Eurobarometr nuda je, má však cenné údaje, neklesejme na mysli, on nám to vyčíslí
Podle výsledku nového průzkumu Eurobarometru 1] se Češi staví proti migraci nejvíce z celé Evropy.
48 % evropských občanů se označilo za mírné nebo výrazné odpůrce imigrace ze zemí mimo EU, 44 % procent pak za příznivce.
V České republice je proti této migraci celých 86 % dotázaných a pro pouhých 14 %. Následují pobaltské Estonsko a Lotyšsko se 74 %.
Z v České republice žijících skupin mají dotazovaní nejraději Čechy, Slováky a Poláky, nejméně pak Araby (a tzv. Rómy, etnikum v historii známé především jako Cikáni – pozn. DP).
Značný odpor proti neevropské imigraci panuje i v Maďarsku (70 %), Řecku, na Slovensku (shodně 68 %), Itálii, Finsku (v obou zemích ji odmítá 56 %), Francii (53 %), Dánsku a Nizozemsku (52 %).
V Evropské unii panuje z celého světa největší neshoda v otázce, zda by mělo jejich společenství vítat a integrovat migranty. Ze 143 zúčastněných zemí považovalo za svou zemi za vhodné místo v tomto ohledu nejvíce lidí v Kanadě (celých 90 %), nejméně pak v Maďarsku (17 %).
Od roku 2010 v řadě zemí roste otevřenost vůči migrantům, zejména tam, kde nedostatek pracovních sil a stárnoucí populace nutí vlády povolovat restrikce proti příchodu nových i vracejících se migrantů.
Výsledky v zemích jako Řecko nebo státy někdejšího východního bloku však naopak vykazují celkový pokles otevřenosti k imigrantům.
1] Údaje pochází z Eurobarometr č. 91 (červen 2019).
2] Údaje pochází z výzkumu CVVM Naše společnost (březen 2020), Vztah české veřejnosti k národnostním skupinám žijícím v ČR. Do šetření bylo zahrnuto celkem 14 národností žijících v České republice včetně Čechů, kteří v tomto případě slouží jako referenční skupina.
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.
Ernst Jünger – Aladinův problém
*** Aladinův problém je výpravou do duchovní krajiny současného světa, kterou titanismus proměnil v poušť. Objevují se oázy, tak malé, že si jich čtenář sotva všimne – ostrůvky zeleně v podobě starých knihoven plných zaprášených knih, malých kostelíků v krajině s opuštěnými hřbitůvky, nečekaných dionýských slavností nezřetelně vystupujících z mlhy vzpomínek. Snaha hlavního hrdiny o návrat k dobám předtitánským, o návrat do náruče bohů, končí neslavně v duchovním suchopáru obchodních plánů a účetních uzávěrek. Zbývá jen teskné zření na nevratně mizející bytí. Nevratně?
*** Objednávejte ZDE
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil Eduard Limonov, vlastním jménem Eduard Veniaminovič Savenko, ruskýspisovatel, básník, rebel a politik Národně bolševickéstrany Ruska. V současnosti je předsedou této strany a jedním z vůdců protiputinovské formace Jiné Rusko. Česky vyšla jeho kniha To jsem já, Edáček a románová biografie Limonov - Deník ztroskotance od francouzského spisovatele Emmanuela Carrèreho.
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
22. února 1943 se v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti narodil
Nejnovější komentáře