znepokojení z narůstající vlny zločinnosti. Loni v červenci vlna přestřelek, výbuchů a žhářství po procesu se třemi muži odsouzenými za podíl na vánočním bombovém útoku v Rosengardu přiměla místní policisty požádat své kolegyna celostátní úrovni o „sdílení expertizy.“

Policejní mluvčí Lars Förstell tehdy RT řekl, že do násilí etnických gangů a zločinů napojených na pašování drog i další trestnou činnosti je zapojeno asi 30-40 lidí se zločineckou minulostí.

Ten konflikt má spíš rysy organizovaného podnikání,“ nechal se slyšet.

V září byli při přestřelce a automobilové honičce zraněni čtyři lidé.

Už tak obtížná situace, ještě zhoršená přílivem žadatelů o azyl bez dokumentů, přiměla švédské úřady označit některé oblasti jako tzv. „no-go zóny,“ jejichž počet se v září zvýšil na 55.

Obaidovu smrt však policie za součást války gangů nepovažuje, protože mladík neměl záznam v trestním rejstříku a nebyl policii známý.

Článek Police in Swedish city appeal for public help amid ‘upward spiral of violence’ vyšel na zpravodajském webu Russia Today 28. ledna 2017.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív