Categorized | Kultura, Převzato, Recenze

Za vznešenou Peganou

H. P. Lovecraft: The Conservative: The Complete Issues 1915-1923Autor: San

Žurnál The Conservative H. P. Lovecraft redigoval a sporadicky sám publikoval v letech 1915 až 1923. Některé příspěvky napsal sám, mnohé další však napsali jiní a nešlo jen o politické a sociální komentáře běžných denních událostí, nýbrž rovněž o poesii, krátké povídky a literární kritiky. Bez ohledu na jeho titul připomíná Lovecraftův konservativní styl jen vzdáleně to, co představuje v Americe dnes, daleko spíše šlo o kulturní obrodu – výzvu k návratu ke kořenům toho, co od počátku inspirovalo západní kulturu.

Období, během něhož byl The Conservative vydáván, se shoduje s některými nejbouřlivějšími událostmi dvacátého století, včetně první světové války a ruské revoluce. Pro Lovecrafta a jeho spřátelené autory však nebyl odpovědí pro plavbu mořem chaosu hrubý nacionalismus či socioekonomická politika, nýbrž že je možné jej pochopit jen z pozic rasy, kultury a silného smyslu pro morálku. Jako oponent demokracie i liberalismu toužil Lovecraft po návratu aristokratických hodnot dřívějších dob. Ať už čteme tyto texty jakožto doklad Lovecraftova světového názoru, nebo jako okno do doby, v níž byly napsány, The Conservative zůstává fascinujícím dokumentem.

V tomto vydání naleznete i zvláštní 20-stránkový úvod jedné z nejzajímavějších postav současné britské literární scény, Alexe Kurtagiće – autora pozoruhodného antiutopického románu Mister –, a to v kontextu Lovecraftova života i kariéry.


The Conservative byl Lovecraftovým originálním příspěvkem k hnutí amatérského žurnalismu majícího svůj původ až v 60. letech 19. století, kdy mladí využili výhod nového laciného tisku, a jež se posléze v období let 1866-76 stalo organizovanou institucí.

Čtenáře, kteří už znají nejen klasické literární dílo HPL, ale i mapování jeho politických aktivit a názorů (srv.Lovecraft a politikaH. P. Lovecraft: Árijský mystik), zaujmou články jako Čas a prostor (str. 142), Merlinus Redivivus (str. 144), vedle toho pak i příspěvky An Amateur Humorist Franka Belknapa Longa Jr. (str. 183) a Felis (str. 192), filosofický esej A. T. Madisona Intuition In The Philosophy Of Bergson (str. 194), až po závěrečný redakční sloupek HPL (str. 214-15), kde svůj žurnál obhajuje proti nařčení, že: „The Conservative je dalek toho, že by odsuzoval humor v amatérském žurnalismu. Vznešená Pegana (místo bohů v první knize spisovatele Lorda Dunsanyho) ví, jak strašně je nám třeba autentického článku! Cožpak není právě teď doba, kdy taková rozšafná výchova rozšíří naši stvořitelskou moc a pochopení v jistých oblastech? Kdo se odváží říci, že se jej nedotkla Dunsanyho jemná Arabeska, jak se od ní jeho zdravý rozum stále více a více vzdaloval, nebo že Arthur Machen není výmluvnější pro svoji dětskou naivitu v jeho pohledu na snový svět? … Vskutku, smích jest uměním pro diskriminované!“

Doporučujeme všem, kdož se hlouběji zajímají o souvislosti a myšlenkové pozadí HPL.

H. P. Lovecraft: The Conservative: The Complete Issues 1915-1923
218 stran, Arktos, 2013, vydání první, brožované
ISBN 9781907166303

Recenze byla převzata ze stránek Okultura.cz.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Ernst Jünger – Aladinův problém

Ernst Jünger - Aladinův problém***
Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruský spisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševické strany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív