Autor: Radim Lhoták

Duch, toť fenomén člověka obdařeného skutečnou inteligencí a schopností poznávat povahu věcí v jejich skrytosti. Smekám před muži pronikavého ducha, s nímž odhalují tajemství života a vesmíru před nevěřícími ústy plnými chutného, avšak povrchního balastu. Skrze jejich inteligenci ožívá Duch místa, k němuž přilnuli, oni plodí Ducha času, jímž se tříbí povaha doby a celé společnosti.

Kde je takovým mužům konec? Má současná doba vůbec nějakého ducha? Nebo je pouhým odrazem dunivého hřmotu stáda lidských kreatur bez ducha? Ambivalentní masy lidských individuí bez sebereflexe?

Zdá se, že moderní společnost poté, co dospěla do fáze postmoderny, začala trpět syndromem duchovní atrofie. Tomu předcházel rozklad pravé inteligence na psychologické poddruhy vykazující zúžená pole vnímání reality podle duševní specializace jejich lidských nositelů.

Korunu všemu nasadila evoluční psychologie v osobě anglosaského vědce Howarda Gardnera, který položil základy pro definici dvanácti druhů inteligencí tvořících diferencovaný biopsychologický potenciál schopný zpracovat informace v tom či onom kulturním kontextu. Z nich nejvyšší popularitu získala inteligence emoční díky fanynkám studujícím psychologii jakožto terapeutický a společensko-vědní obor, jenž vrhá světlo na vztahy mezi lidmi. Od nich se pojem emoční inteligence infiltroval prakticky do všech směrů ženského myšlení popisujících společenské interakce v duchu naší doby a odhalujících ty správné stezky vedoucí k nové a lepší budoucnosti.

Dospěli jsme tak do stádia, kdy je skutečná inteligence nahrazována inteligencí emoční a namísto porozumění nastupuje empatie. Dnes se ženy konečně stávají praporečnicemi, za nimiž pochodují budovatelky pravé humánní společnosti, kde už nebude vládnout toxická maskulinita ohánějící se čistým rozumem a na každého jedince bude ze všech stran číhat láska, aby mu ukázala dveře do síně štěstí a blaženosti. K tomu je třeba řídit se citem a intuicí, zbytečně nepřemýšlet, neřešit minulost ani budoucnost a žít přítomným okamžikem.

A tu přichází na scénu pes domácí, nejlépe dva nebo tři psi, aby dali příklad svým páníčkům, jak se žije radostně a bezstarostně tady a teď – s čistou emoční inteligencí nezatíženou bloky z minulosti a strachem o budoucnost. V nastupujícím liberálním století žen se navíc vše, co aspiruje na vyššího ducha, noří do mléčných vod ezoterických přeludů, kde se radí nespekulovat o spletitých kauzálních souvislostech lidského bytí, ale vše ponechat na účinku pozitivních vibrací. Neboli v zásadě nemyslet vůbec.