Categorized | Geopolitika, Rozhovory

Rozhovor s Alexandrem Duginem o Evropské unii

Otázky byly kladeny Bernhardem Tomaschitzem z měsíčníku „ZUR ZEIT“

O.: Pane Dugine, jak nahlížíte na Evropskou unii, co se týče jejího postavení ve světě?

A.D.: Myslím, že Evropa je předurčena k tomu, aby ve světě zastávala významnou geopolitickou úlohu, a co více, Evropská unie by mohla sloužit jako positivní činitel, jelikož evropskou integraci lze vnímat jako vůli evropských národů k překonání omezeností národních-států. Pokud zhod-notíme geopolitickou situaci, můžeme prohlásit, že ve světě neustálých změn dostává koncept suverenity nový obsah. Ani velké státy jako Francie nebo Německo již nemohou zcela zajistit a udržovat svou suverenitu a riskují, že se v krátkém či střednědobém měřítku stanou americkými satelity. Jednotná Evropa, za předpokladu, že by chtěla, by však mocným geopolitickým aktérem být mohla. Nicméně, upřímně, současná EU nemá vůli k obraně svých vlastních geopolitických zájmů a namísto toho sleduje pouze svůj okamžitý ekonomický zisk.

O.: Jakým směrem by dle Vašeho názoru bylo potřeba směřovat vztahy mezi EU a Ruskem?

A.D.: Nejprve je potřeba uvědomit si, že Evropané a Rusové jsou přirozenými spojenci, protože Rusko je kontinentálním státem a stejně jako Evropa má tak ve své podstatě kontinentální identitu. Proto jsou Evropané a Rusové v multipolárním světě ideálními partnery; Rusko dispo-nuje obrovskými zásobami surovin a naopak Evropa ovládá nejnovější technologie, je obdařena výkonným ekonomickým systémem a má druhou nejsilnější ekonomiku na světě. To je i důvod proč věřím, že pokud se Rusko a EU na základě svých společných zájmů spojí dohromady, budou obě strany moci dosáhnout svých cílů. A to by oslabilo Spojené státy.

O.: Je to i důvod, proč se Spojené státy snaží rozštěpit Evropu na Evropu „starou“ a „novou“?

A.D.: Přesně tak. Spojené státy se na východní Evropy snaží vytvořit „jednotnou frontu“. Chtějí z ní vytvořit strategický prostor, který by oddělil Rusko od Evropy, a zároveň hodlají celé toto území ovládnout. Většina východoevropských zemí dnes již neslouží evropských zájmům, ale naopak zájmům Spojených států. To co dělají baltské země, Ukrajina, Polsko, a dokonce i Česká republika, zabraňuje vzniku rusko-evropské aliance. Tyto země jsou sice členy EU, ale nejsou „evropské“ v geopolitickém a strategickém slova smyslu: schází jim evropské myšlení, jsou ho zcela zbaveni, a tím ničí rodící se Evropu. Zde je i důvod, proč Rusko a Evropa musejí spolupra-covat a rozvažovat pouze nad tím, co je v jejich společných zájmech, bez ohledu na odlišná sta-noviska, které mohou zaujímat vůči jiným otázkám.

O.: Jak se v Rusku díváte na plánované připojení Turecka k Evropské unii?

A.D.: Tento projekt je „ďábelský“ z toho důvodu, že škodí do stejné míry Evropě jako Turecku. Udržuji již po nějakou dobu velmi dobré vztahy s několika vysoce postavenými osobnostmi v Turecku a všechny si myslí, že vstup jejich země do EU by zničilo tureckou identitu. Američané ve skutečnosti podporují turecký vstup do EU kvůli tomu, aby oslabili Evropu a zničili Turecko. My, Rusové, máme v současnosti s Tureckem dobré vztahy a úzce s ním spolupracujeme, jelikož to slouží našim společným zájmům, ale o potencionálním vstupu Turecku do EU si nemyslíme nic dobrého.

Vyšlo v magazínu “zur Zeit”, Vídeň, č. 7/2009 a ve francouzském překladu na serveru Euro-Synergies. Český překlad: Stanislav Máselník.

4 Responses to “Rozhovor s Alexandrem Duginem o Evropské unii”

  1. Croix napsal:

    Řekl bych, že dnešní vývoj kolem Sýrie a role Turecka v něm dává za pravdu Duginovi a Lukášovi K. A Chazaři jsou spíš ti v New Yorku a Tel-Avivu, než Dugin hmmm…

  2. Kris napsal:

    Nesúhlasím s Lukášom K. Turecko má starú 100 ročnú sekulárnu tradíciu založenú
    Atta Türkom. Má v zemi silnú podporu, ako dokázali masové demonštrácie proti islamskym fundamentalistom v Istanbule. A čo je hlavné, armáda je tvrdo svetská so silnou bojovou tradíciou. Boli to oni, ktorí natrhli prdel Anglánom v WW 1 v Gallipoli. Vstupom do EU, by svetské Turecko získalo a získala by aj EÚ. Že sa to ruskému Chazarovi Duginovi nepáči je samozrejmé. Lukáš K. by si mal preštudovať danú problematiku a potom písať svoj nazor. Vedomosti a erudovanosť ešte nikomu neuškodili.

  3. Lukáš K. napsal:

    Alespoň někdo má rozum ohledně připojení Turecka k EU,by mě zajímalo kdo tohle vymýšlí,nechápu v čem by nám to bylo jako prospěšný,už takhle je v Evropě spousta Turků!

Trackbacks/Pingbacks


Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativní myslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolické rodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
Léon Degrelle1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45. Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív