Kontexty 1/2009

Brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury delší dobu vydávalo nejprve renomovanou revue Proglas, pozdějí Revue Politika, které Proglas tvořil zdatného sekundanta v podobě kulturně-teologické přílohy. Od roku 2009 však Revue politika vychází již výhradně na internetu. Důvody, které redakci k takovým změnám vedly, vyplynuly z podstaty obou časopisů. Revue politika, aspirující na magazín, vyváženě kombinující prvky nadčasové a aktuální publicistiky, nemohla do budoucna s ohledem na svou periodicitu deset čísel ročně dostát roli aktuálního média a zároveň ubírala prostor nadčasovým textům, zařazeným do intelektuálnější části celé revue. Přesun Revue politika na web a vytvoření Kontextů, časopisu o kultuře a společnosti, se tak jeví jako geniální řešení.

Co najdeme v prvním čísle? Kontexty 1/2009 vychází zdarma. Nové číslo se objeví každé dva měsíce. Jeho osu bude vždy tvořit ústřední téma, nebo lépe tématický blok, který doplňuje řada textů společenského, politicko-filosofického, nebo kulturního charakteru.

Kontexty 1/2009 zvolily jako téma svého ústředního bloku problematiku více než aktuální a zajímavou. 100 let od vydání Manifestu futurismu. Za nesmírně podnětný v této souvislosti nutno považovat text Kateřiny Hlouškové Futurismus a politika, mapující charakter evropského politicko-kulturního prostoru na počátku 20. století a vliv (především v raném období) futurismu na italský fašistický režim a vznik fašistické ideologie obecně. Text Kateřiny Hlouškové vhodně doplňuje řada přetištěných dobových dokumentů. Ve stručnosti vyjmenujme Futuristický manifest 1909, Futuristický politický program 1913 nebo Manifest futuristické politické strany 1915-1918. Zvlášť vkusný a vhodný dodatek představuje forma včlenění barevných reprintů některých zásadních futuristických malířských děl vprostřed časopisu.

Již první číslo Kontextů dostává přání, vytyčenému trojicí výkonných redaktorů, kterou tvoří rektor MUNI Prof. Petr Fiala, historik Doc. Jiří Hanuš a František Mikš. Co největší snaha o interdisciplinaritu se objevuje již v úvodním čísle. Název Kontexty byl zvolen právě pro to, aby poskytl svému čtenáři kompletní náhled na svět a to koneckonců byl i záměr zakladatelů a jejich pocit, že právě periodikum tohoto charakteru v českém prostředí chybí.

Na prvních stránkách čísla se setkáváme s velice zajímavých a hluboce promyšleným článkem Petra Fialy Zkoumání Evropy na prahu krize. Jiří Hanuš se v krátké studii Křesťanství a radikální socialismus vrací k určitým kapitolám vztahu předlistopadového režimu a církví. S vynikajícím kulturním portrétem přichází František Mikš v medailonku věnovaném ústeckému dekadentnímu malíři Ernestu Neuschulovi, jak sám Mikš v textu poznamenává, „tanečníkovi, levicovému radikálovi, polygamistovi…ale geniálnímu malíři nové věcnosti.“

Mnohé jistě zaujme portrét polského politika, filosofa a intelektuála Ryszarda Legutka, včetně jeho dvou přetištěných textů Démos a elity a Feminismus na univerzitách, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována právě textu druhému („…semílají feministické mlýny na desítkách tisících stránek knih, časopisů, semestrálních prací jeden a týž skrovný obsah…“ ).

Čtenářské pozornosti by jistě také neměly uniknout úryvky z monumentálního básnického díla Cantos, jehož autorem je patrně největší poeta dvacátého Ezra Pound a několik postřehů ke knihám známého sociologa Ralfa Dahrendorfa.

Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

23. listopadu 1992 zemřel belgický politik Jean-François Thiriart. V mládí bojoval  v řadách SS, v pravicové politice byl aktivní od 60. let až do své smrti. Tento panevropský nacionalista a zakladatel celoevropské strany Jeune Europe v rámci své ideologické trajektorie prošel od komunitarismu přes různé pozice tzv. "Třetí cesty" až k národnímu bolševismu.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív