Centrum konzervativního výzkumu moskevské Státní univerzity (MSU), respektive Fakulta sociologie, získává čím dál větší reputaci mezi studenty a vědci. Spolupracuje s rozličnými univerzitami a think-tanky, a to jak ruskými, tak mezinárodními. Poslední dobou získávají iniciativy centra čím dál většího globálního rozsahu.

Dne 24. listopadu uspořádalo Centrum přednášku známého francouzského filosofa, geopolitika a zakladatele hnutí „nové pravice“ Alaina de Benoista. Mezi posluchači byli mimo studentů a akademiků univerzity také aktivisté a členové Hnutí euroasijské mládeže. Dle očekávání byl sál, určený pro přednášku, kompletně zaplněn, někteří lidé museli dokonce postávat na chodbách. Účastníci zahltili Alaina de Benoista řadou dotazů a živě s ním diskutovali.

Přednáška, která byla simultánně překládána do ruštiny, byla věnována mezi-civilizačním problémům a vztahům mezi státy a národy. Alain de Benoist se zaměřil zejména na problematiku globalizace a expanze liberalismu, chápaného jako jednotné „meta-ideologie“. Poukázal na paradox současného liberalismu, který považuje za radikálnější v dosahování cílů než ideologii komunismu, která v nich selhala a nedosáhla úspěchů.

Ve své rozsáhlé přednášce de Benoist věnoval také velkou pozornost otázce řádného pochopení termínů „globalizace“ a „moderní doba“ a definování jejich charakteristik. Podtrhnul některé hodnoty globalizace, jako je faktické zrušení hranic uvnitř času a prostoru. Jako příklad uvedl zničení Světového obchodního centra 11. září 2001. Podle Benoista se během těchto událostí staly všechny světové hranice překonanými. Celá lidská populace byla schopná sledovat teroristické útoky v přímém přenosu a tento fakt silně ovlivnil budoucí události. Letadla a rychlovlaky, stejně tak jako mnohé další prostředky současné dopravy, hrají revoluční roli a kompletně ruší vliv veškerých prostorových faktorů, vytvořených lidmi v minulosti.

Podle Alaina de Benoist může být „moderní doba“ definována jako sloučení pěti rozdílných procesů:

– individualizace, chápaná jako zničení tradičních společenských a veřejných struktur, která míří ke koncentraci subjektivnosti nezávislým individuem
– přijetí „globálních hodnot“
– de-sakralizace pojmů (převedení náboženských pojmů do světského života při zachování jejich „posvátnosti“ a „nedotknutelnosti“)
– dominance rozumu jako výhradního poznávacího instrumentu
– šíření vlastních hodnot a systémů jako „univerzálních“

Bez ohledu na všudypřítomnost současné globální situace, francouzský myslitel, jsoucí soustavným kritikem a oponentem současné tržně-liberální globalizace, navrhl určité prostředky pro boj s jejím destruktivním vlivem. Upozornil také na roli internetu, když poznamenal, že hraje zásadní roli při rozšiřování těchto procesů a připomněl úlohu některých souvisejících organizací a skupin. Na závěr zdůraznil: „nezapomeňme, že internet nemá žádné centrum, informace se šíří do celého světa během okamžiku jedním kliknutím na počítači.“

V oblasti geopolitiky rozebíral problematiku mezinárodní moci a síly. Podle něj dnes existují tři významná mocenská centra: Čína, Spojené státy a Rusko. Benoist poznamenal, že „Evropa se vzdala možnosti vlastního ovlivňování světa“ a stále ještě není schopna aktivně zhodnotit politické prostředí kolem sebe. Následkem toho ovšem bylo například to, „že Evropa akceptovala řadu malých států, tvořící jakýsi ‚sanitární kordon‘ mezi tellurokratickým Ruskem a ‚starou Evropou‘.“

Druhá část Benoistovy přednášky se nesla ve znamení diskusí se studenty a akademiky. Posluchači prokázali překvapivě vysokou úroveň znalostí a orientace v geopolitických problémech. Velice je zajímalo zejména uspořádání a povaha síly v Evropské unii, vyhlídky konzervativního politického myšlení a možné založení nových strategických aliancí na mapě světa.

Posluchači se s Alainem de Benoist rozloučili dlouhotrvajícím potleskem. Řada studentů a profesorů následně pokračovala v diskusích s francouzským myslitelem na chodbách a v útrobách univerzity ještě dlouho poté, co Alain de Benoist, doprovázený Alexandrem Duginem, oficiálně akci ukončil.

Zdroj: Andrew Kovalenko: Against „Modern times“