Categorized | Historie, Kultura, Religionistika

Vánoční píseň „Osvojenců“

Slunce

Vítej, vítej, svátku vánoční,
naděj budí slunovrat roční,
slunce sálá novou zář,
vznáší výše jasnou tvář,
delší dni nám radost slibují.


Vítej, vítej nám, dni vánoční,
jenž přemohl krátký den roční,
slunko mrazy zapudí,
skvostnou zeleň probudí,
plodnou sílu zemí znovu dá.

Vítej, králi znovu zrozený,
vítej život nově vzbuzený!
Slunce zplodí pak i květ,
okrášlí nám celý svět,
oblaží nás svojím žehnáním.

Vítej,  dárče všeho života,
před nímž prchá noční temnota,
dáváš plody, ovoce,
chléb rok každý po roce,
aby nekles hlady živočich.

Vítej, vítej, Slunce vánoční,
na svou novou dráhu výroční!
Zdravíme tě písní svou
veselou a radostnou.
Zdráv buď, tvůrče všeho života!

(Na nápěv „Trávo, trávo, trávo zelená“)

Vánoční píseň „Osvojenců“
(slunovratu a nového pohanství)
1918

V českém prostředí vzácná ukázka tzv. „pohanského křesťanství“, jež se po moderní Evropě rozšířilo prostřednictvím různých spolků, kroužků a sekt zejména na přelomu 19. a 20. století, v období Fin de siècle. Nejprve ve Francii, pak v Německu a Itálii. Také u nás jsme měli své „ariány“, blouznivce a lidové hloubavce.

Pohansky krásnou oslavu zářícího „dárce všeho života“, symbolu světla, pravdy a krásy, symbolu vítězství nad temnotou noci i temnotou utlačovatelské společnosti, symbolu nového života, jehož návrat oslavovali naši předkové po dlouhé věky, což jim církev jen přechodně nahradila svátkem narození Kristova, si zapsal Vojtěch Sotona (1868–1952), chalupník z Domanic u Luže a do své knihy Utopie blouznivců a sektářů ji přetiskl Milan Machovec.

Rudolf Jičín – Filosofie dějin a politika

Rudolf Jičín - Filosofie dějin a politika***
OSMÝ TITUL ŘADY METANOIA!
Po všech Němcích a Italech, ba i Japonci, s hrdostí dodáváme, že konečně od českého autora – Rudolfa Jičína!
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

8. května 1936 podlehl v Mnichově náhlému srdečnímu selhání Oswald Spengler, německý filozof a spisovatel. Bylo mu by pouhých 55 let. Patří k nejvýraznějším  osobnostem německého meziválečného hnutí konzervativní revoluce a nacionalismu. Tento striktní  kulturní pesimista přišel ve svém největším díle Zánik Západu (Untergang des Abendlandes, 1918 a 1922) s originální morfologií světových dějin, které podle něj jsou sledem důsledně oddělených kultur a civilizací, které se vyvíjí v předem určených cyklech,  analogických zákonům života. Naše západní - tzv. faustovská - civilizace podle Spenglera už koncem 19. století nezvratně vstoupila do své poslední, „zimní“ fáze cyklu.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív