Délský potápěč

Autor: Radim Lhoták

„Zajímavý život je vrcholný pojem tupců,“ napsal Saul Bellow – americký židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu. Ponechme stranou, že nebýt Žid, patrně by se tak prestižní a dobře honorované ceny nedočkal. Nicméně jakožto beletristický autor působil v druhé polovině minulého století, kdy ještě mělo tvůrčí psaní nějakou myšlenkovou a poznávací hodnotu. Dnes je snůškou bizarností, předstírání a přihlouplého fantasy. Bellow se k citovanému výroku dopracoval na sklonku života, kdy začínal plně chápat podstatu západního života i marnivost veškerého snažení naplno si ho užívat, jak vykřikují rozjařené konzumentky zážitků. A vskutku, honba za zážitky se stala krédem všech vyznavačů opojení smyslů bez konce, všech dychtivých cestovatelek a bujarých návštěvníků společenských večírků užívajících si radost až do rána.

Heslo dne: Raduj se z přítomného okamžiku. Rčení úspěšné ženy: V den, kdy ses alespoň jednou nezasmála, jsi nežila. Je až neuvěřitelné, kolik úsilí, snahy a energie vynaloží nebozí současníci k tomu, aby měli pocit, že žijí, aby se neustále někam posouvali, aby nezůstávali stát na místě a poznávali nové zajímavé věci, aby nezakusili prázdnotu ničím nerušeného ticha a samoty, aby neupadli do existenciální úzkosti a nemuseli začít vážně přemýšlet o tom, jakou má jejich snaha „žít naplno“ smysl a jakým zbytečným balastem se jejich čas strávený na tomto světě zaplňuje. Vrcholem zajímavosti je pro ně ukazovat světu křivky nahého těla u nekonečného bazénu z hotelu nějaké atraktivní turistické destinace.

Continue Reading

Sjezd Demokratické strany práv států (přezdívané „Dixiecrats“) v roce 1948

Autor: Chris Brand

Shrnutí

Jen stěží si lze představit výraznější kontrast než ten mezi multikulturalismem a multirasovou společností, prosazovaných vládnoucími politickými a kulturními elitami na straně jedné a kulturními a rasovými hodnotami Západu z před pouhého století. I když zastoupení nebělošských menšin na Západě ve statistikách negramotnosti, zločinnosti nebo AIDS stále značně převyšuje jejich procentní podíl v populaci, zůstává pro jakoukoliv veřejně činnou osobu sebemenší zpochybnění smysluplnosti multikulturalismu společenskou sebevraždou – jak si musel uvědomit i někdejší předseda Senátu Trent Lott (R-MS), když při vzpomínkách na protiestablishmentovou prezidentskou kandidaturu dixiekrata (kandidáta Demokratické strany práv států /States‘ Rights Democratic Party/) Stroma Thurmonda v roce 1948 pozitivně hovořil o časech starého segregovaného Jihu. Podle dnes platných kulturních a politických pravidel však musíme rasové menšiny nadšeně přijmout – nebo přinejmenším zdvořile ignorovat, v každém případě jsou však vyjmuty z jakýchkoliv kritických hodnocení. (Vyhýbat se rasové identifikaci se stalo zavedenou praxí BBC vždy, když se příslušník menšiny dopustí nějakého skutečně nebývale ohavného zločinu – např. v případě vraždy v Londýně, kdy byla desetiletá černošská dívka jménem Victoria Climbiéová zavražděna vlastní tetou a jejím přítelem.)

Tato ohromná proměna se z nemalé části udála také zásluhou vlivu Franze Boase (1858-1942), jehož učení, šířené z vlivných pozic oboru antropologie elitní skupinkou jeho někdejších studentů, změnilo intelektuální směřování celé sociální antropologie.

Continue Reading