Začátek nové geopolitické éry. Rozhovor s Manuelem Ochsenreiterem o situaci na Krymu

Manuel Ochsenreiter se srbským dobrovolníkem na jednom ze silničních zátarasů poblíž Sevastopolu.

Manuel Ochsenreiter se srbským dobrovolníkem na jednom ze silničních zátarasů poblíž Sevastopolu.

James Porrazzo v rozhovoru s Manuelem Ochsenreiterem pro stránky Open Revolt

JP: Nedávno jsi navštívil Krym v době, kdy probíhalo referendum o připojení k Rusku. V prvé řadě by nás zajímalo, jak tě na Krymu přijali jako německého novináře?

MO: Byl to stejný druh přijetí, kterého se vám dostane kdekoli mimo „oblast Západu“. Jakmile lidé poznají, že nepracujete pro mainstreamové masmédia ve vaší zemi, přivítají vás vřele a přátelským způsobem. Je dobré, když nejste součástí průmyslu korporátních lží.

JP: Co se odehrávalo na ulicích před tímto historicky významným dnem? Zde v Severní Americe líčila masmédia obraz ruských jednotek, kontrolujících opozici pod pohrůžkou užití zbraní.

MO: Tyto pohádky nevysílala pouze americká masmédia. I v Německu jsme byli „svědky“ invaze, kdy ruské tanky a další vojenská technika obsazovaly Krym. Když jsem přijel do Simferopolu začal jsem po této ruské invazi pátrat. Zjistil jsem však, že se odehrávala pouze na televizních obrazovkách v západních zemích. Namísto depresivních „okupačních scén“ jsem viděl šťastné lidi, zachvácené nadšením ze „znovusjednocení“. Obyvatelé Krymu se těšili na den referenda.


JP: Je jasné, jaké názory zastává proruská většina. Měl jsi příležitost mluvit s někým z dalších skupin obyvatelstva, napřiklad krymskými Tatary? Nebo lidmi loajálními s kyjevskou juntou? Naše okupovaná masmédia opět tvrdily, že tyto skupiny obyvatel čelily (nebo stále čelí) těžkostem.

MO: Tak zaprvé, říkal jsem si kde naše západní masmédia našly všechny ty protirusky zaměřené obyvatele Krymu. Možná na stejném místě, na jakém našli masy „mírumilovných protestujících“ v Sýrii? Samozřejmě že jsem na Krymu mluvil s mnoha lidmi a samozřejmě že někteří byli skeptičtí vůči Moskvě. Nicméně tam nebyli žádní „protirusky“ orientovaní lidé. Měl jsem možnost mluvit s krymskými Tatary, kteří byli velmi rozlobeni na jejich protiruskou „lobby“, která je podporována západními nevládními organizacemi, Washingtonem, Ankarou a Bruselem. Faktem je, že mnoho krymských Tatarů a dalších neruských národností dává přednost být součástí Ruska, obzvláště poté co měli možnost být svědky toho, co se dnes odehrává v Kyjevě. Volí bezpečnost, mír a pořádek (Moskva) namísto anarchie, chaosu a výtržnictví (Kyjev).

JP: Tvoje fotografie s kozáky a srbskými dobrovolníky jsou emotivní. Měl jsi příležitost seznámit se s jejich postoji a s důvody, které je přiměly k cestě na Krym?

MO: Jejich motivace byla idealistická. Chtěli pomoci jejich ruským krajanům. Obzvláště před referendem kolovalo Krymem mnoho zvěstí o provokacích Kyjeva. Lidé očekávali chuligány z „Pravého Sektoru“, kteří se budou snažit na Krymu narušit přípravy a chod referenda. Kozáci strážili veřejné budovy. Lidé byli nadšeni nad kozáckou přítomností v Simferopolu. Srbští četničtí dobrovolníci strážili silniční zátarasy poblíž Sevastopolu.

JP: Jaké byly první ohlasy v ulicích po vyhlášení výsledků referenda?

MO: Krym zaplavila vlna štěstí. Lidé slavili v ulicích po celou noc. Byl to skvělý zážitek, obzvláště pro mě jako pro Němce, kdy jsem možnost znovu zažít jedinečnou historickou událost, poněvadž i my jsme byli znovusjednoceni v roce 1900…

JP: Kromě toho, že jsi skvělý novinář jsi také odborník na geopolitiku. Kam podle tebe směřuje dění na Ukrajině?

MO: Znovusjednocení Krymu s Ruskem je počátkem geopolitického tsunami. Poprvé od roku 1989/1990 se objevila vážná konkurence hegemoniální moci USA. Pravidla hry se náhle změnila. Rusko už není ochotno více tolerovat jakýkoli tlak Západu směrem na Východ. Znovusjednocení Krymu s Ruskem není dozajista koncem, nýbrž počátkem nové geopolitické éry.

JP: Měli jsme možnost sledovat tvoje cesty do Sýrie a poté na Krym. Co je tvým dalším cílem?

MO: Akorát jsem se vrátil z Kosova, kde jsem navštívil srbskou komunitu, která bojuje o přežití. Kosovo je další geopoliticky ožehavou oblastí – v současnosti přehlíženou, ale to se může v budoucnu velice rychle změnit. Jsme zde svědky stejného scénaře, jako v dalších geopoliticky konfliktních oblastech – Západ podporuje kriminální gangy, které vydává za „bojovníky za svobodu“, šíří válečnou propagandu a lži a přebírá kontrolu nad územím prostřednictvím modelu takzvané „otevřené společnosti“. Což je ale ve skutečnosti jen eufemismus pro „otevřený trh“.

JP: Co by jsi na závěr vzkázal podporovatelům a čtenářům Open Revolt?

MO: Zachovejte klid a mějte víru v eurasianismus!

Rozhovor The Beginning of a New Geopolitical Era: A Talk With Manuel Ochsenreiter byl převzat ze stránek Open Revolt.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív