Autor: Orkyniosdrymos

Zanedlouho nás čeká další díl tragikomického, nikdy nekončícího seriálu jménem volby, a tak bychom chtěli k této příležitosti vydat, snad pro někoho inspirativní, prohlášení a několik krátkých úvah. Zůstaneme však plně věrni našemu přesvědčení a politiky samotné se dotkneme jen letmo a i tak s odporem.

Ubohé varieté šašků hledajících svého krále, z Ameriky importované „vítězení“ v „debatách“ zpoza pultíků televizního studia, stupidní dotazy a ještě stupidnější odpovědi bezpáteřních krys všeho druhu a další neskrývané metody k ovládnutí mas nedávají každému člověku majícímu aspoň trochu sebeúcty – lépe Hrdosti – jinou možnost než neúčastnit se voleb, nechodit volit, a tak nebýt pro ono představení dobrovolným komparzem. My, lidé z okruhu Hrdosti, nevolíme!

Výše popsané záležitosti jsou však jen povrchní aspekty problému, pomyslnou špičkou ledovce. Demokracie samotná je zcela neschopný systém, nedávající jinou možnost vývoje než je současný i budoucí stav (bude hůř!) Vláda manipulátorů, naprosto nesmyslné rozdělení národa do „stran“ které pak, naprosto pro nic, doslova válčí mezi sebou, nulová odpovědnost, žádná návaznost (co jedna strana zavede to druhá okamžitě zruší).

Jít volit znamená souhlasit s neduhy vypsanými výše i níže; jít volit znamená souhlasit s demokracií.

Niternější podstatou demokratického problému jsou rovná práva: pro většinu lidí jsou práva tím, čím je zbraň v rukou dítěte: nepochopenou – a nepochopitelnou – zajímavou hračkou, s kterou nemůže udělat nic dobrého. Stejně jako si dítě bude chtít hrát se zbraní, většinový lid si bude chtít hrát s právy. Jak to dopadne, když o sobě necháte rozhodovat dítě se zbraní? Dále svoboda slova: ta nemůže sloužit nikomu než manipulátorům. Kdo jiný by potřeboval hlásat něco veřejně? Lháři a šílenci nám nestojí za zmínku.

Pravda je nezávislá, ke svému vyjádření nepotřebuje mít svolení jakéhosi “práva” bez něhož by nemohla existovat. “Právo” je nástrojem lži.

S tím je nutně spjat proces nivelizace spodiny a elity v jednu „průměrnou“ – tedy z hlediska rozhodování zcela neupotřebitelnou – masu. Je nutné uvědomit si, že obě skupiny tím trpí: ta první nemá možnost rozvíjet své schopnosti; a ta druhá čelí nesplnitelným nárokům, jež ústí v, téměř úpně nevědomé, sebepoškozování. Nivelizací je zapříčiněno desakralizování a vulgarizování – tedyznehodnocení – veškerých hodnot. Jak můžeme dosáhnout nějaké úrovně bez hodnoty?

A na čemže je demokracie postavena, čím demokracii ospravedlňují?

Fráze o demokracii „že nic jiného není možné“ nebo „je nejmenší zlo“ nebo „je to naše hodnota“ nejsou nic jiného než prázdné floskule. Nejsou ničím podloženy. Fráze „Nic jiného není možné“: To říkal vždy každý režim. Použití minulého času v předešlé větě je samo o sobě důkazem nepravdivosti předmětné teze. Navíc toto slyšíme tím častěji, čím více je režim neschopný.

„Síla o sobě mnoho nemluví, a kde je pravá její idea, tam je i ona sama.“ – Ladislav Klíma.

„Nejmenší zlo“: Není. Dokaž opak! Pro chytráky: dokazovat se dá jen že něco je, ne opak, že něco není. „Demokracie je naše hodnota“: naše ne a už jsme řekli proč…

Silný nic z výše popsaného nepotřebuje (a naskýtá se otázka, proč by měl vládnout někdo jiný?): demokracie je tedy apologií slabosti, nemohoucnosti, neschopnosti, nesoudržnosti a dalších negativních vlastností. Proč je chtít?

Od voleb jsme se tedy dostali zdánlivě docela daleko – ve skutečnosti jsme ovšem v samém jádru problému! Jít volit – vůbec nehledě na to koho! – znamená řídit se výše uvedenými pravidly a zákonitostmi, podporovat je, udržovat je při životě a zajišťovat tak jejich kontinuitu.

Zdravý rozum však říká, že je třeba radikálně přehodnotit veškeré hodnoty!

A že bych snad já, autor tohoto textu, v jiném zřízení trpěl, nemohl publikovat tento text, vůbec nežil atd.? Kde jsem napsal, že hájím něco o sobě a pro sebe? A pak, co vy o mně víte?

Převzato ze stránek Hrdost.net.