Categorized | Politika

Řecká policie: „Sedíme na časované bombě“

Autor: Jean-Claude Galli

Turecko využívá ilegální přistěhovalectví jako zbraň proti Řecku a Evropě, ve snaze islamizovat kontinent. Jeho prostřednictvím rovněž vyvíjí nátlak za účelem získání politických ústupků ze strany Evropské unie. To by mělo vyvolat razantní odpověď ze strany evropských vlád. Namísto toho, tito bezpáteřní blázni pokračují ve své nekonečné politice ústupků.

V Řecku, které čítá 11 milionů obyvatel, se nyní nachází milion ilegálních přistěhovalců, z nichž většina je držena za otřesných podmínek v přistěhovaleckých táborech.

Policejní šéf v Orestias (u hranic s Tureckem) Giorgios Salamangas mluví jasně: „Do roku 2009 byl počet přistěhovalců mírný a zvladatelný (3500 zatčení v oblasti, kterou má na starosti). Byl to rok 2010, kdy se situace dramaticky změnila (36 000 zatčení ve stejné oblasti).“

V roce 2010 se totiž Turecko rozhodlo, bez toho, že by to s někým konzultovalo, že přestane vydávat víza pro občany států jako např. Írán, Sýrie, Jemen, Libye, Libanon, Maroko a Tunisko. Tímto aktem Turecko dramaticky změnilo situaci, v důsledku čehož pak přistěhovalci začali proudit směrem do Evropy. „Dnes se můžete dostat do Istanbulu z Alžíru a dalších měst severní Afriky s nízkonákladovou leteckou společností za 70 Euro,“ říká Giorgos Salamangas.


Dnes už málokdo riskuje cestu přes Středozemní moře. Je to příliš drahé, příliš dlouhé a příliš riskantní. Ilegální přistěhovalci ze Sahelu  a Maghrebu, stejně jako Asiaté, teď prochází Tureckem a Řeckem. „Turecko se stalo křižovatkou pro ilegální přistěhovalce, kteří smeřují dále do zemí Schengenského prostoru, obzvláště díky novým linkám nízkonákladových leteckých společností,“ potvrzuje tento fakt zpráva evropské agentury Frontex (Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU) z roku 2012.

Turecká vláda před těmito fakty zavírá oči. Nádavkem k ekonomickým výhodám, jež získává díky tranzitu tisíců lidí jeho územím, využívá ilegální přistěhovalectví jako způsob nátlaku na EU. Ministr pro evropské záležitosti a hlavní vyjednávač Turecka o vstupu do EU Egemen Bagis považuje za „nespravedlivé“, že turečtí občané potřebují do Evropy víza. Prostě a jasně – Ankara požaduje jejich zrušení.

Večer na některých ulicích v Omonia, čtvrti v srdci Athén, není výjimkou, když překračujete těla narkomanů, když se chcete dostat do nějaké budovy, nebo dokonce i jen projít po ulici. V Athénách, které mají téměř čtyři miliony obyvatel a žádná předměstí, jsou squaty ilegálních přistěhovalců soustředěny právě ve čtvrti Omonia. Drogy, prostituce, kriminalita, AIDS. Tato čtvrť se stala určitým druhem šedé zóny. Lepší se tam nezdržovat. Policisté (jejichž platy byly v porovnání s předchozím rokem sníženy o 30 % procent v rámci škrtů a úsporných opatření) přiznávají svoje znepokojení: „Sedíme na časované bombě,“ varuje jeden z nich. „Co se týče kriminality celkově, všechny ukazatele jsou v červených číslech. Vloupání do domů, krádeže kabelek na ulici, všechna čísla vystřelila nahoru.“

Úryvky článku Bombe migratoire en Grèce vyšly na stránkách časopisu Valleurs actuelles 6. září 2012.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív