Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Jestli tolerujete tohle, vaše děti budou další na řadě

Hugo Beaumont (4) a Alice Gesaw (3) na letošním pochodu West Pride 2015

Hugo Beaumont (4) a Alice Gesaw (3) na letošním pochodu West Pride 2015

Jak uvedly švédské noviny Expressen, školka Hagahuset v Göteborgu donutila 120 dětí ve věku 1-6 let k účasti na pochodu homosexuálů West Pride 2015

Zaměstnanci göteborské školky Hagahuset obhajovali svoje rozhodnutí vysvětlením, že to udělali z lásky a z důvodu, že všichni lidé jsou si rovni. Děti, které pochodovaly v průvody a mávaly duhovými vlajkami skandovaly hesla jako například „Koho smíš milovat? – Kohokoli chceš!“

„Děláme to, protože to chceme“ říká 3letá Alice Gesaw. „Člověk může milovat koho chce,“ dodává její kamarád Hugo Beaumont.


Vychovatelka Sara Ghazi v rozhovoru s redaktorem novin Expressen Jonathanem Berntssonnem odpověděla na pár stručných otázek.

Pracujete s tímto tématem mezi dětmi často?

Mluvíme každý den o rovnosti mezi lidmi a o tom, že nezáleží na vaší sexuální orientaci nebo barvě pleti. Prosazujeme, že každý má právo na odlišnost, v čemž děti povzbuzujume a podporujeme. Činíme tak 365 dní v roce.

Rozumí tomu i nejmladší děti?

Každý tomu rozumí. Děti rozumí, že lidé mají právo volby. Stává se zřídka, že naše děti poukáží na skutečnost, že ty a já jsme odlišní.

Školka se účastnila gothenburského pochodu West Pride již druhým rokem. „Zeptali jsme se loni dětí, koho můžou milovat,“ uvedla vychovatelka. „Koho chceme!“ odpověděly děti. „Od té doby je to náš slogan,“ říká Sara Ghazi.

Článek Jonathana Bertssona Förskolan Hagahuset arrangerade pridetåg vyšel na stránkách Expressen.se. Kráceno.

Valter, Noelle a Bodil - skutečně rozumí, jaké akce se účastní? Nejde spíše o indoktrinaci od nejútlejšího věku?

Valter, Noelle a Bodil – skutečně rozumí, jaké akce se účastní? Nejde spíše o indoktrinaci od nejútlejšího věku?

Vincent a Ellis s duhovou vlajkou, kterou děti vyrobily před pochodem ve školce.  Je zarážející, že ačkoli je Göteborg podle údaju Wikipedie město s velkým počtem přistěhovalců (především ze Súdánu, Íránu, Jižní Ameriky a zemí bývalé Jugoslávie), na fotografiích děti z těchto skupin nenajdeme. Zřejmě především z důvodu, že postoj islámu k homosexualitě je zcela jednoznačný.

Vincent a Ellis s duhovou vlajkou, kterou děti vyrobily před pochodem ve školce. Je zarážející, že ačkoli je Göteborg podle údajů Wikipedie město s velkým počtem přistěhovalců (především ze Súdánu, Íránu, Jižní Ameriky a zemí bývalé Jugoslávie), na novinových fotografiích děti z těchto skupin nenajdeme. Zřejmě především z důvodu, že postoj islámu k homosexualitě je zcela jednoznačný a rodiče, vyznávající islám by své děti v žádném případě na podobnou akci nepustili.

Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!

Jean Raspail - Tábor Svatých***
DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden

Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden***
Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.

Ernst Jünger – Dělník

Ernst Jünger - Dělník***
Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
***
Předobjednávky na Kosmasu ZDE
.

Víte, že…

1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativní myslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolické rodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
Léon Degrelle1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45. Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív