Délský potápěč

Edward Dutton jako The Jolly Heretic

Autor: A. Hercynský

Edward Dutton, původem Brit žijící ve finském Oulu, je docentem antropologie, vyučuje na soukromé univerzitě v polské Łódźi evoluční psychologii, dále je členem několika vědeckých společností převážně ve skandinávských zemích. Provozuje na Youtube kanál Jolly Heretic, kde prezentuje své názory na vybrané společenské fenomény. Dutton je excentrik, jednak svým vyjadřováním, jednak každé své video uvádí hranou scénkou v převleku. Působí to komediálně, ovšem obsah lze považovat za naprosto seriózní, byť ne se vším lze bezvýhradně souhlasit.  Duttonovy výklady se zakládají na několika premisách, přičemž jednou z nich je názor o konstantním poklesu průměrného IQ od doby průmyslové revoluce. O tomto poklesu hovoří kupříkladu v tomto videu.

Edward Dutton tvrdí, že průměrná inteligence kulminovala za dob průmyslové revoluce, tedy v 18. století, přičemž od té doby dochází k jejímu konstantnímu poklesu. Důvodem má být fakt, že nedochází k vymírání těch nejméně inteligentních vrstev obyvatelstva, které naopak prosperují díky moderním výdobytkům, jako je například lékařská péče, a množí se rychleji než ostatní společenské vrstvy. Před tím dle Duttona společnost fungovala tak, že nejinteligentnější se drželi na společenském vrcholu, zatímco méně inteligentní propadávali směrem dolů, až tedy, na nejnižších úrovních, šli úplně z kola ven. Jak Dutton uvádí na jiném místě, inteligence koreluje i s genetickými predispozicemi k různým nemocem, tudíž není to jen otázka vnějšího hmotného zabezpečení. V extrémním případě opravdu dementní lidé často trpí i jinými přidruženými genetickými nemocemi, projevuje se to však i na méně závažných úrovních.

Continue Reading

Homosexualita není omezována, takže lze očekávat vzestup její četnosti právě v důsledku uvolnění podmínek přírodního výběru.

Autor: Edward Dutton

Třetí část trilogie o homosexuálech – část první, část druhá

Část druhá: Represe, tolerance a civilizace

Pederastie v primitivních a starověkých společnostech

Znechucení homosexualitou je podle všeho u většiny lidí i lidských společností napevno „zakódované“. Přesto však bývá za určitých okolností homosexuální chování tolerováno, nebo dokonce ve výjimečných, ovšem pozoruhodných případech, začleněno do náboženských obřadů a přechodových rituálů.

Continue Reading

Otec Krysztof Olaf Charamsa na tiskové konferenci, kde odhalil svoji homosexualitu 3. října 2015 v Římě. Kněz zde o homosexuálech v církvi prohlásil, že „katolické duchovenstvo bylo z velké části tvořeno intenzivně homofobními homosexuály“. (Zdroj: Slate, 2017)

Autor: Edward Dutton

První část trilogie o homosexuálech zde

Homosexualita a inteligence

Gayové bývají poměrně znatelně chytřejší. Na základě rozsáhlých a reprezentativních vzorků ze Spojených států existuje výrazný pozitivní vztah mezi IQ v dětství a homosexualitou v dospělosti, a to u mužů i žen. 42] Příčiny této souvztažnosti nejsou zcela jasné. Jako jedno vysvětlení se uvádí vztah mezi inteligencí a osobnostní vlastností otevřenost-intelekt, která naznačuje otevřenost novým, neobvyklým možnostem, jež někdy stojí proti vyvinutým kognitivním předpokladům, neboli „instinktům“. Tato schopnost povznést se nad instinkt člověku umožnuje lépe se vypořádat s kognitivními problémy nekonvenčním uvažováním či odzkoušením na první zběžný pohled bizarních řešení. Sklony ke kontra intuitivnímu se pak mohou projevit mj. v ochotě experimentovat s homosexualitou. 43]

Continue Reading

Obecná nechuť k homosexualitě („homofobie“) se jeví jako něco u většiny jednotlivců i kultur hluboce zakořeněného

Autor: Edward Dutton

Prolog

V průběhu posledního půlstoletí se homosexualita stala výraznou součástí západních společností. Z někdejšího tabu se přes toleranci postupem času stalo cosi velebeného; z ostudné zvrácenosti identita, ze soukromé věci politikum. Chování zahnané kdysi do stínu je dnes veřejně oslavováno jako další krok boje za občanská práva.

V současné debatě o homosexualitě se však poněkud vytrácí poučené pochopení její povahy i evolučních dějin. Odkud se vzala – a proč? Z darwinistické perspektivy se toto chování zdá být čímsi krajně nevýhodným, jelikož odrazuje od nalezení reprodukčního partnera a předání svých genů.

Continue Reading

Knihu S rozumem v koncích: Proč se stáváme méně inteligentními a co to znamená pro budoucnost vydalo vydavatelství Sol Noctis (ukázka a odkazy na distributory zde)

Autor: F. Roger Devlin

At Our Wit’s End: Why We’re Becoming Less Intelligent and What It Means for Our Future (S rozumem v koncích: Proč jsme stále méně inteligentní a co to znamená pro naši budoucnost)
Edward Dutton and Michael A. Woodley of Menie
Exeter, UK: Imprint Academic, 2018

My obyvatelé Západu jsme si už dávno zvykli, že vědecký i technický pokrok je normálním stavem věcí. Úpadek, zde tedy chápaný jako ztráta technologií a vědění, však v dějinách lidstva rozhodně není ničím neobvyklým. Současný Západ je sice v mnoha ohledech dost možná na ústupu, které jiné období našich dějin bychom však označili za zenit našeho vědeckého poznání a technologických možností, když ne dnešek? A nebylo by naprosto absurdní pokládat tento pokrok za dovršený?

Autoři Dutton s Woodleym namítají, že civilizace klidně může projít svým vrcholným bodem dlouho předtím, než se výčet jejích úspěchů zcela uzavře. Naše hvězdná hodina tak mohla nastat nikoliv v okamžiku, kdy jsou naše znalosti a schopnosti nejširší, ale tehdy, když se zvětšovaly nejrychleji. A podle obou mužů jsme tento bod minuli už před nějakou dobou.

Continue Reading

John Gray – Black Mass: Apocalyptic Religion and the Death of Utopia

Autor: Edward Dutton

Black Mass
Apocalyptic Religion and the Death of Utopia
John Gray
New York: Farrar, Strauss & Giroux, 2007

Hell on earth? Just enjoy it…

V knize Black Mass se autor John Gray snaží systematicky ukázat, že mnoho západních politických ideologií je ze své podstaty „náboženských,“ což podle něj způsobilo „nevýslovné utrpení.“ Tuto svou tezi shrnuje už v první větě: „Moderní politika je kapitolou dějin náboženství“ (str. 1). Rané křesťanství bylo utopickým hnutím. Vycházelo z předpokladu blízkého konce světa a série katastrofických střetnutí sil dobra a zla, po nichž bude nastoleno utopické „království nebeské.“ Podle Graye toto utopické myšlení, které „od svého vzniku vytrvale stíhá západní život,“ stojí v ostrém protikladu s cyklickým výkladem světa západních i východních pohanů. Otisky tohoto utopického myšlení můžeme vysledovat především v intelektuálních a politických hnutích vyznávajících „mýtus“ o pokroku ke stavu dokonalosti: „mýtus o Konci“ (str. 210). Gray tvrdí, že od Marxe k Hitlerovi, od Tálibánu k Georgi W. Bushovi na sebe židokřesťanstvím ovlivněné myšlení v jádru bere podobu milenialistického kultu. Vlády nad Spojenými státy, a v menší míře také nad Británií, se tedy chopili utopisté.

Continue Reading