Kdo nás to straší CZEXITem?

Bohuslav Sobotka

Působení politiků jako Sobotka nebo Kalousek je pro český národ učiněná katastrofa.

Autor: Jan Čech

Není pochyb o tom, že pro vystoupení České republiky z Evropské unie a z NATO je dnes téměř každý, kdo má širší přehled o světovém dění a o úloze EU a NATO v něm. Pokud má opačný názor, jedná se buď o prospěcháře nebo politika napojeného na penězovody z EU či nadnárodní mocenské struktury. Nebudu zde uvádět všechny důvody, proč je EU pro náš národ pohroma. V nezávislých médiích jich lze najít dost a dost, od koloniálního vykořisťování národní ekonomiky cizími bankami a korporacemi po řízený sociální a morální rozklad celé společnosti.

Přesto se politici usazení v naší vládě mohou přetrhnout, aby zabrzdili a podrazili vlastenecké odhodlání Čechů vystoupit z EU poté, co nacházejí oporu v BREXITu. Nejagilnější v tomto bohapustém snažení je premiér Bohuslav Sobotka. Podle jeho vyjádření by se v České republice odchodem z EU zhroutilo úplně všechno. Vystoupení z NATO si ani raději nechce představovat.


Jakže, bez protektorátní vlády z Bruselu by v Českých zemích nastal chaos, všeobecný úpadek a bezvládí? To ovšem znamená, že současné vládní garnitury samostatně nevládnou a bez bruselské vrchnosti ani žádné smysluplné vlády nejsou schopny. To je bezesporu pravda uvážíme-li, že již před naším vstupem do EU se titíž politici řídili instrukcemi západních mocností a jejich tajných služeb. Již tehdy pro ně výprodej české země západnímu kapitálu a západní normy právního státu a liberální politiky byly jedinou svátostí, na níž vše stojí a zároveň také padá.

Z toho plyne poučení, že pokud má být CZEXIT úspěšný, náš národ se musí rozloučit se všemi parlamentními stranami a politiky, kteří celá ta léta určovali směr české politiky. Působení politiků jako Sobotka nebo Kalousek je pro český národ učiněná katastrofa. V případě Kalouska je nepochopitelné, že takový příkladný defraudant, kolaborant a zrádce ještě není za mřížemi.

Totéž ovšem platí i o stranách nových, které na EU vybudovaly svoji existenci a v samém počátku neměly ve svém programu vystoupení z EU a z NATO. Celé jejich snažení má totiž jediný cíl: upevnit liberálně ekonomický a politický systém EU, z něhož jejich lídři získali bohatství a moc. Příkladem je Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Hnutí ANO nás sice nestraší tragickými důsledky CZEXITu, zato tvrdí, že vystoupení z EU by pro nás bylo nevýhodné, protože bychom přišli o evropské dotace a o možnost volně cestovat po Evropě. Jaká zpozdilá vypočítavost!

Neméně nejapné argumenty můžeme číst a slyšet od prominentních publicistů a novinářů. Ti se nám snaží namluvit, že nelze připustit referendum o CZEXITu, protože většinový lid nemá dosti informací a znalostí, podle nichž by se mohl kvalifikovaně rozhodnout. Patrně sami žijí v nějakém uzavřeném skleníku, kam nepronikne ani závan pravdivé informace. Spíše ale jsou placeni za to, aby lhali, jako když tiskne. 50 tisíc Kč za krátký sloupek zaslaný do novin už jistě stojí za to, aby člověk zapřel nos mezi očima.

Neméně odstrašující a stupidní jsou i postbrexitová prohlášení západních unijních lídrů. Podle některých z nich je dokonce na čase omezit volební právo těm lidovým kruhům, které v referendu hlasovaly pro BREXIT. Jde údajně o staré lidi a důchodce, kteří nechápou potřeby doby a kazí to mladým a moderní propagandou vymytým mozkům. Vskutku, je na čase začít se bavit o omezeném volebním právu, aby se k moci konečně dostali ti nejlepší, nejmoudřejší a nejnadanější z nás. O takové volbě by proto měli hlasovat pouze vážení a zkušení muži starší 40 ti let. K tomu dobří rodáci a příslušníci stavů, jež přispívají významným dílem do společného koše.

Psáno pro Délský potápěč.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativní myslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolické rodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
Léon Degrelle1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45. Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív