Categorized | Historie, Kultura, Politika, Texty

Už žádné omlouvání!

Les

O našem právu na existenci a budoucnost se nediskutuje

Autor: Zander

Omlouvat se a používat jazyk našich nepřátel je obrovská chyba.

Bílí by si měli uvědomit, že s našimi nepřáteli se nelze domlouvat. Nezáleží na tom, zda jsou to nepřátelští, nevděční přistěhovalci okupující naše země, nebo protibělošské židovské elity zakotvené v našich politických a mediálních třídách. Jejich cíl je stejný: naše vytěsnění jako národa a vyvlastnění naší půdy, zdrojů a všech plodů naší kultury cizincům.

Slovo „rasista“ je již mnoho let používáno jako beranidlo proti původním bělochům v našich vlastních zemích. Ačkoli toto slovo již nemá takovou moc jako kdysi, nevýslovné škody napáchal strach bělochů z označení rasista – strach, který naši nepřátelé využívají při každé příležitosti, aby nás oslabili, pokusili se nás morálně podkopat a nakonec nám vzali vše, co máme.

V Británii jsme byli po desetiletí vystaveni komentářům, článkům, dokumentárním filmům, parlamentním diskusím a televizním debatám o tom, jak je bělošská společnost rasistická a proč bychom měli více vycházet vstříc přistěhovalcům z Třetího světa a jejich potřebám. Obvykle se takové diskuse skládají z nepřátelsky naladěných nebílých přistěhovalců nebo přistěhovalců, kteří nadávají na nějakého středního pseudokonzervativce, který místo toho, aby projevil odvážný vzdor, se krčí na zadních, zatímco se snaží dokázat, že Británie a vlastně ani oni sami „nejsou rasisté“.

Tyto televizní debaty obvykle vedou levicově orientovaní moderátoři a publikum je plné levičáků, kteří zajišťují, že „konzervativní“ diskutující jsou v ještě slabší pozici.

Neustálé formování všech diskusí tímto způsobem je přesně to, co chtějí. Vytváří to zdání, že „vysílají“ argumenty pravice a porážejí je ve veřejné diskusi, zatímco nic takového se neděje. Je to politický cirkus – pečlivě řízená propaganda, jejímž cílem je manipulovat a porazit nás.

Jde o moc, ne o morálku

Tyto „debaty“ či konflikty nemají absolutně nic společného se spravedlností či morálkou. Jde v nich jednoduše o moc a jejich cílem je nám ji vzít. O nic jiného nejde. Je obrovskou chybou nechat nepřítele, aby se nás snažil zatáhnout do otázek „morálky“ a „spravedlnosti“ – ne proto, že je v právu – není. Je to proto, že tito lidé jsou našimi nepřáteli, jejich argumenty jsou špatné a naše porážka ve spravedlivé debatě nás stejně nikam neposune. Běloši, tak zvyklí na naši společnost s vysokou důvěrou, musí pochopit, že ostatní prostě nejsou jako my a nehrají podle našich pravidel ani si jich neváží.

Náš vrozený smysl pro spravedlnost a rozum se nevyhnutelně stává zbraní proti nám. To se stává zřejmým, když jejich zdůvodnění, proč se nám vnucují, mění z minuty na minutu, jak jsou jejich „argumenty“ bořeny. Obvykle se postupně vyvíjejí od narativu „takhle je to pro vás výhodné“ k narativu „máte morální povinnost poskytnout bezpečné útočiště“, pak k narativu „vaši lidé jsou vinni/zodpovědní za xyz, proto nám to dlužíte“ a nakonec k narativu „pomsty“. Drtivá většina disidentské pravice je se všemi těmito argumenty obeznámena a stále častěji – z velké části díky svobodě slova umožněné na X – má možnost na ně vhodně reagovat, ideálně tak, jak je uvedeno níže.

Oni: Máte stále méně pracovních sil. Vaše ekonomika potřebuje pracovní sílu imigrantů
My: Masové přistěhovalectví z Třetího světa je pro západní ekonomiky prokazatelně čistým odlivem prostředků
Oni: Máte stárnoucí a ubývající populaci. Potřebujete imigraci, abyste ji posílili
My: Přistěhovalectví poškozuje naši vlastní porodnost. Také nechceme, aby nás nahradili cizinci.
Oni: Utíkají před válkou a pronásledováním.
My: Kromě toho, že většina z nich před žádnou válkou a pronásledováním neutíká, nemáme žádnou morální povinnost je přijmout.
Oni: Vy jste ty války začali
My: Ne, nezačali. To židovské elity. Masová imigrace z Třetího světa poškozuje naši společnost. O právu našich lidí na existenci a budoucnost našich dětí se nediskutuje.
Oni: Kolonizovali jste jiné země/měli jste impérium – tohle je jen odplata za to.
My: Takže teď jde o „pomstu“, ne o náš prospěch. Děkujeme za objasnění. Musíte se vrátit zpět.

(*Oni = přistěhovalci z Třetího světa + jejich židovští pomahači.)

Antiběloši si vždycky najdou důvody, proč by se běloši měli nechat napadat, rozvracet a dobývat. Rozum, spravedlnost, dokonce ani logika s tím nemají nic společného. Argument kolonizace/impéria se dá celkem snadno vyvrátit poukazem na to, že každá významná civilizace v dějinách měla nějaké impérium. A co národy, jako je Švédsko, které v historii neměly kolonialismus, ale nyní mají významnou nebílou, nešvédskou populaci? Opět, na ničem z toho nezáleží. Nebílé přistěhovalce a jejich židovské zastánce nic z toho nezajímá, natož co je pro nás dobré. Zejména v případě těch druhých je jejich cílem nás poškodit.

Nenávidí nás a chtějí, abychom zmizeli. Nikdy na to nezapomínejte.

Nikdy se neomlouvejte a nikdy neustupujte

Představte si, chcete-li, nějakého uřvaného protibělošského imigranta (typy, které Morgoth skvěle popsal jako „skintellectuals“), jak ve veřejném prostoru nadává skutečnému, neomlouvajícímu se nacionalistovi, namísto obvyklého slabého, omluvného, nominálního konzervativce. Používají všechny obvyklé argumenty – tato země je rasistická, vy jste rasisté, dlužíte nám za kolonialismus atd. Správná reakce na to vše by vycházela z následujících nezpochybnitelných pravd:

Tohle je naše země.

Nic vám nedlužíme.

Nepatříte sem.

My, původní obyvatelé, jsme vás nikdy nechtěli ani nezvali.

Jednoduše se vám nelíbí běloši a chcete nám vzít všechno, co máme.

O našem právu na naši zemi a budoucnosti našich dětí se nediskutuje.

Vy/vaši předkové jste sem přišli z vlastní vůle. Teď tu sedíte a mluvíte jazykem mého lidu, používáte technologie vynalezené mým lidem, abyste nás napadli a podvrátili?

Musíte se vrátit zpět.

Odklon od těchto klíčových premis je vždy chybou. Jsou pravdou a jsou základem všeho. Důvodem, proč se naši nepřátelé tak usilovně snaží zmanipulovat a odvrátit nás od těchto faktů, je právě to, že podkopávají každé naše tvrzení vůči nim.

Pro žádnou jinou rasu než bělochy by to nebylo ani vzdáleně kontroverzní. Stačí prohodit rasy a představit si bílého Evropana, který migruje do země Třetího světa, dostane pohodlný materiální život, vlivné postavení nebo veřejné působiště a pak tuto platformu spolu se samotným jazykem a technologií hostitelského národa použije k tomu, aby na něj a jeho obyvatele útočil, že jim nedává dost. To si nelze představit, už jen proto, že by takovou možnost vůbec nedostali.

Vyhněte se jazyku nepřítele

Ačkoli klíčovým bodem je zde pravda a její vyjádření, stojí za to se krátce dotknout samotného jazyka, protože naši nepřátelé natolik ovládli mainstreamový diskurz, že si mnozí na pravici neuvědomují, že ve skutečnosti používají jazyk levice. Vezměme si třeba slovo rasista. Etymologie tohoto slova je předmětem diskuse, přičemž existují důkazy, že jej do širšího užívání uvedl židovský bolševický vůdce Leon Trockij (Bronštejn).

Na tom, jak vzniklo, vlastně nezáleží; pravdou je, že to vždy bylo slovo levice, nepřátelských nebělošských přistěhovalců a protibělošských Židů, nasazené jako zbraň proti nám. Zjevný význam tohoto slova se v průběhu let proměňoval, 1] takže je skutečně velmi obtížné jej určit, a to i při nahlížení do různých slovníků. Původní význam, který vydržel nejdéle, je něco jako „nesnášenlivost nebo diskriminace vůči někomu na základě jeho rasy“ nebo, abychom použili jednu z mnoha definic slovníku Merriam-Webster, rasová diskriminace nebo předsudek. To je víceméně význam slova, jak mu většina z nás rozuměla po většinu jeho historie, než se význam změnil a než vznikly nové výrazy. 2]

A právě tady je přesně to místo, kde se musíme zastavit a říci „počkejte!“ Co na tom bylo špatného? Představa světa bez diskriminace a netolerance je naprostý nesmysl. Už jenom to, že má člověk preference v jídle, je diskriminace. Je špatné být netolerantní k příliš hlasité hudbě? Když to vezmeme ještě dál, je nerozumné být netolerantní k nepřetržitým násilným trestným činům včetně znásilnění, loupeží a vražd spolu s korupcí ve společnostech, které dříve požívaly vysoké důvěry?

Je špatné diskriminovat nevděčné, uražené, chamtivé cizince, kteří se vás snaží vyvlastnit ve vaší vlastní zemi, nehledě na otevřeně násilné divochy s nízkým IQ, kteří znásilňují, zabíjejí a okrádají vaše ženy a děti?

Pouze bělochy učili, že „diskriminace“, tj. rozpoznávání vzorců chování, je těžký hřích. Znovu opakuji, že vše, co musíte udělat, abyste rozbili každý argument odpůrců bělochů, je obrátit role. Cítí snad nějaká jiná rasa vinu za projevování „netolerance“ vůči nepřátelským vetřelcům a parazitům? To nás přivádí k další části, stručnému zkoumání toho, jak jsme se ocitli v této situaci.

Náš altruismus a vysoká důvěra byly zneužity proti nám

Jeden přítel mi nedávno poslal tuto podrobnou tezi o Evropanech a Hajnalově linii napsanou před deseti lety. Je to samo o sobě zajímavé čtení, které předkládá hypotézu, že individualismus, malé rodiny, snížená klanovost a zvýšená spolupráce s cizími skupinami se staly vybraným rysem západních Evropanů v důsledku feudalismu a křesťanství. Ať už je tato teze pravdivá, nebo ne, málokdo by popřel, že Západoevropané jsou v těchto vlastnostech relativně jedineční – vlastnostech, které nám pomohly vybudovat nejvyspělejší civilizaci, jakou jsme kdy poznali, ale která zároveň působí proti nám.

Na rozdíl od mnoha jiných národů nemají běloši sklon k nepoctivosti a „weaponizování“ 3] pronásledování a diskriminace. V souladu s tím nemohou běloši navzdory jejich drtivé roli v podkopávání naší společnosti téměř ve všech směrech jednoduše obviňovat Židy ze všech našich problémů. Musíme převzít osobní odpovědnost a přijmout fakt, že všechny ostatní etnika a rasy těchto našich jedinečných vlastností využily a budou využívat, dokud tomu neuděláme přítrž.

Shrnuto a podtrženo

Náš altruismus a empatie, které byly velkou předností při budování naší společnosti, v níž chce žít každý, se v době globalismu, levicové hegemonie a hlubokého rozvratu ukazují jako slabina. Jako rasa si už nemůžeme dovolit neustále se obhajovat. Nejenže se musíme jako bílí Evropané sjednotit; musíme překročit jakékoli formy sebeospravedlňování. S nepřáteli se nelze domlouvat. Kromě toho musíme zatvrdit svá srdce, protože na tom závisí naše přežití. Nic jim nedlužíme. Naše argumenty jsou nevyvratitelné. O našem právu na existenci, o bezpečnosti a prosperitě našich lidí a o budoucnosti našich dětí se nediskutuje.

Poznámky:

1[ Některé slovníky, jako například Merriam-Webster, změnily definici slova „rasista“, „aby odrážely systémový útlak“ (ze strany bělochů).

2] Všimněte si, že běžné používání slova „rasismus“ protibělošským mainstreamem bylo v posledním desetiletí nahrazeno slovem „nadřazenost bílých“. Tento téměř jistě židovský výmysl se zdá být přímou reakcí na výše uvedené – tj. protože „morální“ argumenty proti diskriminaci byly příliš snadno demontovány, považovali obvinění z „nadřazenosti“ s jeho asociacemi podřízenosti za účinnější zbraň proti nám.

3] „Weaponizace“, doposud nevstřebaný anglicismus do českého jazyka. O co může jít napovídá článek z National Geographic:

V roce 2074 bude otázka společenské a politické kontroly klíčovým tématem. Státy budou muset čelit výzvám, které přinese tzv. „weaponizace všeho“ – situace, kdy prakticky cokoliv může být použito jako zbraň. Mark Galeotti, expert na bezpečnostní otázky, to popisuje takto: „Bylo by snadné vidět budoucnost jako dystopickou, jako věčný konflikt, ve kterém lze jako zbraň mobilizovat vše od dobročinnosti až po právní systém. Přesto bych byl raději terčem znepokojivých memů než jaderných střel.“

Zanderova úvaha No More Justifying Ourselves vyšla na publikační platformě Substack 23. října 2024.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

31. října 1915 se v Marseille narodil Jacques de Mahieu. Ovlivněn autory jako Maurras či Sorel vstoupil do francouzské jednotky SS, po válce díky pomoci spřízněných katolických kruhů unikl do Argentiny, kde se vedle pokračování politické činnosti na skutečné pravici věnoval také filozofii, antropologii a sociologii na akademické úrovni.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív