„Náboženská tradice nám přikazuje vítat cizince“, říká viceprezidentka Náboženského akčního centra pro reformní judaismus Barbara Weinstein.
Židovské organizace vyjádřily podporu jak Obamovým návrhům imigrační reformy, tak podobnému návrhu vypracovanému skupinou amerických senátorů napříč politickým spektrem.
V úterním lasvegaském projevu věnovanému otázce 11 milionů lidí bez dokladů na území USA prezident Obama zdůraznil nutnost aplikovat platné zákony a poskytnout cestu k občanství.
Dočasný prezident a výkonný ředitel HIAS (organizace zabývající se migrací a přesidlováním uprchlíků) Mark Hetfield řekl, že „věří víc než za posledních mnoho let, že politici konečně vytvoří a nastaví spravedlivý systém pro imigranty a uprchlíky.“
Je čas „spravit poškozený systém“, který zahrnuje „všemožné umělé technické zábrany, které upírají právo na azyl pronásledovaným“, řekl dále.
Židovská rada pro vztahy s veřejností návrhy také přivítala.
„Abychom se konečně dočkali schválení reformy, jsme ochotní spolupracovat jak s republikány i demokraty, s prezidentem i s Kongresem,“ řekl její předseda Larry Gold. „Tato reforma bude znamenat nejen posílení naší země – spolupráce napříč politickým spektrem, která ho provází, by mohla znamenat začátek nové éry.“
Americký židovský výbor (AJC) snahám o imigrační reformu též aplaudoval a označil je za povzbuzující.
„Imigrace je klíčovým prvkem k posílení americké ekonomiky i demokratického pluralismu,“ poznamenal Richard Frolin ředitel AJC pro národní a legislativní záležitosti.
Liga proti urážkám (ADL) vydala následující prohlášení: „Na obou koncích Pennsylvania Avenue zdá se konečně vyslyšeli volání lidu a překonali stranické rozdíly za účelem nápravy nefunkčního imigračního systému v souladu se zdravým rozumem.“
Barry Curtiss-Lusher a předseda a národní ředitel ADL Abraham Foxman řekli, že se jejich organizace těší na nadcházející spolupráci s Kongresem i prezidentem Obamou a že doufají v dialog, který „bude ctít americké dědictví a tradici inkluzivního národa soucitných imigrantů, který si cení rozmanitosti svého lidu.“
B’nai B’rith vydala prohlášení, kde se zavázala „pokračovat v úsilí o konstruktivní výsledek legislativního procesu.“
Nancy Kaufman, výkonná ředitelka Národní rady Židovek (NCJW) prohlásila, že její organizace „je po letech nečinnosti příjemně překvapena energickou snahou prosadit souhrnnou imigrační reformu. NCJW bude pokračovat ve svém úsilí o reformu, která napraví druhořadý status imigrantů bez dokumentů a zajistí životaschopnou cestu k občanství.“
Jak dodala viceprezidentka Náboženského akčního centra pro reformní judaismus Barbara Weinstein, návrhy jsou „důležitým krokem směrem k řešení problémů, které náš systém sužovaly až příliš dlouho“ a uzavřela s tím, že židovská tradice „nám velí vítat cizince“.
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře