Začátek nové geopolitické éry. Rozhovor s Manuelem Ochsenreiterem o situaci na Krymu

Manuel Ochsenreiter se srbským dobrovolníkem na jednom ze silničních zátarasů poblíž Sevastopolu.

Manuel Ochsenreiter se srbským dobrovolníkem na jednom ze silničních zátarasů poblíž Sevastopolu.

James Porrazzo v rozhovoru s Manuelem Ochsenreiterem pro stránky Open Revolt

JP: Nedávno jsi navštívil Krym v době, kdy probíhalo referendum o připojení k Rusku. V prvé řadě by nás zajímalo, jak tě na Krymu přijali jako německého novináře?

MO: Byl to stejný druh přijetí, kterého se vám dostane kdekoli mimo „oblast Západu“. Jakmile lidé poznají, že nepracujete pro mainstreamové masmédia ve vaší zemi, přivítají vás vřele a přátelským způsobem. Je dobré, když nejste součástí průmyslu korporátních lží.

JP: Co se odehrávalo na ulicích před tímto historicky významným dnem? Zde v Severní Americe líčila masmédia obraz ruských jednotek, kontrolujících opozici pod pohrůžkou užití zbraní.

MO: Tyto pohádky nevysílala pouze americká masmédia. I v Německu jsme byli „svědky“ invaze, kdy ruské tanky a další vojenská technika obsazovaly Krym. Když jsem přijel do Simferopolu začal jsem po této ruské invazi pátrat. Zjistil jsem však, že se odehrávala pouze na televizních obrazovkách v západních zemích. Namísto depresivních „okupačních scén“ jsem viděl šťastné lidi, zachvácené nadšením ze „znovusjednocení“. Obyvatelé Krymu se těšili na den referenda.


JP: Je jasné, jaké názory zastává proruská většina. Měl jsi příležitost mluvit s někým z dalších skupin obyvatelstva, napřiklad krymskými Tatary? Nebo lidmi loajálními s kyjevskou juntou? Naše okupovaná masmédia opět tvrdily, že tyto skupiny obyvatel čelily (nebo stále čelí) těžkostem.

MO: Tak zaprvé, říkal jsem si kde naše západní masmédia našly všechny ty protirusky zaměřené obyvatele Krymu. Možná na stejném místě, na jakém našli masy „mírumilovných protestujících“ v Sýrii? Samozřejmě že jsem na Krymu mluvil s mnoha lidmi a samozřejmě že někteří byli skeptičtí vůči Moskvě. Nicméně tam nebyli žádní „protirusky“ orientovaní lidé. Měl jsem možnost mluvit s krymskými Tatary, kteří byli velmi rozlobeni na jejich protiruskou „lobby“, která je podporována západními nevládními organizacemi, Washingtonem, Ankarou a Bruselem. Faktem je, že mnoho krymských Tatarů a dalších neruských národností dává přednost být součástí Ruska, obzvláště poté co měli možnost být svědky toho, co se dnes odehrává v Kyjevě. Volí bezpečnost, mír a pořádek (Moskva) namísto anarchie, chaosu a výtržnictví (Kyjev).

JP: Tvoje fotografie s kozáky a srbskými dobrovolníky jsou emotivní. Měl jsi příležitost seznámit se s jejich postoji a s důvody, které je přiměly k cestě na Krym?

MO: Jejich motivace byla idealistická. Chtěli pomoci jejich ruským krajanům. Obzvláště před referendem kolovalo Krymem mnoho zvěstí o provokacích Kyjeva. Lidé očekávali chuligány z „Pravého Sektoru“, kteří se budou snažit na Krymu narušit přípravy a chod referenda. Kozáci strážili veřejné budovy. Lidé byli nadšeni nad kozáckou přítomností v Simferopolu. Srbští četničtí dobrovolníci strážili silniční zátarasy poblíž Sevastopolu.

JP: Jaké byly první ohlasy v ulicích po vyhlášení výsledků referenda?

MO: Krym zaplavila vlna štěstí. Lidé slavili v ulicích po celou noc. Byl to skvělý zážitek, obzvláště pro mě jako pro Němce, kdy jsem možnost znovu zažít jedinečnou historickou událost, poněvadž i my jsme byli znovusjednoceni v roce 1900…

JP: Kromě toho, že jsi skvělý novinář jsi také odborník na geopolitiku. Kam podle tebe směřuje dění na Ukrajině?

MO: Znovusjednocení Krymu s Ruskem je počátkem geopolitického tsunami. Poprvé od roku 1989/1990 se objevila vážná konkurence hegemoniální moci USA. Pravidla hry se náhle změnila. Rusko už není ochotno více tolerovat jakýkoli tlak Západu směrem na Východ. Znovusjednocení Krymu s Ruskem není dozajista koncem, nýbrž počátkem nové geopolitické éry.

JP: Měli jsme možnost sledovat tvoje cesty do Sýrie a poté na Krym. Co je tvým dalším cílem?

MO: Akorát jsem se vrátil z Kosova, kde jsem navštívil srbskou komunitu, která bojuje o přežití. Kosovo je další geopoliticky ožehavou oblastí – v současnosti přehlíženou, ale to se může v budoucnu velice rychle změnit. Jsme zde svědky stejného scénaře, jako v dalších geopoliticky konfliktních oblastech – Západ podporuje kriminální gangy, které vydává za „bojovníky za svobodu“, šíří válečnou propagandu a lži a přebírá kontrolu nad územím prostřednictvím modelu takzvané „otevřené společnosti“. Což je ale ve skutečnosti jen eufemismus pro „otevřený trh“.

JP: Co by jsi na závěr vzkázal podporovatelům a čtenářům Open Revolt?

MO: Zachovejte klid a mějte víru v eurasianismus!

Rozhovor The Beginning of a New Geopolitical Era: A Talk With Manuel Ochsenreiter byl převzat ze stránek Open Revolt.

Arktos: Polární mýtus ve vědě, v symbolice a v přežívajícím nacismu

Joscelyn Godwin - Arktos***
JOSCELYN GODWIN – ARKTOS
Arktos je první knihou, která se věnuje archetypu pólu – v jeho nebeské i pozemské podobě. Joscelyn Godwin zkoumá legendy o dávném Zlatém věku, který podle některých skončil prehistorickou katastrofou – posunem zemské osy. Současný sklon Země je zkoumán ve světle nejnovějších geologických teorií, stejně jako předpovědi dalšího možného posunu pólů. Nevyhýbá se ani kontroverzním tématům, jako jsou nacistické okultní teorie, tajné základny v Antarktidě, UFO či mytologie Hyperboreje. Na rozdíl od senzacechtivých výkladů nabízí autor kritický pohled podložený rozsáhlým studiem pramenů v několika jazycích.
***
Knihu lze objednat na stránkách nakladatelství Horus nebo Kosmas.cz.

DÉLSKÝ POTÁPĚČ NA TELEGRAMU

Délský potápěč na Telegramu***
Sledujte ZDE
.

DÉLSKÝ POTÁPĚČ NA INSTAGRAMU

Délský potápěč na Instagramu!***
Délský potápěč na Instagramu.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív