Categorized | Kultura, Převzato, Recenze

Za vznešenou Peganou

H. P. Lovecraft: The Conservative: The Complete Issues 1915-1923Autor: San

Žurnál The Conservative H. P. Lovecraft redigoval a sporadicky sám publikoval v letech 1915 až 1923. Některé příspěvky napsal sám, mnohé další však napsali jiní a nešlo jen o politické a sociální komentáře běžných denních událostí, nýbrž rovněž o poesii, krátké povídky a literární kritiky. Bez ohledu na jeho titul připomíná Lovecraftův konservativní styl jen vzdáleně to, co představuje v Americe dnes, daleko spíše šlo o kulturní obrodu – výzvu k návratu ke kořenům toho, co od počátku inspirovalo západní kulturu.

Období, během něhož byl The Conservative vydáván, se shoduje s některými nejbouřlivějšími událostmi dvacátého století, včetně první světové války a ruské revoluce. Pro Lovecrafta a jeho spřátelené autory však nebyl odpovědí pro plavbu mořem chaosu hrubý nacionalismus či socioekonomická politika, nýbrž že je možné jej pochopit jen z pozic rasy, kultury a silného smyslu pro morálku. Jako oponent demokracie i liberalismu toužil Lovecraft po návratu aristokratických hodnot dřívějších dob. Ať už čteme tyto texty jakožto doklad Lovecraftova světového názoru, nebo jako okno do doby, v níž byly napsány, The Conservative zůstává fascinujícím dokumentem.

V tomto vydání naleznete i zvláštní 20-stránkový úvod jedné z nejzajímavějších postav současné britské literární scény, Alexe Kurtagiće – autora pozoruhodného antiutopického románu Mister –, a to v kontextu Lovecraftova života i kariéry.


The Conservative byl Lovecraftovým originálním příspěvkem k hnutí amatérského žurnalismu majícího svůj původ až v 60. letech 19. století, kdy mladí využili výhod nového laciného tisku, a jež se posléze v období let 1866-76 stalo organizovanou institucí.

Čtenáře, kteří už znají nejen klasické literární dílo HPL, ale i mapování jeho politických aktivit a názorů (srv.Lovecraft a politikaH. P. Lovecraft: Árijský mystik), zaujmou články jako Čas a prostor (str. 142), Merlinus Redivivus (str. 144), vedle toho pak i příspěvky An Amateur Humorist Franka Belknapa Longa Jr. (str. 183) a Felis (str. 192), filosofický esej A. T. Madisona Intuition In The Philosophy Of Bergson (str. 194), až po závěrečný redakční sloupek HPL (str. 214-15), kde svůj žurnál obhajuje proti nařčení, že: „The Conservative je dalek toho, že by odsuzoval humor v amatérském žurnalismu. Vznešená Pegana (místo bohů v první knize spisovatele Lorda Dunsanyho) ví, jak strašně je nám třeba autentického článku! Cožpak není právě teď doba, kdy taková rozšafná výchova rozšíří naši stvořitelskou moc a pochopení v jistých oblastech? Kdo se odváží říci, že se jej nedotkla Dunsanyho jemná Arabeska, jak se od ní jeho zdravý rozum stále více a více vzdaloval, nebo že Arthur Machen není výmluvnější pro svoji dětskou naivitu v jeho pohledu na snový svět? … Vskutku, smích jest uměním pro diskriminované!“

Doporučujeme všem, kdož se hlouběji zajímají o souvislosti a myšlenkové pozadí HPL.

H. P. Lovecraft: The Conservative: The Complete Issues 1915-1923
218 stran, Arktos, 2013, vydání první, brožované
ISBN 9781907166303

Recenze byla převzata ze stránek Okultura.cz.

Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

22. listopadu 1963 zemřel v anglickém Oxfordu irský spisovatel, jedna z nevýraznějších postav moderní britské literatury Clive Staples Lewis. Jeho nejznámější knihou jsou dnes zřejmě Letopisy Narnie. Silně věřící anglikán Lewis byl také blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena a reakcionářem.
22. listopadu 1890 se narodil francouzský voják a státník Charles de Gaulle. Za 2. sv. války se postavil do čela francouzských sil bojujících na straně Spojenců, po válce se stal politikem V čase alžírské krize se chopil moci a stal se prezidentem Páté republiky. Vzdal se francouzského Alžírska, za což si vysloužil nehynoucí nenávist mnohých francouzských patriotů. Skupina OAS se ho několikrát pokusila zabít. Odstoupil nedlouho po bouřích léta ´68.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív