Délský potápěč

„Globální krach v porodnicích“: podle prognózy OSN bude v Evropě v roce 2100 35 až 45 % obyvatel starších 65 let (zdroj: World Population Prospects 2019 – Percentage of population aged 65 or over, 2100)

Autor: James Gallagher

Svět je podle vědců nanejvýš nedostatečně připraven na všeobecný globální propad porodnosti.

Všeobecně klesající plodnost může do konce století dospět až k situaci, že se počet obyvatel takřka všech zemí světa bude snižovat.

Skoro dva tucty zemí včetně Španělska a Japonska pak mají do roku 2100 přijít o polovinu či více obyvatel.

Continue Reading

Tálibán ve výcvikovém táboře nesoucím jméno Mohamedova společníka a velitele armády rášidského chalífátu Zubayra Ibn al-Awáma

Autor: Ted Rall

Křičel jsem text své reportáže, uložené v Palm Pilotu (první PDA – pozn. DP) do mezkovitého satelitního telefonu Iridium. Zkoušel jsem to už přinejmenším potřetí a baterie byla skoro vybitá. Zaměstnankyně týdeníku Village Voice, která na druhé straně světa dostala za úkol můj text přepisovat, mě přerušila.

„Já vás nechápu,“ řekla nakvašeně. „Proč si prostě neskočíte do Kinko’s a nepošlete nám to přes e-mail?“

Stál jsem po kotníky v černočerném blátivém rigolu na severovýchodě Afghánistánu a očima přejížděl po vepřovicových stěnách, posetých dírami od kulek. Byl jsem sice na ulici, ale psal se rok 2001, takže žádný chodník nebyl v dohledu. Stály kolem mě budovy, ale žádné osvětlení, protože po desetiletích občanské války přestala rozvodná sít v podstatě existovat. Těžko jste našli neporušený most, telefonní linku nebo kanalizaci. Netekla ani voda.

A rozhodně žádné Kinko’s v dohledu.

Continue Reading

Rozhovor s Alainem de Benoistem o francouzské reakci na koronavirus pro stránky Boulevard Voltaire vedl Nicolas Gauthier (ilustrační foto: France 24)

BV: Teď, kdy se věci obracejí k lepšímu, lze už říct, zda vláda – viditelně vyvedená z konceptu – udělala tváří tvář epidemii příliš mnoho, příliš málo nebo „tak akorát“?

AdB: Těžko to říct jinak: reakce oficiálních míst na Covid-19 byla bez přehánění katastrofální. Pět měsíců po vypuknutí epidemie jsme stále nedosáhli testovacích kapacit, které měly být k dispozici už v momentě prvních úmrtí. Vláda se nejprve snažila realitě vyhýbat (sem to nikdy nepřijde, je to jen chřipka), aby následně přešla ke zdánlivě nekonečnému defilé zmatečných, protichůdných pokynů a vládních lží. Neexistovaly žádné plány, byť v posledních letech před novou pandemií z Asie varovali mnozí. Prvotní příčinu však hledejme v neschopnosti elit myslet v delším časovém horizontu.

Continue Reading

Covid-19: O peníze jde až na prvním místě

První země, která si zaregistruje patent na vakcínu proti koronaviru, získá kromě všeobecné prestiže také značnou váhu v globálním geopolitickém kolbišti.

Podle italského deníku Il Fatto Quotidiano bude výroba vakcíny finančně náročná do té míry, že pro velké farmaceutické giganty zřejmě bude výhodnější soustředit se na léky proti chronickým a virovým onemocněním.

Continue Reading

Tōjō Shōtarō – Bitva u Cušimi

Autor: F. Roger Devlin

Počátek 20. století lze právem označit za období zenitu západního politického vlivu ve světě, byť ne nezbytně evropské civilizace jako takové. Běloši v té době představovali skoro třetinu obyvatelstva planety a přímo či nepřímo ovládali většinu jejího povrchu; bělošská hospodářsko-technická převaha pak byla snad ještě úplnější. Americký autor Lothrop Stoddard barvitě popisuje neotřesitelné sebevědomí našich předků v onom dějinném momentě:

Continue Reading

Reklama a válka proti bělochům – nepřátelé naší civilizace propagují vytrvale dysgenické a k chaosu směřující rasové míšení, a naopak Evropany vybízejí, aby trávili svůj čas o samotě – atomizovaní, vykořenění a bezdětní.

Autor: Richard Houck

Po zveřejnění článku Reklama a válka proti bělochům se mi sešla spousta komentářů, zpráv a příspěvků na sociálních sítích – článek vyvolal masivní vlnu podpory, za niž vám děkuji. Jedna z nich se týkala „zakázané německé reklamy na Sprite s orálním sexem“. Čtenář nás prosil, abychom se na reklamu podívali blíže. Zjistil jsem, že pravda o ní je možná ještě zajímavější, než tazatel tušil. Odkaz na video je zde. Plavovlasá běloška na něm klečí před černochem a my vidíme, jak si říká „teď bych si vážně dala Sprite“, zatímco orálně uspokojuje černého partnera. Nakonec ji po celém obličeji postříká silný proud zpěněného Spritu, na což reaguje „miluju Sprite“.

Při bližším pohledu na tento počin jsem záhy zjistil, že společnost Coca-Cola (majitel Sprite) reklamu nevysílala v Německu ani jinde, jelikož se jednalo o tzv. spekulativní reklamu, neboli „spec ad.”

Jsou to nezávisle vytvořené reklamní spoty, které si firma nevyžádala ani nezaplatila. Lidé z reklamní branže si jejich prostřednictvím vylepšují své portfolio nebo „dělají oko“ u potenciálních klientů předváděním svých dovedností. Spec ads sice mohou fungovat jako „článek na zkoušku“, ale v některých případech se také snaží o posun trendů v reklamě i společenských norem. Populární kousky si získávají pozornost – a to i od zadavatelů reklamy. Tento spot shromáždil za pár dní od svého zveřejnění přes milion zhlédnutí, později znovu nahrané a sdílené verze pak viděly na sociálních sítích i jinde další miliony lidí.

Continue Reading

Čeho je moc, toho je příliš. Zrušte omezení, ať můžeme opět svobodně nosit nikáb

Autor: Israel Shamir

Už několik týdnů se každé ráno probouzím s nadějí, že vstanu do normálního světa namísto této alternativní reality. Normálního světa, kde se lidé mohou procházet po kopcích, modlit se v kostelích, chodit do práce, povalovat se na plážích, zajít si na koncert, navštívit muzeum, scházet se s přáteli, flirtovat s děvčaty nebo posílat děti do školy, tedy užívat si všechny ty drobné radosti, které nebyly odepřeny ani poddaným vlády tvrdé stalinské nebo hitlerovské ruky. Namísto toho ale jako bych neustále byl jeden z ansámblu v dystopickém filmu režírovaném Stevenem Soderberghem, který byl zcela očekávaně nominován do čela hollywoodského korona-výboru. Nijak by mě nešokovalo zjištění, že právě tento komitét – a ne zvolení prezidenti a ministerští předsedové – řídí naše životy.

Continue Reading

Multikulturalismus, jedna z největších iluzí naší politické kultury

Autor: Andrew Joyce

„Prosazovat ducha kolektivní sounáležitosti: veškerá komunikace směrem ven musí v komunitě upevňovat povědomí, že ‚jsme v tom všichni společně‘. Tím předejdeme nárůstu napětí mezi odlišnými skupinami.“ Zdroj: Scientific Advisory Group for Emergencies – SAGE: SPI-B return on risk of public disorder, 25. února 2020, s. 2.

Citované doporučení obdržela britská vláda koncem března a dobře shrnuje propagandistickou strategii, jež má zabránit zhroucení už tak dost chatrné iluze multikulturní harmonie. Bráno čistě strategicky to pochopitelně dává smysl. Ať už považujete pandemii Covid-19 za skutečnou zdravotní krizi nebo přefouknuté skoronic, naplnění krizového scénáře zůstává skutečností. Miliony lidí přišly o práci a novou nejspíš hned tak nenajdou. Tisíce jich musejí být umístěny do nemocnic, jejichž kapacity rychle narážejí na své limity.

Continue Reading

Covid-19: zdravotní krize, hospodářská krize, politická krize – jak bude vypadat doba postkoronavirová?

Autor: Alain de Benoist

Jak všichni vědí, dějiny jsou vždy otevřené, a to je dělá nepředvídatelnými. Avšak za jistých okolností je snazší vidět střednědobý a dlouhodobý vývoj spíš než ten krátkodobý, jak tomu je i u pandemie koronaviru. Z krátkodobého hlediska si mnozí představujeme to nejhorší: přetížené zdravotní systémy, statisíce, snad i miliony mrtvých, přerušení dodavatelských řetězců, nepokoje, chaos a další věci, které mohou být důsledky jmenovaného. Ve skutečnosti nás unáší vlna a nikdo neví, kam nás zanese, nebo kdy jí dojde síla. Podíváme-li se však dále do budoucnosti, jisté věci se stanou zřetelnějšími.

Continue Reading

Haját Tahrír al-Šám v Sýrii

Autor: Tony Cartalucci

Kdy teroristická skupina není teroristickou skupinou? Podle všeho v momentě, kdy si to žádá americká zahraniční politika. Právě k tomu došlo v případě syrské odnože al-Káidy, Haját Tahrír al-Šám (HTŠ), nejnovější iterace Fronty an-Núsrá, jež v současnosti ovládá severní syrskou provincii Idlíb.

Velká americká korporátní média se v posledních týdnech pokoušejí vybudit k HTŠ sympatie současně s odporem k syrským, ruským a íránským silám, jež aktuálně usilují o osvobození údajně až milionu lidí, lapených pod vládou teroristů.

Dalším faktorem za podporou HTŠ ze strany systémových médií v USA se zdá být také potřeba vysvětlit, proč člen NATO – Turecko – poskytuje přímou vojenskou i materiální podporu organizaci vedené na americkém seznamu teroristických skupin a proč samotné Spojené státy v tomto konání dávají Turecku zelenou.

Continue Reading

Z někdejších kolonizátorů se tak rychle stávají kolonizovaní zítřka. Je toto konec Evropy?

Autor: Patrick J. Buchanan

„Pevnost Evropa je iluzí.“

Za ni ji alespoň označuje list Financial Times v závěru svého sobotního úvodníku „Europe Cannot Ignore Syrian Migrant Crisis“ (Evropa syrskou migrační krizi nemůže přehlížet).

FT se proto ochotně hotoví k tomu vysvětlit Starému kontinentu, jaké jsou jeho povinnosti i budoucnost: „EU bude čelit přílivu migrantů a žadatelů o azyl přes Středozemní moře i v následujících desetiletích“.

Continue Reading

Evropa, Německo, přístav Bremerhaven: „Tak vás tu bratři máme.“ (zdroj: United States Army vehicles arrive in Europe for DEFENDER-Europe 20. SHAPE, 20. února 2020)

Autor: Manlio Dinucci

AKTUALIZACE: M. Dinucci publikoval svůj článek 12. března 2020. V úterý 17. března zveřejnilo evropské velitelství armády Spojených států (euCOM) prohlášení, že kvůli COVID-19 od 13. března pozastavilo další přesuny vojáků a vojenského materiálu do Evropy a rozsáhle redukovalo program vojenského cvičení Defender Europe 20. I bez toho však stačilo do Evropy dorazit 6 000 amerických vojáků (k 10 000, kteří už v Evropě jsou) a 9 000 vozidel (včetně pásových, např. tanky M1 Abrams a další obrněná vozidla).

Continue Reading

In Memoriam Jean Thiriart (1922-1992) 1]

Autor: Jean Thiriart

Evropský konstrukt zrozený z Římských smluv (25. 3. 1957) by se měl rozvinout v evropský stát. Tento počin má svou nezpochybnitelnou cenu, a proto bychom jej neměli ve jménu jistých forem sentimentality odsuzovat. Evropský společný trh je dobrá věc, problémem jsou však značně omezené ambice projektu. Snaží se přijít se státními strukturami, což je současně příliš moc i příliš málo: Evropy bude dosaženo teprve, až bude státem i národem, tedy až bude mít strukturu i povědomí.

Jsme v historii první a jediní, kdo projevil vůli ji uskutečnit. Z našeho komunitaristického proudu vůbec poprvé vyrostl koncept evropského nacionalismu. Ten se podstatně, vlastně naprosto zásadně, liší od idejí evropské hegemonie (ať už to byla Napoleonova nebo de Gaulleova francouzská Evropa či Hitlerova Evropa německá) i Evropy nezávislých vlastí. Rozdíl mezi Evropským státem a evropským národem se pak podobá dichotomii anorganického a organického, hmoty a života, chemie a biologie, atomu a buňky.

Continue Reading

Koronavirus – jak změní náš svět?

Autor: Greg Johnson

Koronavirus zcela jistě změní náš svět – doufám jen, že se toho dožijeme já i lidé, na kterých mi záleží.

Rozhodl jsem říkat koronaviru „globalvirus“, jelikož právě globalismus jako takový vytvořil podmínky pro jeho šíření.

Liberálové se škodolibě pošklebují možnému vystavení Donalda Trumpa a jeho rodiny globalviru. Nejen že se většině lidí z takovýchto oslav možného cizího neštěstí zvedá žaludek, navíc si tím hodně hlasitě říkají o odplatu z rukou karmy. Ani posměváčkům se totiž globalvirus nevyhýbá. Představte si, co budou lidé psát o nich, pokud nemoci podlehnou.

Není ovšem nic špatného na tom pokusit se z jistého odstupu zamyslet nad pravděpodobnými politickými důsledky řádění globalviru.

Doufejme, že se globalvirus podaří zastavit ještě dnes. Nikdo další se jím už nenakazí a všichni nemocní se uzdraví. Jaké politické lekce si z celé krize odneseme?

Continue Reading

Eduard Limonov

Autor: Eduard Limonov

Po 11. září 2001 se svět změnil k horšímu.

Nejlépe ze všeho jsme to uviděli na letištích. Z kontroly cestujících se stala procedura, která se podobá, jak kapka kapce vody, prohlídce zloděje ve vězení. Detaily znáte z vlastní zkušenosti, dosud se to dělá běžně, proto nebudu se vydávat za nového Balzaca a nudit vás popisem toho, co je zřejmé a banální.

Zhruba řečeno, svět se stal méně demokratický. Přiblížil se, díky reakci na tragédii 11. září 2001, policejnímu státu s prvky totalitarismu. Stalo se tak všude: i ve Spojených státech i ve Staré, ale neopatrné Evropě.

Aby USA mohly potrestat alespoň někoho za trestný čin 9/11, vtrhly do Afghánistánu, prý zajistit mír v nepříliš bojovné verzi Středověku, pod záminkou, že Afghánistán ukrývá bin Ládina, a řekly, to je saúdský výtržník a organizátor teroristického útoku na New York. Osobně se domnívám, že bin Ládin, domýšlivý vůdce „Al-Káidy“, pouze vzal na sebe nejzvučnější teroristický čin v historii. [Pozn. překladatele: To jsme slyšeli pouze z kaset zpracovaných techniky z CIA. Sám svou účast na atentátu popíral.]

Continue Reading

B-b-biden. J-j-joe B-b-biden.

Autor: Greg Johnson

Bělošští nacionalisté se americkým republikánům dlouhá léta pokoušejí říct, že pokud se nepovede zastavit demografický úpadek bílé Ameriky, bude jejich strana odsouzena k zániku a trpnému přihlížení přeměny země na demokraty ovládaný stát jedné strany,

Nastane doba, kdy všechny obecně zažité republikánské pravdy a přijímané názory – založené ostatně na poznatcích z voleb v převážně bělošské Americe – jednoduše přestanou platit. Nastane doba, kdy už „ale hospodářství přece šlape dobře“ republikány nespasí.

Vždyť už v minulých volbách v listopadu 2016 nemohl být konvenční republikán nejspíš zvolen prezidentem. Tehdy se ale objevil republikán nanejvýš nekonvenční, Donald Trump.

Trumpova zahraniční i obchodní politika v duchu „Amerika na prvním místě“ spolu s příslibem výrazného omezení imigrace, která je z velké většiny nebělošská, jako by vyslyšela demografickou úzkost bílých Američanů. Trump svou kampaň vedl jako populista, ne jako republikán. Získal na svou stranu i tradičně demokratické „modré límečky“, které globalizace ekonomicky ohrožuje nejviditelněji. Jak ale v následujících měsících a letech podotknul nejeden analytik a politolog, samotný ekonomický populismus by Trumpa do Bílého domu nedotlačil. Rozhodující výhodu mu tak přinesla až gesta náznaky bělošské politiky identity.

Continue Reading

Nepřítel Evropy: islám nebo Amerika?

Autor: Michael O’Meara

Le coup d’Etat mondial: Essai sur le Nouvel Impérialisme Américain
(Globální převrat: Esej o novém americkém imperialismu)
Paris: L’Æncre, 2004 (Arktos, 2017)

Fas est ab hoste doceri. (Sluší se poučit i od nepřítele.) Ovidius

Letos (recenze byla napsána v roce 2004 – pozn. DP) na jaře Guillaume Faye už pošesté za posledních šest let vydal knihu, jíž znovu překreslil a nově definoval obsah evropského nacionalismu (zde ovšem „nacionalismus“ neznamená obranu „národního státu“ 19. století, ale Velké Evropy). Stejně jako všechny předchozí knihy adresuje i Le coup d’Etat mondial jak aktuální problémy, tak i věčné otazníky nad budoucností evropského lidu. V tomto duchu tak přináší zdrcující kritiku „nového amerického imperialismu“ i jeho protipólu, evropského antiamerikanismu, a současně je jeho kniha také příspěvkem do širší nacionalistické debaty o osudu Evropy. Tato diskuse se v kontextu Schmittova vymezení Freund/Feind odvíjí především od odpovědi na otázku: Kdo je vlastně nepřítelem Evropy? Pro Schmitta znamená tato otázka určit, kdo ohrožuje evropský systém států a tím pádem také její jedinečnou biokulturu.

Continue Reading

Slobodan Milosević

Autor: Eduard Limonov

Mě i Slobodana zatkli v dubnu roku 2001. Obě naše zatčení přišla jen pár dní po sobě. Moje už 7. dubna. Je to příznačné. Stále více se na ta zatčení dívám jako na symbolický konec jedné epochy a začátek další. Jako na rozvodí dvou moří. A oba dva nás zatkli „naši“.

V roce 1992 mě přijal v prezidentském paláci v Bělehradě. Seděli jsme na pohovce v oslepujícím světle reflektorů kamer a blesků fotoaparátů a před námi na stole stála váza s květinami. Mluvili jsme o Rusku a o Srbsku. (Potom mě za to setkání odsoudila dobrá polovina mých přátel z řad srbských intelektuálů.)

Continue Reading

Turecké expanzivní záměry

Autor: Mike Whitney

Nečekané spojenectví Turecka a Libye zapůsobilo na mocenskou rovnováhu ve východním Středomoří a na Blízkém východě jako mohutné geopolitické zemětřesení. Smělý tah turecké vlády pobouřil její regionální rivaly a uvolnil prostor pro dramatickou eskalaci přes devět let trvající občanské války v Libyi. Přiměl také evropské i americké vedení k rychlé reakci na turecký plán postavit se svou mocí za libyjskou Vládu národní jednoty (Government of National Accord, GNA), uznanou OSN a posunout své námořní hranice od evropských břehů směrem k Africe, čímž by fakticky vytvořilo „ve východním Středozemí námořní koridor spojující turecké pobřeží s libyjským“.

Continue Reading

Israel Shamir: „Polská demonstrace proti restitucím, označená v americkém tisku jako ‚protest neonacistů‘. Jistě, jedině neonacista by rád zůstal vlastníkem svého bytu, když se nabízí velice lákavá příležitost předat ho americké židovské organizaci.“

Autor: Israel Shamir

V pátek 17. ledna 2020 otřásly ruskou metropolí tři tisíce slavnostních salv a moskevské nebe prozářily překrásné ohňostroje. Stalo se tak v připomínce památného pozdravu z před 75 let, kdy 17. ledna 1945 čtyřiadvacet salv 324 těžkých děl oznámilo osvobození Varšavy Rudou armádou. Zdevastované město na Visle bylo tehdy zachráněno před úplným zničením.

Byla by to bývala vynikající příležitost k veřejné oslavě přátelství mezi dvěma slovanskými národy. Poláci by si mohli připomenout na 200 000 ruských padlých v bojích o Varšavu se slovy „zemřeli, abychom my mohli žít“. Mohli by Rusku poděkovat také za bohaté země a lidnatá města, vyrvaná poraženému Německu a předložená Polsku: Danzig se stal Gdaňskem, ze Stettinu Szczecin, Breslau Wrocławí a z Posenu je Poznań. Projevit vděčnost by ostatně mohli i za navrácení ukrajinského území, v meziválečné éře ovládané Poláky, což skončilo krvavými masakry polského obyvatelstva ukrajinskými nacionalisty, zpátky Ukrajině.

Continue Reading