Stať je momentálně nedostupná. Připravujeme její opravenou a doplněnou verzi.
Stať Za pozitivní kritiku (Pour une critique positive) Dominique Vennera, patří mezi první teoretické dílo, zabývající se problematikou „politického vojáka“ v rámci Čítárny Délského potápěče.
Ono je to jako s evangeliem.To podobenství o tom jak zrno padlo na cestu,na skálu,do trní a na úrodnou půdu.Ono to tak chodí že zájem o tuto literaturu mají už přesvědčený.Jsem moc rád když se těmto věcem otevřou nové a nové dušičky ještě s neuceleným názorem.
I když si z toho někdo dělá srandu ,nebo to čte jako něco nepřátelského tak stejně se mu to uloží do podvědomí.Vždycky mě potěší když mladý člověk otevřeně říká před neznámými lidmi že volil DSSS nebo že je nakolněn národní myšlence více než doposud.Ještě větší radost je když u stolu kde jsou lidé normálně oblečení přitakávají a skoro nikdo se nenaštve. Jednou to povolí nových křižáků je víc než to vypadá.
Trackbacks/Pingbacks
Jean Raspail – Tábor Svatých DOTISK!
*** DOTISK KNIHY V NOVÉM PŘEKLADU!
***
Román Jeana Raspaila, francouzského romanopisce oceněného za své celoživotní dílo Velkou cenou Francouzské akademie, vykresluje zaplavení Francie milionem lidí z odlišného sociokulturního prostředí, kteří se vydali na cestu z opačného konce planety s výhledem na ráj, v němž tečou potoky mléka a medu, v němž jsou pole plná neustále se obnovující úrody…
Sledujeme nejen cestu flotily, ale také reakce vlád, prezidenta, veřejného mínění, původních obyvatel, tedy Francouzů, a odhalujeme nejhlubší motivace, pocity a myšlenky všech, kterých se událost týká.
***
Objednávky na Kosmasu ZDE
.
Pavel J. Hejátko – Eden nedohleden
*** Poslední desku Pavla J. Hejátka Eden nedohleden, která vyšla jako jeho druhé album k výročí prapodivných a zamlžovaných událostí 17. listopadu 1989 objednávejte ZDE
.
Ernst Jünger – Dělník
*** Svou studii Dělník. Hegemonie a figura vydal Ernst Jünger roku 1932. Patří k jeho zásadním esejistickým textům a odráží se v ní jeho dějinně filozofické a politické smýšlení, které se u něj vyvíjelo v reakci na zážitky první světové války a na poválečný společenský kontext nejenom v Německu. Dělník je v Jüngerově podání oproštěn od svých tradičních socioekonomických vztahů a vystupuje ve své dehistorizované roli jako nezávisle působící veličina, která utváří novou skutečnost. Jeho nárok na hegemonii nad společností, hospodářstvím a státem spočívá podle Jüngera v jeho přirozeném vztahu k moci. Mezi další témata, kterými se zde autor zaobírá, patří práce jako způsob života, nebo technika jako způsob, kterým figura dělníka mobilizuje svět.
*** Předobjednávky na Kosmasu ZDE
1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativnímyslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolickérodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45.
Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.“
À propos
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
***
***
***
1. dubna 1753 se narodil francouzský filosof a konzervativní myslitel hrabě Joseph de Maistre, jeden z výrazných odpůrců Francouzské revoluce a kritik liberalismu. Vyrůstal v katolické rodině, Francouzskou revoluci odmítal z konzervativních pozic a chápal ji jako boží trest za osvícenské snahy.
1. dubna 1994 zemřel ve španělské Málaze zakladatel belgického (valonského) rexistického hnutí Léon Degrelle. Během druhé světové války sloužil v řadách Waffen SS, své zážitky z bojů na východní frontě shrnul do knihy Tažení v Rusku 1941 - 45.
Nedlouho před smrtí se Degrella kdosi zeptal, jestli něčeho ve své minulosti lituje. Odpověděl: „Jen toho, že jsme prohráli.“
Ono je to jako s evangeliem.To podobenství o tom jak zrno padlo na cestu,na skálu,do trní a na úrodnou půdu.Ono to tak chodí že zájem o tuto literaturu mají už přesvědčený.Jsem moc rád když se těmto věcem otevřou nové a nové dušičky ještě s neuceleným názorem.
I když si z toho někdo dělá srandu ,nebo to čte jako něco nepřátelského tak stejně se mu to uloží do podvědomí.Vždycky mě potěší když mladý člověk otevřeně říká před neznámými lidmi že volil DSSS nebo že je nakolněn národní myšlence více než doposud.Ještě větší radost je když u stolu kde jsou lidé normálně oblečení přitakávají a skoro nikdo se nenaštve. Jednou to povolí nových křižáků je víc než to vypadá.