Co teď a co potom?

Autor: James Allsup

Výsledky amerických prezidentských voleb lze chápat zrcadlový obraz nechvalně proslulého hodnocení voleb 2016 z úst (černošského komentátora CNN – pozn. DP) Vana Jonese, který mluvil o „trucovité bělošské reakci“ („whitelash“). Po letech studia bělošských Američanů (a odzkoušení poznatků na Maďarech) Arthur Finkelstein (vysoce vlivný (((americký))) politický konzultant, některými označovaný za jednoho z otců konceptu moderního „pravicového populismu“ – pozn. DP) a Donald Trump v roce 2016 dospěli ke správnému závěru, že apel na dlouhodobě přehlížené „zapomenuté“ (čti: bělošské) Američany znamená cestu k vítězství.

Po celé čtyři roky v úřadě až do voleb však Donald Trump tyto bílé voliče z pracujících vrstev, kteří ho vynesli do Bílého domu, okázale přehlížel. Zdá se ale, že při lámání chleba ho toto rozhodnutí stálo šance na znovuzvolení.

Hodně se toho namluvilo o možných volebních podvodech v několika zpravidla volebně vyrovnaných a sporných amerických státech (i v českém prostředí někdy, nepříliš nápaditě, označované jako „swing states“ – pozn. DP). K jistým nepravostem a podvodům nepochybně došlo, odpovědnost za ně ale velkým dílem nese právě Trump. Byl to ostatně on, kdo nejprve prohlásil, že při minulých volbách bylo započteno i 1,8 mil. podvodných hlasů – jen aby nechal rozpustit podfinancovanou komisi Krise Kobacha, která měla podvodné hlasování vyšetřit a zastavit, ještě než stihla přijít se smysluplnými výsledky.

Krom toho to byl znovu Trump, kdo Kobacha opominul při hledání kandidáta na ministra vnitřní bezpečnosti, tedy funkce, z níž mohl snadno nasměrovat federální zdroje k zajištění integrity voleb. Namísto toho Trump Kobacha nechal, aby znovu bojoval o post guvernéra Kansasu a senátora za tento nevýznamný stát, přičemž se ho dokonce ani neobtěžoval podpořit.

I když ale Trump nakonec třeba i přes soudní verdikty nakonec „urve“ volební vítězství, volby nebyly takto nesmírně těsné kvůli voličským podvodům a machinacím s lístky.

Trump snadno mohl zvítězit větším rozdílem než před čtyřmi lety, kdyby jednoduše naplnil sliby učiněné své voličské základně, bílé dělnické třídě.

Data získaná CNN to celkem jasně ukazují: Trump oproti minulým volbám získal procenta voličů navíc v každé rasové i genderové skupině – kromě bělochů.

Zdroj: How voters shifted during four years of Trump. CNN, 7. listopadu 2020

Ještě před rozšířením koronaviru si Trumpova vláda ve své rétorice libovala v „nízké černošské“ a „nízké hispánské“ nezaměstnanosti. Trumpův dost možná největší legislativní počin, First Step Act, pak byl vítaným dárečkem pro černošské a hispánské kriminálníky i židovské podvodníky.

Litanie selhání a zrad však zasahuje všechny oblasti, které byly pro Trumpovu voličskou základnu v roce 2016 důležité: od jednání v rukavičkách s vedením Purdue Pharma (židovskou rodinou Sacklerových /z/řízená farmaceutická společnost, zodpovědná za šíření opiátů na předpis jako např. Oxycontin, a tím pádem za miliony zničených životů, hlavně bělochů na americkém Středozápadě – pozn. DP) a jejich ochrany před potrestáním, prudký pokles deportací ilegálů (vzpomíná si ještě někdo na „musejí se vrátit domů“?), Trumpova pozitivní slova o černošských gangsterech, jejichž smrt vyvolala vlnu nepokojů po celé zemi až po naprostou neschopnost zkrotit násilnosti Antifa bojůvek – a dalo by se pokračovat.

Trumpova exekutiva bělochy, tedy jeho největší příznivce, naprosto přehlížela. Jak napsal Hunter Wallace na svých stránkách Occidental Dissent: „Donald Trump bral bělochy a jejich podporu jako samozřejmost, za což tvrdě zaplatil.“ Jeho základna se hroutila také podél dělicí čáry socioekonomické třídy. Tzv. „exit polls“ New York Times ukazují, že Biden porazil Trumpa rozdílem 13 procent mezi voliči s příjmy mezi 50 000 a 90 000 dolary ročně, tedy dělnickou třídou.

Jedinou skupinou, kde se Trumpovi vedlo lépe, tak byli lidé s výdělky mezi sto a dvěma sty tisíci dolarů ročně, čili vyšší střední třída.

Toto třídní dělení dává ještě větší smysl ve světle přístupu Trumpovy vlády k opatření na zmírnění následků koronaviru. Místo prodloužení podpory v nezaměstnanosti obyčejným Američanům, kteří kvůli různým koronavirovým uzávěrám nemohli pracovat, nechal Trump a jeho lidé nárok na dávky doběhnout. Republikáni se dokonce bili do prsou, že k jejich prodloužení „dojde jen přes naše mrtvoly“.

Lidé s vyššími příjmy mezi 100 000 a 199 000 dolary ročně častěji vykonávají práci, kterou lze dělat z domu, a tak je opatření proti šíření viru postihla méně tíživě.

Tyto volby se v následujících týdnech stanou předmětem nespočtu rozborů a analýz. Objeví se četné pokusy přesměrovat pozornost od toho, co se skutečně událo k nové sérii bojů před soudy a politikaření.

Pravda o příčinách Trumpovy porážky je však důležitá. Nebyly to korespondenční hlasovací lístky, demokraty řízené metropole, ani dávno mrtví voliči – jakkoliv tyto tradiční prvky politiky Demokratické strany Trumpovi nijak nepomohly. Donald Trump prohrál, protože jako prezident země opustil bílé voliče, které využil ke svému zvolení – napodruhé jsme se ale už nachytat nenechali a jeho podvod prokoukli.

Úvaha Jamese Alssupa Donald Trump Lost By Betraying White Americans vyšla na stránkách Dissident Mag 5. listopadu 2020.