Categorized | Biologie a Ekologie

Proč by měli environmentalisté mít početné rodiny

Autor: Greg Johnson

Všeobecně vzato, environmentalisté převyšují průměr co do jejich intelektuálních, estetických a morálních vlastností. Porozumět řetězci příčin a souvislostí bezpochyby vyžaduje nemalou dávku inteligence, zvláště když vezmeme v potaz, že ekosystém představuje nesmírně komplexní příčinnou souvislost. Oblíbit si krásy přírody a pohrdat věcmi, jež ji hyzdí, vyžaduje silnou dávku estetické citlivosti. Jak podotýká Immanuel Kant, estetické porozumění v sobě obsahuje i určitý aspekt nezaujatosti. Právě tato nezaujatost je z moderního technologického pohledu zavrhována, neboť příroda je zde vnímána coby prostředek uspokojení lidských zájmů. V neposlední řadě je třeba nezanedbatelné morální citlivosti, aby člověk začal přemýšlet v kosmických dimenzích a převzal zodpovědnost i za vzdálené nezamýšlené důsledky svého jednání. K tomu, aby si člověk udržoval tuto rozšířenou zodpovědnost, potřebuje silný charakter.

Když to trochu zjednodušíme, environmentalisté se snaží stát dokonalými lidskými bytostmi. Samozřejmě to však neznamená, že by byli prosti hříchů, mezi něž patří například lehkovážnost, nicméně tyto jejich poklesky jsou sdíleny lidstvem v mnohem větší míře než jejich kladné vlastnosti. Jelikož ochráncům přírody leží na srdci blaho celého světa a podle toho i jednají, jejich reprodukce se pohybuje pod limitem sebezáchovy. V tomto bodě si však s nimi dovedu nesouhlasit, když tvrdím, že z hlediska dlouhodobé perspektivy je tato jejich volba ve vztahu k životnímu prostředí nezodpovědná a destruktivní.

Lidé, jimž leží na srdci blaho světa, nedělá jim problém předvídat budoucí dopady současného jednání a zároveň se vyznačují sebekázní ve vztahu k reprodukci, by naopak měli být těmi, kdo si pořídí početné rodiny. Z ekologického hlediska by právě o něco podobného měli usilovat. A ať jsou již tyto jejich vlastnosti produkty přírody, výchovy nebo obojího, děti ekologicky osvícených a zodpovědných lidí by je měly podědit. Planeta potřebuje více takových lidí, nikoli méně. Nebylo by skvělé, kdyby byli všichni takoví?

Pokud inteligentní a zodpovědní lidé budou mít málo dětí nebo vůbec žádné, rozhodně to neodradí hloupé, sobecké a nezodpovědné lidi od rozmnožování se v masovém měřítku. Pokud tedy ekologicky zodpovědní lidé budou upozaďovat své reprodukční schopnosti, zapříčiní tím, že ti samí lidé, jež dnes ničí planetu, ji jednou zdědí. Jaký má tedy smysl Zemi přenechat těm, kteří ji přemění v nehostinnou pustinu? Takto se dobrý hospodář nechová, proto ti, jimž budoucnost této planety není lhostejná, by měli mít početné rodiny.

Ano, skutečně je zde příliš mnoho lidí. Nebylo by však mnohem ekologicky zodpovědnější se tyto hloupé, vulgární a nezodpovědné lidi nemající žádného zájmu o planetu pokusit přesvědčit, aby měli méně dětí nebo vůbec žádné? Takovýto výsledek by však nemohl být ponechán na individuální volbě. Dnešní rodinné plánování je vzhledem k jeho dysgeničnosti ekologicky nezodpovědné. V současném klimatu pouze inteligentní a zodpovědní lidé omezují svoji reprodukci, čímž zapříčiňují, že zabedněnci a pošetilci zdědí planetu Zemi. Ekologicky zodpovědné rodinné plánování tak vyžaduje spoluúčast státu, jenž by finančně motivoval inteligentní a zodpovědné lidi k zakládání velkých rodin, zatímco hlupáci a nezodpovědní jedinci by měli mít dětí méně nebo vůbec žádné.

Potřebujeme zelené eugenické hnutí, dřív než bude příliš pozdě.

Článek Grega Johnsona: Why Environmentalists Should Have Large Families vyšel původně na stránkách Counter-Currents Publishing.

4 Responses to “Proč by měli environmentalisté mít početné rodiny”

  1. Nolan napsal:

    To je snad vtip. :) Zelená levice propaguje eugeniku. Jen tak dál.

Trackbacks/Pingbacks


Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativní myslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolické rodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
Léon Degrelle1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45. Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív