Isabel je teprve osmnáct a studuje na Madridské univerzitě. Vede ale i dívčí sekci mládežnické organizace španělské Falangy a v této funkci letos 13. února promluvila při slavnostním shromáždění na počest vojáků Modré divize, padlých na východní frontě. Zatímco na hřbitově promlouvala jen ke třem stům účastníků, ozvěnu jejích slov mohlo záhy zaslechnout celé Španělsko. Neboť v její řeči mj. zaznělo:
Je naší nejvyšší povinností bojovat za Španělsko a za Evropu, teď slabou a likvidovanou nepřítelem, nepřítelem, který bude stále stejný, i když pod různými maskami: židem. Protože nic není jistější než právě tohle: žid je vinen.
Věta se nejprve prohnala sociálními sítěmi a její jednomyslné odsouzení židovskými organizacemi, vlivovými a nátlakovými skupinami, rozdmýchalo mediální skandál: „Toto je pravá tvář krajní pravice.“ „Protižidovská prohlášení jsou odporná a v demokratické společnosti nemají místo.“ „Poženeme ji před soud.“ Atd.
Z rozhovoru, který následně Isabel poskytla jistému M. Ondarrovi z deníku El Espaňol, aby svůj postoj vysvětlila, proto vybíráme:
Tvrdíte, že „vinen je žid“…
Ve svojí řeči jsem byla hodně upřímná. Nikdy neříkám, že „viníci jsou židi“. Nikdy bych se nedopustila té krutosti a omylu, přisuzovat určitou událost celému lidu. Nezdá se mi, že celý lid by měl schopnost ovlivňovat svět nebo současné politické panoráma.
Co tím chcete říct?
Že nemluvím o chudákovi, co se jde pomodlit do synagogy, mám na mysli mezinárodní měnový systém, čelní představitele a sionistické organizace, podporující a financující Black Lives Matter nebo postmoderní feminismus. Myslím ty osoby, co mají ve světě velký vliv… Za vinné je pokládám v mnoha nespravedlnostech světa, jako jsou kapitalismus a lichva.
Vnímáte ve Španělsku „židovský vliv“?
… žijeme teď v globalizovaném světě a národy ztratily svou suverenitu. Státy nad sebou samými nemají moc, jako měly před sto lety… Globalizovaný systém je systém kontrolovaný židy. Není to tedy jen problém Španělska, ale celé Evropy. Ve Španělsku se letos konal pravidelný sraz skupiny Bilderberg a mediální ohlas neměl, protože není žádoucí, aby se o určitých věcech vědělo… ale nevěřím, že tu je všechno v rukou židů, zastánkyní konspiračních teorií nejsem.
Jste fašistka…
Podporuju zřízení s hluboce národními kořeny a velkou sociální perspektivou. Nebo, chcete-li, socialistické zřízení. Když v roce 1931 tahle hnutí ve Španělsku vznikala, došlo k nedorozumění, protože tisk nevěděl, jak ta národní a zároveň sociální hnutí nazvat – a nazval je tehdy „fašismem“. Ideologicky se pokládám za národní socialistku, ale označuju se za fašistku, protože mou referenční postavou ve Španělsku je Ramiro Ledesma Ramos, zakladatel JONS [Juntas de Ofensiva Nacional-Sindicalista] a národního fašismu.
A nacistka?
Za nacistku se neoznačuju nikdy. Pokládám se za národní socialistku a fašistku, ale nacista, to je pro mě vyholenec z hollywoodskýho filmu, tím to hasne. Nacista pro mě není národní socialista.
Cítíte se být zastupována nějakou politickou stranou?
Vůbec ne.
Co si myslíte o VOXu. Část médií ho označuje za „fašistické“.
(usmívá se) Především je velmi častý omyl spojovat fašistická hnutí s pravicí nebo krajní pravicí. Fašismus se od svého vzniku od pravice distancoval. Ramiro řekl: „Raději bych tisíckrát umřel kulkou marxisty než na zhnusení pravicí.“ Což potvrzuje, že s pravicí nebo levicí nemáme co do činění. Pravice je antisociální a španělskou vlajku používá pro přilákání lidí a oklamání pravého vlastence. A levice se místo boje za lidi baví bojem mezi pohlavími.
Jaké jsou vaše další referenční postavy?
Nietzsche, Wagner a Hérakleitos, který řekl, že principem hmoty je oheň [energie]. Ve svém projevu jsem řekla, že oheň je to, co vše oživuje. A život se udržuje díky protikladnosti dvou sil, takže válku je nutno pokládat za událost násilnou a odpudivou, ale pro zachování světa nezbytnou.
Válka je nezbytná?
Nemluvím nutně o válce v bratrovražedném smyslu, se samopaly a zákopy, ale o válce osobní. Aby se zformovala osobnost, vždycky tu bude válka mezi dvěma binomy (aha!).
Madridská státní prokuratura zahájila řízení a už vás pro údajný zločin z nenávisti vyšetřuje. Neobáváte se možných dopadů?
Ne, strach je buržoazní předsudek. To, co říkám, říkám proto, že tomu věřím. Pochopitelně jsem si nemyslela, že se to takhle rozvíří. Obvykle se mi dostane čtyř kritik a čtyř komplimentů. Nicméně když mluvím, mluvím vážně. Může to vypadat špatně nebo dobře, ale věřím tomu a přijímám důsledky. Neomluvím se, protože tomu, co jsem řekla, opravdu věřím.
Poznáte, že vaše ideologie v životě uzavírá hodně dveří…
Dostane mě do vězení.
Vidím, že jste o tom přemýšlela…
Ano.
Co plánujete?
Zůstat věrná svým ideálům, což je jediná věc, kterou mám a čestně zachovávám. Je to jediná věc, pro kterou v tomhle století, kdy jsem žila, stojí za to žít. Vždycky zůstanu věrná svým hodnotám, pilířům, které mě morálně usměrňují, nikdy své myšlení nezradím. Jestli mě dostane do vězení, byla to vůle prozřetelnosti.
A co budete ve vězení dělat?
Napíšu knížku.
O čem?
O svojí ideologii.
O fašismu.
Ano.
DP dodává:
Isabel Medina Peralta je dcerou středopravicového politika Juana Manuela Mediny, bývalého radního za „lidovce“ (Partido-popular) v Seseñě, městečku ležícím necelých čtyřicet kilometrů jižně od Madridu. V mládí (nar. 1975) patřil prý k radikální pravici, zhruba již před patnácti lety však raději přešel k té umírněné…
Na hřbitově Almudena, kde se Isabel názorového deliktu dopustila, šlo konkrétně o 78. výročí bojů pod Leningradem, u města Krasnyj bor, kde padlo dva tisíce Španělů, jejichž oběti a hrdinství si španělští nacionalisté a dobří Evropané tradičně připomínají s veterány.
Španělská Falanga je organizace vzniklá roku 1934, která po dobu své dlouhé existence prošla řadou proměn (k tomu podrobně viz E. Vernier, Falanga, Praha 2008). Zde je řeč o Falanze vedené Manuelem Andrinem, známé od roku 1999 jako La Falange, popř. FE/La Falange. Isabel přes svůj věk není žádný zelenáč, členkou falangistické mládežnické organizace je od třinácti let.
Isabelin projev z protiimigrační demonstrace na Lanzarote, vyšel tiskem ve falangistickém listu s historickým názvem La Conquista del Estado (Dobytí státu) – první takto pojmenovanou tiskovinu totiž v roce 1931 založil Ramiro Ledesma Ramos, spoluzakladatel Falangy s Josém Antoniem. Isabel na ostrově žila několik měsíců, pravděpodobně u své matky Noelie, která tam vede buddhistické kursy. Otec ji totiž měl poprvé vyhnat z domu, když asi před dvěma roky poprvé veřejně promluvila v Údolí padlých.
Prokuratura zahájila vyšetřování jejího „zločinu nenávisti“ na naléhání Federace židovských obcí ve Španělsku a různých židomilných sdružení. Dalším názorovým deliktem Isabel je, že označila homosexualitu za nemoc.
„Doufám, že smím počítat s pomocí mnoha žen a mužů, kteří, věrni své španělské a evropské krvi, chtějí bojovat proti rozkladu naši kultury bez jakýchkoli kompromisů,“ napsala Isabel na dnes již zcenzurovaném twitterovém účtu.
Má holka naději? Vlastní rodiče za ní prý nestojí (otec ji vyhnal podruhé), z práce ji zatelefonovali, ať už nechodí. V sebe teď ale věří neochvějně… Aspoň navenek.
Každopádně tak docela sama není:
Bastión Frontal je nejmladší odbojová skupina z Madridu na vzestupu. Protestují proti imigrantům, vylepují pronárodní a proevropské nálepky, vedou kampaň za sedmnáctiletého Kylea Rittenhouse z Wisconsinu, jenž zastřelil ozbrojence BLM, připomínají si památku Tommieho Lindha, švédského chlapce, jehož ubodal vetřelec ze Súdánu, a samozřejmě udržují tradiční obřady v Údolí padlých i jinde. Mají blízko k ultras (Ultras sur, Frente Atlético, Getafe Nacional Revolucionario). Modré košile nosí tihle mladí už jen při zvláštních příležitostech…
Tváří Hogar Social Madrid se stala dnes jednatřicetiletá Melísa Domínguez. Obsazováním míst a vytvářením alespoň „dočasně osvobozených zón“ HSM napodoboval italský CasaPound; a protestoval proti barevné imigraci, multikulturalismu, současně se snažil i podporovat španělské rodiny, které se ocitly nouzi. Dnes je však organizace rozbita soudním stíháním pro zločiny z nenávisti. Obrozená iniciativa vzešlá z jejich trosek si říká Hacer Nación (devíza: Pospolitost-Svrchovanost-Budoucnost) V obou případech jde o několik desítek, možná stovek mladých lidí, kteří se cítí být „jen fašisty“ (a pro něž je Bastión Frontal už příliš „holohlavý“ a vulgární). Za španělské krajně pravicové strany a hnutí 21. století různého druhu jsou systémem také označovány: Democracia Nacional (1995-); Alternativa Europea (1998-2014); Movimiento Social Republicano (1999-2018), Espaňa 2000 (2002-); Frente Nacional (2006-2011); Vox (2013-), ten, který je pro Isabel prokapitalistický, příliš demokratický a konstitučně-monarchický, přičemž Španělsko definuje víc jakožto symbol a územní jednotku než jako historicko-kulturně rostlý živý národní organismus…
Rozhovor s Isabel Medina Peralta Intervista alla musa falangista Isabel Medina Peralta: “Finirò in galera per le mie idee” vyšel na stránkách Totalitarismo.blog 20. února 2021.
Fašouni jako ona skutečně nejsou pravice. Skutečně pravicové a konzervativní proudy ve Španělsku Modré divize tehdy zrušily.