Categorized | Historie, Kultura, Religionistika

Vánoční píseň „Osvojenců“

Slunce

Vítej, vítej, svátku vánoční,
naděj budí slunovrat roční,
slunce sálá novou zář,
vznáší výše jasnou tvář,
delší dni nám radost slibují.


Vítej, vítej nám, dni vánoční,
jenž přemohl krátký den roční,
slunko mrazy zapudí,
skvostnou zeleň probudí,
plodnou sílu zemí znovu dá.

Vítej, králi znovu zrozený,
vítej život nově vzbuzený!
Slunce zplodí pak i květ,
okrášlí nám celý svět,
oblaží nás svojím žehnáním.

Vítej,  dárče všeho života,
před nímž prchá noční temnota,
dáváš plody, ovoce,
chléb rok každý po roce,
aby nekles hlady živočich.

Vítej, vítej, Slunce vánoční,
na svou novou dráhu výroční!
Zdravíme tě písní svou
veselou a radostnou.
Zdráv buď, tvůrče všeho života!

(Na nápěv „Trávo, trávo, trávo zelená“)

Vánoční píseň „Osvojenců“
(slunovratu a nového pohanství)
1918

V českém prostředí vzácná ukázka tzv. „pohanského křesťanství“, jež se po moderní Evropě rozšířilo prostřednictvím různých spolků, kroužků a sekt zejména na přelomu 19. a 20. století, v období Fin de siècle. Nejprve ve Francii, pak v Německu a Itálii. Také u nás jsme měli své „ariány“, blouznivce a lidové hloubavce.

Pohansky krásnou oslavu zářícího „dárce všeho života“, symbolu světla, pravdy a krásy, symbolu vítězství nad temnotou noci i temnotou utlačovatelské společnosti, symbolu nového života, jehož návrat oslavovali naši předkové po dlouhé věky, což jim církev jen přechodně nahradila svátkem narození Kristova, si zapsal Vojtěch Sotona (1868–1952), chalupník z Domanic u Luže a do své knihy Utopie blouznivců a sektářů ji přetiskl Milan Machovec.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív