Snahy snížit výši vyplácených dávek odhalily, že rakouská vláda platí rodinám neevropských vetřelců více peněz, než kolik si po zdanění vydělá mnoho Rakušanů dělnické třídy.
„Konzervativní“ vláda spolkové země Horní Rakousy oznámila „snížení“ výše měsíčních dávek barevným migrantům z 914 na „pouhých“ 520 euro.
Reportáž novin Frankfurter Allgemeine Zeitung o tomto opatření však ukázala, že tato změna neovlivní platby rodinám migrantů ve výši 1257€ na pár plus dalších 150 euro na každé z dětí. S dvěma nebo třemi dětmi to snadno dělá víc, než kolik si domů přinese mnohý obyčejný Rakušan.
Redakcí novin oslovený daňový specialista Gottfried Schell zdůraznil, že obyčejný pracující Rakušan se třemi dětmi musí vydělat alespoň 2300 euro hrubého měsíčně, aby „dosáhl na stejný čistý příjem. Mnozí méně kvalifikovaní pracovníci na takovéto tržní mzdy dosahují jen s velkými obtížemi,“ uzavřel.
Navíc jsou podle údajů z evropského statistického úřadu Eurostat čisté měsíční příjmy v několika zemích sousedících s Rakouskem nižší než suma vyplácená vetřelcům.
Obyvatelé sousedního Maďarska musejí vystačit s 570 eury měsíčně. V dalších balkánských zemích je to ještě méně.
Ve Vídni dostávají páry se čtyřmi dětmi přinejmenším 2100 eur, a navíc alespoň 112 euro na každé dítě. K tomu mají zdravotní pojištění zdarma.
Rakouský ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner (ÖVP) už dříve podpořil návrhy zemských vlád v Horních a Dolních Rakousích stanovit horní hranici na výši dávek vyplácených rodinám migrantů na 1500€ měsíčně.
Socialistický spolkový kancléř Christian Kern však opatření odsoudil s tím, že by „ublížilo dětem.“
Horním Rakousům vládne koalice dvou stran, v níž má hlavní slovo Rakouská lidová strana (ÖVP).
Rakousko loni přijalo přes 100 000 vetřelců, vydávajících se za uprchlíky a reakce na zločinnost, chaos, terorismus a násilí, které to s sebou přineslo, pomohla protiimigračně naladěné Svobodné straně Rakouska (FPÖ) stát se nejsilnějším politickým subjektem v alpské zemi.
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativnímyslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolickérodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45.
Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.“
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
***
1. dubna 1753 se narodil 
1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí
Nejnovější komentáře