
Většina již přejala náturu hovad – a podle toho to taky dopadne.
Autor: A. J. Tůma
Právě v současném africkém počasí se nejlépe mezi davy výletníků a čumilů vyjeví opičí nátura, kterou kdysi civilizovaný Středoevropan, zdá se, již vnitřně zcela přejal. Ve způsobech, oblékání, mluvě, zábavě. Zadívejte se jen někdy na ta místa, kde se sejde větší shromáždění dovolenkářů, se vším tím tetováním, pantoflemi, trenýrkami, barvami, nevychovanými čokly a dětmi, hulvátským sebevědomým čerpaným z plných šrajtoflí a velkých aut. A když si večer pustíte televizi a nestačíte se divit, pak si uvědomte, že toto je zábava šitá přesně na míru těmto tvorům. Všechno je v pořádku, lidé dostávají co chtějí, všichni jsou spokojeni, svoboda frčí.
Jenže svoboda je teď prý ohrožena!
Strachují se o ni ruku v ruce skoro všichni. Globální gauneři se obávají, aby náhodou nebyla ohrožena jejich svoboda vykořisťovat lidi a držet národy na uzdě, urychleně vyměnit v Evropě obyvatelstvo a vymazat identitu, morálku a paměť. Různí konzervativní vlastenci se naopak domnívají, že je ohrožena jejich svoboda rochnit se ve svém věčně ukřivděném čecháčkovství, slavit osvobození Rudou armádou a nadávat, jak nás Západ vysává; taky jste už slyšeli, že nebýt našich pracovitých rukou, už by se Německo hospodářsky zřítilo do prachu? Taky bychom měli mít svobodu se ujišťovat, že nejlepší kmáni byli vždycky Číňané, a jestliže evropská civilizace chvilku vládla, byla to vlastně jen divná náhoda, odchylka z logiky dějin. Tak ať už jde ta Evropa konečně do háje. Co my s ní máme společného, my, hrdí Slované? Nebo že bychom naopak my byli ta správná Evropa? Třeba společně s Ruskem, Rumunskem a Bulharskem že bychom to tomu Bruselu natřeli?
Svoboda pro gaunery a debily je prostě značně nebezpečná věc.
Jak si představují svobodu umělci, politici, blázni, a další kategorie, mezi nimiž jsou hranice značně rozostřené, netřeba dodávat.
Lidská svoboda je v zásadě velká škodná. Smysl má jedině tehdy, pakliže je využita k nastolení Řádu: mravnosti, pravidel, pořádku, autoritě v tradici. Pokud ji ovšem zneužijete v intencích dnešního jejího výkladu, pak slouží ke spolehlivému rozložení téhož.
Řád stojí vysoko nad individuální svobodou. Kmen, jenž toto nepochopil nebo popřel, vždy dříve nebo později vyklidil své místo kmenům jiným. To je zákon přírody.
Pokud tzv. individuální svoboda znamená nastolování atmosféry, v níž se lze beztrestně chovat a jednat paraziticky, neužitečně nebo přímo odporně, ba vyžadovat za to jakýsi obdiv, být velkolepě „sám sebou“, pak zvítězilo myšlení hovad. Pakliže tomu propadne většina, a národ se podle toho začne chovat, pak se stáváme národem hovad. Lépe řečeno rasou hovad.
Tento typ vnímání „svobody“ je přesně tím, co nás táhne do bahna. Žádná imigrace, zelený úděl, války, homosexuální mafie. Nic z toho by nebylo, nebýt téhle „svobody“. Bez ni by se totiž hovada nikdy nedostala do pozic, z nichž mohou o naší budoucnosti hovadsky rozhodovat. V normálním lidském řádu jsou šílenci, neproduktivní plebs a protispolečenští extremisté přirozeně segregováni mimo vrstvu, která může mít nárok vládnout, z důvodu sebezáchovy každé životaschopné společnosti.
Pokud je využita k cestě k vyššímu, pak jde o svobodu dobře využitou. Jedině má-li tento význam, lze vůbec o svobodě hovořit, aniž by se dostavil náběh ku zvracení. Jedině tak má smysl – ve spojení s invencí respektující přírodu a tradici, s odpovědností k celku a plnou odevzdaností službě.
Naopak nelze tolerovat svobodu od všeho, tedy svobodu k nižšímu a stále nižšímu. Pak je povinnost těch, kteří směřují k vyššímu, omezit svobodu těch druhých a nastolit řád, pořádek a pravidla i pro ně, proti jejich vůli, a k jejich dobru. Dát jim naději a možnost, aby jejich vnitřní svoboda byla časem spravena a vedla nejen k jejich zařazení do služby ideálu, ale také ke skutečnému vnitřnímu lidskému štěstí. Výrazně pak ubyde pacientů na psychiatrii, antidepresiv, úzkostí a sebevražd.
Jenže: „svoboda“, „lidská práva“, a „tolerance“ (aneb „nic lidského nám není cizí“) jsou už tři všudypřítomné mantry, které nám přešly do krve, což znamená, že většina již přejala náturu hovad – a podle toho to taky dopadne.
***
***
***
***
Napsat komentář