Následující prohlášení předsedy EP Martina Schulze by snad s definitivní platností mělo pohřbít poslední iluze o Evropské unii coby jedné z nejsilněji protidemokratických entit dneška.
Schulz: „Britové porušili pravidla. Vložit možnost rozhodovat o svém osudu do rukou davu není filozofií EU.“
Schulz: „The British have violated the rules. It is not the #EU philosophy that the crowd can decide its fate“. #TBChttps://t.co/z0mujO09eG
— TaleofTwoTreaties (@Taleof2Treaties) June 27, 2016
Jsem zmatený – tady je dnešní prohlášení Deutsche Bank:
Dopady Brexitu budeme cítit dlouhá léta. Bez přehánění můžeme říci, že finanční trhy britského rozhodnutí odejít litují, ale měli bychom respektovat síly tlačící nás k tomu, co bylo už nějakou dobu nevyhnutelným politickým karambolem. Samozřejmě jsme nevěděli, že půjde zrovna o Brexit, ale viděli jsme ho na obzoru – a nejspíš nebude problémem posledním. Španělsko včera odstartovalo období parlamentních voleb (více níže, ale vcelku trhu přátelsky nakloněných) pěti největších ekonomik eurozóny (Španělsko, Nizozemsko, Francie, Německo a Itálie) v následujícím cca roce a půl (a nezapomínejme na listopadové volby v USA). Přidejme k tomu zásadní říjnové hlasování o reformě italského senátu a dostanete spoustu příležitostí ke vzpouře proti establishmentu, kterému se nepovedlo vynahradit globalizaci a imigraci dostatečně uspokojivým růstem mezi hůře placenými/méně kvalifikovanými.
Za pozornost při hodnocení míry rozčarovanosti stojí i pohled na rozdělení hlasů v britském referendu sestavený Lordem Ashcroftem. Ze socioekonomických skupin hlasovalo pro setrvání 57% lidí z tzv. skupiny AB (vyšší/střední třída – odborníci/manažeři atd.), 49% z C1 (nižší střední třída – nižší manažeři, administrativa), 36% ze skupiny C2 (kvalifikovaná dělnická třída) a 36% DE (D – polo a nekvalifikovaní manuální dělníci. E – pracovníci nejnižšího stupně nebo důchodci). Musíme tedy uznat, že se jedná o třídní válku. Ať už jde o globalizaci, imigraci, nerovnost, slabý hospodářský růst nebo kombinaci všech faktorů, je z tohoto i dalších protiestablishmentových hnutí zjevné, že v demokracii nemůže status quo vydržet a nakonec dojde k reakci. Toto byl jeden z jejích projevů, a když přihlédneme k v poslední době slušnému tempu britského růstu, bylo by velkým překvapením, kdyby se napětí jinde – kde byla situace horší – dále nestupňovalo.
Skutečně je to třídní válka – a Evropská „unie“ není zvyklá prohrávat…
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
Nejnovější komentáře