Délský potápěč

Strana svobodných občanů

Autor: Radim Lhoták

„Svoboda, odpovědnost, spravedlnost – to jsou hodnoty, které jsme se rozhodli společně hájit. Tedy vzhůru na to!“ prohlásil právě zvolený předseda Strany svobodných občanů Petr Mach a pokračoval: „Za nejcennější hodnoty, které chce podporovat a rozvíjet, považuje SSO svobodu jednotlivce, svobodnou vůli člověka, jeho schopnost odpovědně se rozhodovat a volit lepší variantu z více možných, lidskou kreativitu a iniciativu. Respekt ke svobodě pro Stranu svobodných občanů znamená respekt k tradičním hodnotám, toleranci etnickou i náboženskou. Za neodmyslitelnou součást ochrany svobody považují Svobodní ochranu vlastnictví.“

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Čeští novináři jsou uraženi. Prezident Klaus podepsal tzv. „Bendův zákon“, který médiím zakazuje zveřejňovat odposlechy jakékoli kauzy do té doby, dokud nebude určitá kauza projednávána u soudu. Omezování svobody, ficoizace, lukašenkovské metody. To je jen stručný výčet toho, kam Česká republika po přijetí Bendova zákona údajně směřuje. Chudáci novináři. Ale ono je to jinak. To, že je někdo hlídací pes demokracie neznamená, že ho necháme kousat i slušné lidi. Novináři si začínají plést demokracii s mediokracií a „Bendův zákon“ je poprvé trochu klepe přes prsty. Bylo načase.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Beneš a Nečas aneb kdo koho vlastně zradil

Prezident Beneš se ve svých veřejných proslovech během druhé světové války a po válce a ani ve svých pamětech o Nečasově misi nezmínil – nezapadala totiž do jeho vysvětlení „mnichovských“ událostí. Jako zkušený pragmatický politik věděl, že tato jeho diplomatická aktivita je z hlediska udržení vlastní důvěryhodnosti pro veřejnost „nevysvětlitelná“. V případě zveřejnění mise během války by těžko mohl získat vedoucí místo v zahraničním odboji a v případě zveřejnění po válce by byla ohrožena jeho další politická kariéra, byť již byla zajištěna diktátem Národní fronty a omezením svobod v oblasti sdělovacích prostředků. Nepochybně by se rovněž rozplynul pracně vybudovaný mýtus o Benešovi jako o prezidentu „Budovateli“.

Continue Reading

Autor: Justin Raimondo

Proč nás Kyrgyzové nechtějí ve své zemi

Pamatujete na Kyrgyzstán? Dlouhodobí čtenáři tohoto magazínu jistě zapátrají v paměti a vzpomenou na naše někdejší naše rozsáhlé ovládnutí této země Tulipánovou revolucí, která bývá někdy známější pod názvem Růžová. A právě tato skomírá ve chvíli, kdy Georgem Bushem proklamovaná „globální demokratická revoluce“ se měla stát vlnou budoucnosti. Takzvané barevné revoluce v Gruzii a na Ukrajině a odlehlé a opuštěné země centrální Asie jako Kyrgyzstán byly součástí Bushem proklamovaného  „ohně v mysli“– což je fráze, použitá z Dostojevského Běsů a které použil v jedné ze svých řečí za svého presidentství. V případě Kyrgyzstánu to ale vypadá na oheň, který se otočil proti nám.

Po vyčerpání všech zdrojů, zahrnujících americké dotace tulipánovým revolucionářům, a především „neziskovým organizacím“, které byly hlavním koněm Tulipánové revoluce a svržení režimu Askara Akayeva vláda Kyrgyzstánu nedávno oznámila, že jednostranně vypovídá kontrakt o přítomnosti US vojsk na základně Ganci v Biškeku. Ta je klíčovou stanicí pro zásobování amerických vojáků v Afghánistánu.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Z francouzské strany však přišla překvapivá a dnes již ne příliš známá informace o tom, že ještě 20. 9. večer si Hodža s vědomím Beneše objednal u Francie a Velké Británie prostřednictvím vyslance de Lacroixe nátlakové „ultimatum“, aby vše naoko vypadalo jako tuhý diplomatický boj a přijetí podmínek odstoupení území tak bylo pro československou veřejnost stravitelnější. Hodža, podle depeše francouzského vyslance odeslané z Prahy do Paříže 20. 9. večer, argumentoval tím, že československá vláda, její prezident a armádní velení, se potřebují krýt před vlastním obyvatelstvem a tato forma intervence je prý jedinou možností, jak zabránit sebevražednému střetnutí s německou armádou a zachránit mír.(12) Vyslanci tedy se souhlasem svých vlád údajné Hodžově žádosti vyhověli a oním požadovaným „nátlakem“ se stala jejich návštěva u Beneše v brzkých ranních hodinách 21. 9. na Pražském hradě, která ovšem podle jejich verze byla jen diplomatickou šarádou.

Continue Reading

Autor: Stanislav Máselník

Alain de Benoist je čelním představitelem francouzské Nouvelle Droite (Nové pravice), stejně jako jejím nejznámějším autorem v očích českého čtenáře. V mládí byl sympatizantem radikální pravice, s níž se názorově například shodoval v podpoře francouzskému Alžírsku. Od těchto dob své názory několikrát přehodnotil a od svých raných pozic se distancoval. Tento článek se věnuje jeho netradičnímu „anti-esenciálnímu“ vnímání lidské identity. Stěžejním dílem, ve kterém Alain de Benoist své názory na identitu shrnuje do komplexního celku, je článek „On Identity“, publikovaný v roce 2004 akademickým žurnálem Telos.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Dvacáté století v českých dějinách je možné nazvat nejen stoletím osmiček (a devítek) podle datace přelomových událostí, ale také stoletím manipulace veřejného mínění, vytváření propagandistických legend a zakořenění mylných myšlenkových stereotypů. Jedním z nich je sklon svalovat vlastní chyby na účet jiných, který se zrodil při zániku tzv. první republiky, když její prezident prohlásil „Západ nás zradil“ (načež abdikoval a odletěl na Západ).

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Kauza biskupa Williamsona, který byl nejprve papežem Benediktem XVI. rehabilitován, avšak za několik málo dní musel čelit opětovnému tlaku, když Svatý muž podlehl tlaku okolí a vyzval dotyčnému k omluvě za jeho „revisionistické“ výroky a uznání holocaustu v plném rozsahu, plní více než týden stránky prestižních deníků a magazínů, které se předhánějí v tom, kdo kacíře zostudí více a provede nad tím symbolický verbální interdikt. Bez ohledu na pomýlenost popírání holocaustu a navzdory, že autor tohoto textu nepatří do lůna Církve svaté a k jejímu historickému odkazu je skeptický až kritický, nezbývá než napsat, že tato aféra dokazuje na jak tristní úrovni se svoboda slova v Evropě nachází.

Continue Reading

Autor: Radim Lhoták

Katedra politologie a mezinárodních vztahů vysoké školy CEVRO Institutu pořádala seminář „Krajské volby 2008!“. Jednalo se o první odbornou reflexi krajských voleb, která vznikla s nevelkým časovým odstupem od jejich konání. Na semináři byly presentovány výsledky volebních výzkumů a politologické, sociologické, marketingové i mediální analýzy.

Continue Reading

The Laws of the Military Houses

In the Roman Empire and other universal states in the days of their decline, attempts were made to arrest the course of deterioration by “freezing” an existing legal or social situation. The Tokugawa Shogunate in Japan was perhaps unique among universal states in applying this prescription of “freezing” from first to last and in achieving the tour de force of arresting change in the outward forms of social life (though not, of course, in the inward realities) over a span of more than 250 years.

Continue Reading

Autor: Patrick Buchanan

Americké noviny jsou skupovány zahraničními vlastníky a dští pomlouvačnou propagandu vůči nepohodlným názorům na domácí a zahraniční politiku Spojených států. To je ten (ta) „change“, kterou sliboval Barack Obama? Paralely s realizovaným, nebo plánovaným rozprodáváním České republiky zahraničním soukromým a polostátním společnostem (naposledy kauza ČSA a Aeroflot) se přímo nabízí. (pozn.red.)

Mezi zprávami o krizi probleskla v jednom lednovém čísle New York Times noticka, že Times našly svého rytíře na bílém koni. Tím rytířem není nikdo jiný, než Carlos Slim, který už v minulosti vlastnil  cca 6% klesajících akcií Times a nyní do nich investoval 250 milionů dolarů, čímž ovládl více než 14% akcií. Carlos Slim je dnes podle mnoha zdrojů nejbohatším člověkem na světě. Ačkoli převzal tento titul od Billa Gatese už v roce 2007, v Americe zatím není příliš znám.

Continue Reading

Autor: Tomáš Koloc

Včera jsem se na své bývalé alma mater, na půdě Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové zúčastnil za Britské listy tiskové konference, která následovala setkání zástupců akademických senátů filosofických, pedagogických, teologických, uměleckých, humanitních, ale i lékařských, farmaceutických, přírodovědeckých, matematicko-fyzikálních, technických, právnických, a dokonce i ekonomických fakult českých univerzit. Předmětem jednání byl společný postup proti nebezpečí zavedení tak zvané Bílé knihy terciálního vzdělávání ministra Lišky, která se snaží o finanční a zájmové propojení českých univerzit se soukromou ekonomickou sférou a o „znormalizování“ výstupů těchto fakult v zájmu chystaného propojení.

Na tomtéž místě se v říjnu minulého roku sešli děkané českých filosofických fakult, aby premiéru Topolánkovi a ministru Liškovi adresovali následující provolání:

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

„Dvě děti by měl být limit“, říká bývalý předseda britských zelených a současný šéf vládní komise pro udržitelný rozvoj Jonathon Porrit. Svá slova zdůvodňuje nutností udržet stávající přírodní zdroje, ohrožené neustále narůstajícím počtem obyvatel planety. Ve zprávě, kterou chce zmíněná komise oficiálně publikovat příští týden se tvrdí, že by britská vláda měla začít pracovat na redukci populace. Ano, slyšíte správně. Po 60 letech, kdy byla eugenika jako věda pošpiňována a apriorně stavěna do světla nacismu, kterým byla zneužita, se vynořuje jako „trvale udržitelného rozvoje“ v rukou šílených sociálních inženýrů.

Continue Reading

Další číslo předního amerického magazínu, který je v Evropě dostupný mimo jiné online, se věnuje dopadům krize na americkou ekonomiku, což výstižně shrnuje už titulní strana s vyobrazením Baracka Obamy, kterak z helikoptéry rozhazuje peníze amerických daňových poplatníků. Na stránkách The American Conservative se často schází zástupci tzv. paleokonzervativců a amerických libertariánů, kteří nachází společné slovo především v kritice centralistických tendencí americké vlády, demokratismu a americké intervenční politiky v zahraničí. Nejinak je tomu i v novém čísle.

Continue Reading

Autor: Jana Bobošíková

Premier Topolánek prohlásil, že výstavba plynovodu Nabucco je pro Předsednictví ČR prioritní. Evidentně ale jde o nesprávnou prioritu z geopolitického, bezpečnostního i čistě energetického hlediska.

To není laický pohled můj, ale je to názor expertů z Evropaké komise, z pařížské Mezinárodní energetické agentury IEA, odborníků českých a německých např. z Transgasu, RWE a E.ON. Ale také specialistů z římské NATO Defence College a z Centre for European Policy Studies. Za rozumnou prioritu považuji naopak dobré vztahy a smlouvy s Ruskem a Gazpromem, při dohledu na procesy na Ukrajině a v Rusku.

Continue Reading

Napsal: Karel Kaiser

Zatímco v souvislosti se změnou na postu amerického prezidenta sváděla česká politická reprezentace souboj o lepší výklad budoucí politiky Baracka Obamy a především o to, zda vzhledem k proklamované změně odstoupí od plánu výstavby protiraketové obrany ve střední Evropě, bylo lepší zůstat střízlivě věřit tradičnímu úzu, který učí, že se americká politika vůči světu mění jen minimálně. Nyní se zdá, že přeci jenom možná k určitým výraznějším posunům dojde. Podle předsedy senátního zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) Barack Obama pravděpodobně odstoupí od výstavby protiraketové základny v Česku. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že podle informací, které zatím obdržel, se Spojené státy v nejbližším období umístěním radaru V ČR a raket v Polsku zabývat nebudou.

Continue Reading

Autor: Justin Raimondo

Prezident Obama poskytl televizi Al-Arabia rozhovor, které je vyložitelné na několik způsobů. Podstata toho, co mě nejvíce překvapuje, ovšem tkví jinde. Zajímavé je, že mezi prvními americkými leteckými útoky na Afghánistán od té doby, co se Obama oficiálně ujal prezidentského křesla a tímto rozhovorem, je časová shoda.

V rozhovoru, který poskytl, dělal Obama šarmantního muže a tvrďáka zároveň. Mnozí naši novináři, například Andrew Sullivan, málem omdlévali a dotyčný jmenovaný se shodoval s komentátory Rickem Warrenem a Georgem Willem na tom, že si Obama za svá slova zaslouží respekt.

Continue Reading

S Petrem Hájkem o pravici, levici a oranžové vlně

Prezident Václav Klaus ho nedávno v televizi označil za svého klíčového politického poradce. Zástupce kancléře prezidentské kanceláře Petr Hájek (58) současně dlouhá léta plní roli intelektuálního provokatéra. Na jaře 2009 vydává knihu aktuálních politických esejů s názvem Smrt ve středu (Dokořán), a proto jsme rozhovor začali úvahou o společných rysech amerických prezidentských a krajských voleb v České republice. Ptal se Bohumil Pečinka pro Revue politika.

Prezidentské volby ve Spojených státech mají spojité rysy s tím, co se děje v současné době v České republice, v Evropě a v celém takzvaném západním světě. Paradoxní je, že bych pro Obamu také zvedl ruku, přestože se pokládám za člověka hluboce pravicově orientovaného. Pravice pro mě není cosi jako posvátná kráva. Není to něco, za čím člověk jde jednoduše proto, že je to pravice nebo jako fotbalový fanoušek za svým klubem. Pro mě slovo pravice rovná se svoboda. A levice rovná se omezování svobody.
Continue Reading

Napsal: Karel Kaiser

České školství má obrovský problém. Je v krizi, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se odpovědná místa hodlala takovému problému, jehož podstata je o to horší, že neřešený do budoucna hrozí hlubokými degenerativními dopady na populaci, věnovat. Ministr školství Liška v těchto dnech představuje tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání. To nestačí. Problém českého školství je hluboký, jeho podstata není institucionální, ale strukturální. Stručně řečeno, hrozí nám takový propad kvality výuky a výchovy mládeže, jaký by v nejhorším scénáři mohl vyústit ve vládu „studovaných“ idiotů.   Pokles kvality na úkor kvality pochopitelně zasahuje celou Evropu, ale české školství, zdá se, je krizí zasaženo velmi výrazně.
Continue Reading

Autor: Michael O’Meara

Loňského roku následovala jedna krize za druhou. Nejprve došlo ke krizi hypotéční, jejímž důsledkem byla krize platební, která vedla ke krizi bankovní, následně ke krizi zapříčiňující pád dolaru, poté ke kreditní krizi, geopolitické krizi, energetické krizi, krizi spotřební sebedůvěry, což vše rezultovalo v politickou krizi na nejvyšší státní úrovni, jejíž součástí je i krize smyslová, jež přivedla černocha k moci- černocha symbolizujícího absolutní popření původních hodnot, na jejichž základě byla kdysi budována americká identita, jinými slovy redefinování fundamentálních základů původního amerického bytí.

Žhavou otázkou je: jsou tyto kaskádovité krize „nahodilé“ (tzn. vzniknuvší shodou okolností) nebo „strukturální“ (vyplynuvší ze samotné podstaty systému)? Pokud platí druhá varianta, pak „americký systém,“ jenž vládl světu od roku 1945 a vytýčil si za cíl konec evropského člověka, potenciálně čelí systémovému rozpadu, jehož důsledky jsou katastrofické. V případě, že se jedná o krizi víceméně náhodnou, je to dobrá zpráva, neboť není ničím jiným než zvýrazněním protibělošské podstaty tohoto systému, o níž většina bílých Američanů nemá ještě doposud ani ponětí.

Continue Reading