K napsání kratičké eseje na dané téma mě inspirovala jedna krátká poznámka pana Jaroslava Štefce, kterého tímto zdravím, pokud se k tomuto textu někdy dostane. Jaroslav napsal na Facebook v souvislosti s určitým výrokem jednoho obskurního pseudozpěváka o výsledku prezidentských voleb, přičemž tohoto prokavárenského pišišvora na začátku ocitoval, tento svůj názor, s nímž samozřejmě souhlasím:
„Sprostý, arogantní opilec likviduje vše, co jsme od roku 1989 vybudovali. Je v tom Rusko. Z lidí se stávají hyeny, zoufá si zpěvák Banga.“
Vyjádření chápu jako adresnou sebekritiku „páně umělcova“. Jeho „písně“ i chování na veřejnosti hovoří samy za sebe. Co má společného s Ruskem, to ale fakt netuším. Putin je prostě všudypřítomný.
Tolik citace.
Poslední věta ve mě vyvolala jistou asociaci a následně i pisatelskou inspiraci, takže jsem do příslušné diskuze na Facebooku napsal, co mě obratem napadlo, totiž, že pro mě je Putin prostě schopný člověk s dobrým týmem a vlivným mocenským zázemím za zády a to je vše. Pro tyhle debily jako jsou různí bangové a kavárna jako celek je Putin – ano – všudypřítomný, čili spinozovsky imanentní jako Bůh ve všem, oni ho vlastně uctívají, byť zcela negativně, daleko víc než jeho stoupenci, a to mi přijde celkem komické.
Tahle rusofobní sorta nejen u nás, ale na celém dnešním Západu a jeho podmaněných periferiích, opravdu věnuje Rusku a jmenovitě Putinovi naprosto enormní pozornost, podle mě daleko větší, než jakou vykazují sympatizanti Ruska a jeho nynějšího prezidenta, nebo dokonce lidé neutrálního postoje. Přičemž vlastnosti, schopnosti a vykonané skutky tohoto všudypřítomného Putina naprosto přesahují – to je zřejmé – úroveň obyčejného i neobyčejného člověka smrtelníka. Z vyjadřování kavárníků (a vojenských jestřábů) Západu o Putinovi jasně plyne, že ruský prezident vykazuje, pokud jde o jeho všudypřítomnost ve všech záležitostech nadlidské (nikoliv ovšem ve významu starého německého terminu technicu „Übermensch,“ ale ve významu teologickém) rysy. Když se nad tím zamyslíme, jedná se o svého druhu podivnou negativní adoraci či fascinaci, protože jinak se hlásání všudypřítomnosti Putinovy specifické stopy úplně ve všem na světě, co se těmto lidem nelíbí, dá těžko vysvětlit. Chudáci se chytili do pasti vlastní paranoie, která se jim stala svatou vírou. A tak se Vladimír Vladimirovič v důsledku tohoto opravdu zvláštního (přímo fenomenálního!) sektářského druhu „panteismu“ stal z (pseudo)teologického hlediska pro své zavilé nepřátele Spinozovým ve všech věcech imanentním „Bohem“.
Putin je také byť nepřímo chlebodárcem mnohých lidí, kteří prodávají svůj intelekt, protože můžou ve svých think tancích stále volat, že chtějí další peníze na boj proti ruské hybridní hrozbě – think tank Evropské hodnoty jsou toho zářným příkladem. Nebýt Putina, přišli by o práci. Existence Putina legitimizuje jejich vlastní pracovní existenci. Proto si V. V. P. zaslouží jejich nehynoucí vděčnost. A přitom tito aktivisté přehlížejí to, co opravdu lidi v Evropě pálí – vymírání, Velká výměna, radikální politický islám, politická korektnost a spekulace plutokratů všech možných národností. Oni nejsou schopni dívat se na jakýkoliv problém jinak než skrz útroby Kremlu…Určuje píseň ten, kdo platí muzikantovi?
Trackbacks/Pingbacks
Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativnímyslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolickérodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45.
Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.“
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
Tahle rusofobní sorta nejen u nás, ale na celém dnešním Západu a jeho podmaněných periferiích, opravdu věnuje Rusku a jmenovitě Putinovi naprosto enormní pozornost, podle mě daleko větší, než jakou vykazují sympatizanti Ruska a jeho nynějšího prezidenta, nebo dokonce lidé neutrálního postoje. Přičemž vlastnosti, schopnosti a vykonané skutky tohoto všudypřítomného Putina naprosto přesahují – to je zřejmé – úroveň obyčejného i neobyčejného člověka smrtelníka. Z vyjadřování kavárníků (a vojenských jestřábů) Západu o Putinovi jasně plyne, že ruský prezident vykazuje, pokud jde o jeho všudypřítomnost ve všech záležitostech nadlidské (nikoliv ovšem ve významu starého německého terminu technicu „Übermensch,“ ale ve významu teologickém) rysy. Když se nad tím zamyslíme, jedná se o svého druhu podivnou negativní adoraci či fascinaci, protože jinak se hlásání všudypřítomnosti Putinovy specifické stopy úplně ve všem na světě, co se těmto lidem nelíbí, dá těžko vysvětlit. Chudáci se chytili do pasti vlastní paranoie, která se jim stala svatou vírou. A tak se Vladimír Vladimirovič v důsledku tohoto opravdu zvláštního (přímo fenomenálního!) sektářského druhu „panteismu“ stal z (pseudo)teologického hlediska pro své zavilé nepřátele Spinozovým ve všech věcech imanentním „Bohem“.
***
***
***
1. dubna 1753 se narodil 
1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí
Putin je také byť nepřímo chlebodárcem mnohých lidí, kteří prodávají svůj intelekt, protože můžou ve svých think tancích stále volat, že chtějí další peníze na boj proti ruské hybridní hrozbě – think tank Evropské hodnoty jsou toho zářným příkladem. Nebýt Putina, přišli by o práci. Existence Putina legitimizuje jejich vlastní pracovní existenci. Proto si V. V. P. zaslouží jejich nehynoucí vděčnost. A přitom tito aktivisté přehlížejí to, co opravdu lidi v Evropě pálí – vymírání, Velká výměna, radikální politický islám, politická korektnost a spekulace plutokratů všech možných národností. Oni nejsou schopni dívat se na jakýkoliv problém jinak než skrz útroby Kremlu…Určuje píseň ten, kdo platí muzikantovi?