Simone Weilová, mystička práce

Simone Weilová

Simone Weilová

Autorka: Juliana R.

Čítárna Délského potápěče pokračuje třetím titulem!

Simone Weilová (1909-1943) patří k filosofům, jež levice cituje s největším zalíbením. Stěží však lze říci, že by do ideového arzenálu (neo)marxismu bezvadně pasovala. Anotace divadelní hry o jejím životě, která měla premiéru v roce 2014, myslitelku charakterizovala jako „židovku bez tóry, marxistku bez partaje, Ježíšovu učednici bez církve“. Tato epiteta svědčí především o bezradnosti, s níž se nad „nekorektním“ a neortodoxním zjevem Weilové přešlapuje, a snaze stlačit ji zpátky do kategorií, jimž se svým životem vymkla.

Problém, který s ní levice má, příhodně shrnuje recenze Susan Sontagové na jeden svazek filosofčiných esejů. Podle židovské kritičky většinu čtenářů Weilové fascinuje síla její osobnosti, mučednictví a extravagance její svatosti, aniž by se však ztotožnili s jejím myšlením. „Není ani nutné sdílet bolestnou a nenaplněnou milostnou aférku Simone Weilové s katolickou církví; nebo přijmout její gnostickou theologii boží nepřítomnosti; nebo si osvojit její ideály odmítnutí těla; nebo přistoupit na její prudce nespravedlivou nenávist k římské civilisaci a k Židům. Podobně je tomu u Kierkegaarda a Nietzscheho: většina jejich moderních obdivovatelů nemůže přijmout a nepřijímá jejich ideje.“ Sontagová sama nezastírá, jak ji Weilová odpuzuje; patrně proto je její recenze plná omylů pramenících z povrchního čtení i z bytostného neporozumění. V závěru autorce spílá kvůli tvrzení, že „Hitler není horší než Napoleon, než Richelieu, než Caesar“, a kvůli odmítnutí hebrejských výdobytků včetně lineárního času.

Odraz myslitelky v křivém zrcadle neomarxismu tak možná představuje východisko pro jiné čtení Weilové. Přirovnává-li Sontagová nepřijatelnost jejích myšlenek k těm Nietzscheovým, neznamená to, že se do nich můžeme se zájmem ponořit?

Dále vyšlo

01/19 Ernst Jünger – Skleněné včely
02/19 Václav Jan – Úloha masové zábavy při formování nového člověka

Chystané tituly

02/20 Džunjú Kitajama – Duch japonského rytířství

***

Tituly Čítárny Délského potápěče lze

vytisknout

Čítárna DP - tisk

Čítárna DP – tisk

uložit ve formátu PDF

Čítárna DP - uložení PDF

Čítárna DP – uložení PDF

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív