Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Skupinou nejvíce zdráhající podstoupit očkování jsou lidé s doktorátem

Nová studie autorů z dvojice amerických univerzit (Carnegie Mellon University a University of Pittsburgh) ukázala, že právě ti nejvzdělanější vykazují nejnižší ochotu nechat se očkovat.

V Německu i dalších zemích jsou lidé, kteří nestojí o očkování, běžně označováni za „covidioty“, tedy osoby mdlého rozumu. Nevakcinovaní rutinně čelí ostouzení, uplacení, vylučování z účasti na každodenním životě a jsou vykreslováni jako oběti dezinformačních kampaní.

Studie opakovaně ukazují vyšší ochotu nechat se očkovat mezi (americkými) Demokraty než Republikány. Ti naopak mnohem častěji prohlašují, že se rozhodně nechtějí očkovat. Míra proočkovanosti tak zůstává nižší v okrscích, které se v prezidentských volbách přiklonily na Trumpovu stranu v porovnání s těmi, kde většina hlasovala pro Bidena – a tento rozdíl se dále zvětšuje.

Proto mnozí vykreslují neočkované jako nevzdělané, chudé Trumpovy voliče. Přestože se ale mnozí nevakcinovaní rekrutují z řad znechucených konzervativců, rozhodně nejsou jen hloupí.

Nedávno dokončená studie výzkumníků z Carnegie Mellonovy a Pittsburghské univerzity ukázala, že neočkované nelze paušálně obvinit z chatrných rozumových schopností. Badatelé vyhodnotili více než 5 milionů dotazníků, kde tázaní vyplňovali mj. různé demografické údaje a ty, kdo podle svých slov „pravděpodobně“ nebo „rozhodně“ nepodstoupí očkování, označili jako „zdráhavé k vakcinaci“.

Některá zjištění příliš nepřekvapí: okrsky s vyšší podporou republikánských kandidátů při posledních volbách vykázaly také mezi lednem a květnem tohoto roku vyšší zdráhavost k vakcinaci.

Když se ale tato kategorie dále rozebere podle míry dosaženého vzdělání, vidíme největší neochotu u těch nejméně a nejvíce vzdělaných. Lidé s magisterským titulem se očkují nejochotněji, nejzdráhavěji pak ti s doktorátem.

V úvodních pěti měsících roku 2021 došlo podle závěrů studie k největšímu snížení neochoty mezi méně vzdělanými, tedy lidmi se středoškolským nebo nižším vzděláním. Mezi lidmi s doktorským titulem ovšem k ničemu podobnému nedošlo, takže do května tohoto roku už lidé s Ph.D. tvoří nejzdráhavější skupinu.

Méně vzdělaní lidé tak z různých důvodů změnili svůj názor na očkování, zatímco ty nejvzdělanější vrstvy zůstaly relativně nejzatvrzelejšími očkovacími skeptiky.

Zpráva PhDs the most vaccine-hesitant group of all vyšla na stránkách Free West Media 12. srpna 2021.

2 Responses to “Skupinou nejvíce zdráhající podstoupit očkování jsou lidé s doktorátem”

  1. BBB napsal:

    Aha.
    A kdo jsou ti lidé, kteří léčí covid, kdo jsou ti lidé, co píchají vakcíny?
    To nejsou doktoři?
    Neprošli doktorským studiem, mnohdy i sedmiletým na zahraničních univerzitách, nezkoumají informace, nemilují vědu a výzkum, nemilují analýzu a syntézu, nedávají si dohromady souvislosti, nemají výzkumnickou mentalitu?
    Nezkoumají celou tu událost a nepoužívají kritické myšlení????
    Jak mám já, jako laik, poznat, který doktor používá kritické myšlení?
    Jedna doktorka se vysmála očkování proti chřipce, druhá byla málem vzteky bez sebe, když jsem jí to řekl.
    Která z nich má pravdu, které mám věřit?
    Hezký den!

  2. Zuzana napsal:

    Hezký den,
    no ano, já žádné “očkování” nechci. Jsem doktorka. Proč? Protože zkoumáme informace. Člověk, který prochází doktorským studiem, je člověk, který miluje vědu a výzkum. Většinou člověk, který absolvuje VŠ, je spíš kariérista, anebo člověk, který má za to, že vysokoškolský diplom jej umístí na dobrou pracovní pozici. Ale projít doktorským studiem poté – 7 let na zahraniční univerzitě – je o něčem jiném: musíte prostě milovat vědu a zkoumání, musíte být zvídavý a zvědavý, musíte milovat analýzu a syntézu, dávat si dohromady souvislosti, prostě mít výzkumnickou mentalitu. A to samé budete dělat se vším, co vám přijde do cesty – tedy i s “kovid eventem.” Budete tudíž zkoumat celou tu událost a používat kritické myšlení. A to vás dovede k vašemu stanovisku vzhledem k “vakcinaci”. Krásný den!

Trackbacks/Pingbacks


Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

29. března 1895 se v Heidelbergu narodil německý spisovatel, filozof, publicista, entomolog a veterán obou světových válek Ernst Jünger. Jako mladý se proslavil svým válečným románem V ocelových bouřích, ve výmarské éře se řadil k předním postavám tzv. konzervativní revoluce. Odmítl přímou spolupráci s národně socialistickým režimem, po válce se pak z politické arény stáhl úplně, i tak však výrazně ovlivnil některé proudy pravicového myšlení, a po zbytek svého dlouhého života se věnoval literární tvorbě.
29. března 2012 zemřel na selhání srdce ve věku pouhých nedožitých 50 let pravicový anglický intelektuál, politik, spisovatel a brilantní řečník Jonathan Bowden, od 90. let aktivní nejprve v Konzervativní straně, následně v řadách BNP i různých menších uskupení.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív