Délský potápěč

Autor: Roger Scruton

Environmentalismus má v posledních desetiletích tendenci získávat své příznivce především mezi lidmi na levici, neboť nabízí ekologickou mravopočestnost jako součást všeobecného požadavku na dosažení „sociální spravedlnosti“. Starost o životní prostředí je ovšem sdílena i lidmi zcela opačné nátury, pro které jsou instituce a procedury důležitější, než abstraktní sociální cíle, a kteří pohlížejí na rovnostářské projekty skepticky. Přisvojení si environmentalistického hnutí levicí je ve skutečnosti poměrně novým fenoménem. V Británii má environmentalismus kořeny v devatenáctém století ve společné reakci toryů a radikálů na průmyslovou revoluci. Odpor k rozvíjejícímu se průmyslovému zemědělství spojoval socialisty jako byl H.J. Massingham, torye jako byla lady Eve Balfourová a excentrické radikály jako byl Rolf Gardiner, který kombinoval levicové i pravicové myšlenky a Patrickem Wrightem byl dokonce označen za svého druhu fašistu.

Continue Reading

Autor: Benjamin Barber

Komentátor Bob Moon: Nepřerušujte mě, pokud jste to už slyšeli. Vláda má několik nových nápadů, jak podepřít národní bankovní systém. Barack Obama slíbil, že daňovým poplatníkům, kteří přijdou do banky, musí být  poskytnuta půjčka. Avšak plán, jak dostat více než 1,5 miliardy dolarů do ekonomiky je bez jakýchkoli bližších  detailů. Jak si máme být jisti, že to opět nebudou hromnice? Politický komentátor Ben Barber má nápad. (přepis úryvku reportáže)

BENJAMIN BARBER: Ministr financí Tim Geithner nabídl dvoufázový bankovní bailout, který je užitím cukru, ovšem bez biče.  Chybí bič. A to je problém. Banky si propočítávají, co udělají s tak velkými penězi a usilovně hledají cestu, kterou by opakovaly to, co přivodilo poslední pád. Co takhle návrh, proti kterému nemůže žádný volnotržní fanatik nic namítat: poukázky.

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Některé události poslední doby nás neklamně informují o tom, že zbrojení na nadcházející volby do EP je v plném proudu. Své lídry představily hlavní strany i strany malé a neparlamentní. Ve změti stanovisek straniček a mini-partají však vynikla zpráva o zvolení podnikatele Jiřího Novotného do čela kandidátky strany Moravané. Novotný měl údajně na zemském sněmu strany představil svou vizi tzv. Austropy, tedy politického svazku Moravy a historických regionů Rakouska, Slovenska, případně Maďarska a Slovinska. Toto svébytné (znovu)pojetí Střední Evropy okomentoval tezí, že Morava na Čechy stále více doplácí a že on jako představitel eurokandidátky si v budoucnu dokonce dovede představit úplný rozchod s Čechy, které mimo jiné považuje za „švejky“ a „skvrnu na tváři Evropy.“

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Čeští novináři jsou uraženi. Prezident Klaus podepsal tzv. „Bendův zákon“, který médiím zakazuje zveřejňovat odposlechy jakékoli kauzy do té doby, dokud nebude určitá kauza projednávána u soudu. Omezování svobody, ficoizace, lukašenkovské metody. To je jen stručný výčet toho, kam Česká republika po přijetí Bendova zákona údajně směřuje. Chudáci novináři. Ale ono je to jinak. To, že je někdo hlídací pes demokracie neznamená, že ho necháme kousat i slušné lidi. Novináři si začínají plést demokracii s mediokracií a „Bendův zákon“ je poprvé trochu klepe přes prsty. Bylo načase.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Beneš a Nečas aneb kdo koho vlastně zradil

Prezident Beneš se ve svých veřejných proslovech během druhé světové války a po válce a ani ve svých pamětech o Nečasově misi nezmínil – nezapadala totiž do jeho vysvětlení „mnichovských“ událostí. Jako zkušený pragmatický politik věděl, že tato jeho diplomatická aktivita je z hlediska udržení vlastní důvěryhodnosti pro veřejnost „nevysvětlitelná“. V případě zveřejnění mise během války by těžko mohl získat vedoucí místo v zahraničním odboji a v případě zveřejnění po válce by byla ohrožena jeho další politická kariéra, byť již byla zajištěna diktátem Národní fronty a omezením svobod v oblasti sdělovacích prostředků. Nepochybně by se rovněž rozplynul pracně vybudovaný mýtus o Benešovi jako o prezidentu „Budovateli“.

Continue Reading

Autor: Stanislav Máselník

Alain de Benoist je čelním představitelem francouzské Nouvelle Droite (Nové pravice), stejně jako jejím nejznámějším autorem v očích českého čtenáře. V mládí byl sympatizantem radikální pravice, s níž se názorově například shodoval v podpoře francouzskému Alžírsku. Od těchto dob své názory několikrát přehodnotil a od svých raných pozic se distancoval. Tento článek se věnuje jeho netradičnímu „anti-esenciálnímu“ vnímání lidské identity. Stěžejním dílem, ve kterém Alain de Benoist své názory na identitu shrnuje do komplexního celku, je článek „On Identity“, publikovaný v roce 2004 akademickým žurnálem Telos.

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Kauza biskupa Williamsona, který byl nejprve papežem Benediktem XVI. rehabilitován, avšak za několik málo dní musel čelit opětovnému tlaku, když Svatý muž podlehl tlaku okolí a vyzval dotyčnému k omluvě za jeho „revisionistické“ výroky a uznání holocaustu v plném rozsahu, plní více než týden stránky prestižních deníků a magazínů, které se předhánějí v tom, kdo kacíře zostudí více a provede nad tím symbolický verbální interdikt. Bez ohledu na pomýlenost popírání holocaustu a navzdory, že autor tohoto textu nepatří do lůna Církve svaté a k jejímu historickému odkazu je skeptický až kritický, nezbývá než napsat, že tato aféra dokazuje na jak tristní úrovni se svoboda slova v Evropě nachází.

Continue Reading

The Laws of the Military Houses

In the Roman Empire and other universal states in the days of their decline, attempts were made to arrest the course of deterioration by “freezing” an existing legal or social situation. The Tokugawa Shogunate in Japan was perhaps unique among universal states in applying this prescription of “freezing” from first to last and in achieving the tour de force of arresting change in the outward forms of social life (though not, of course, in the inward realities) over a span of more than 250 years.

Continue Reading

Autor: Tomáš Koloc

Včera jsem se na své bývalé alma mater, na půdě Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové zúčastnil za Britské listy tiskové konference, která následovala setkání zástupců akademických senátů filosofických, pedagogických, teologických, uměleckých, humanitních, ale i lékařských, farmaceutických, přírodovědeckých, matematicko-fyzikálních, technických, právnických, a dokonce i ekonomických fakult českých univerzit. Předmětem jednání byl společný postup proti nebezpečí zavedení tak zvané Bílé knihy terciálního vzdělávání ministra Lišky, která se snaží o finanční a zájmové propojení českých univerzit se soukromou ekonomickou sférou a o „znormalizování“ výstupů těchto fakult v zájmu chystaného propojení.

Na tomtéž místě se v říjnu minulého roku sešli děkané českých filosofických fakult, aby premiéru Topolánkovi a ministru Liškovi adresovali následující provolání:

Continue Reading

Další číslo předního amerického magazínu, který je v Evropě dostupný mimo jiné online, se věnuje dopadům krize na americkou ekonomiku, což výstižně shrnuje už titulní strana s vyobrazením Baracka Obamy, kterak z helikoptéry rozhazuje peníze amerických daňových poplatníků. Na stránkách The American Conservative se často schází zástupci tzv. paleokonzervativců a amerických libertariánů, kteří nachází společné slovo především v kritice centralistických tendencí americké vlády, demokratismu a americké intervenční politiky v zahraničí. Nejinak je tomu i v novém čísle.

Continue Reading

Napsal: Karel Kaiser

Zatímco v souvislosti se změnou na postu amerického prezidenta sváděla česká politická reprezentace souboj o lepší výklad budoucí politiky Baracka Obamy a především o to, zda vzhledem k proklamované změně odstoupí od plánu výstavby protiraketové obrany ve střední Evropě, bylo lepší zůstat střízlivě věřit tradičnímu úzu, který učí, že se americká politika vůči světu mění jen minimálně. Nyní se zdá, že přeci jenom možná k určitým výraznějším posunům dojde. Podle předsedy senátního zahraničního výboru Jiřího Dienstbiera (za ČSSD) Barack Obama pravděpodobně odstoupí od výstavby protiraketové základny v Česku. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce uvedl, že podle informací, které zatím obdržel, se Spojené státy v nejbližším období umístěním radaru V ČR a raket v Polsku zabývat nebudou.

Continue Reading

S Petrem Hájkem o pravici, levici a oranžové vlně

Prezident Václav Klaus ho nedávno v televizi označil za svého klíčového politického poradce. Zástupce kancléře prezidentské kanceláře Petr Hájek (58) současně dlouhá léta plní roli intelektuálního provokatéra. Na jaře 2009 vydává knihu aktuálních politických esejů s názvem Smrt ve středu (Dokořán), a proto jsme rozhovor začali úvahou o společných rysech amerických prezidentských a krajských voleb v České republice. Ptal se Bohumil Pečinka pro Revue politika.

Prezidentské volby ve Spojených státech mají spojité rysy s tím, co se děje v současné době v České republice, v Evropě a v celém takzvaném západním světě. Paradoxní je, že bych pro Obamu také zvedl ruku, přestože se pokládám za člověka hluboce pravicově orientovaného. Pravice pro mě není cosi jako posvátná kráva. Není to něco, za čím člověk jde jednoduše proto, že je to pravice nebo jako fotbalový fanoušek za svým klubem. Pro mě slovo pravice rovná se svoboda. A levice rovná se omezování svobody.
Continue Reading

Napsal: Karel Kaiser

České školství má obrovský problém. Je v krizi, ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se odpovědná místa hodlala takovému problému, jehož podstata je o to horší, že neřešený do budoucna hrozí hlubokými degenerativními dopady na populaci, věnovat. Ministr školství Liška v těchto dnech představuje tzv. Bílou knihu terciárního vzdělávání. To nestačí. Problém českého školství je hluboký, jeho podstata není institucionální, ale strukturální. Stručně řečeno, hrozí nám takový propad kvality výuky a výchovy mládeže, jaký by v nejhorším scénáři mohl vyústit ve vládu „studovaných“ idiotů.   Pokles kvality na úkor kvality pochopitelně zasahuje celou Evropu, ale české školství, zdá se, je krizí zasaženo velmi výrazně.
Continue Reading

Autor: Michael O’Meara

Loňského roku následovala jedna krize za druhou. Nejprve došlo ke krizi hypotéční, jejímž důsledkem byla krize platební, která vedla ke krizi bankovní, následně ke krizi zapříčiňující pád dolaru, poté ke kreditní krizi, geopolitické krizi, energetické krizi, krizi spotřební sebedůvěry, což vše rezultovalo v politickou krizi na nejvyšší státní úrovni, jejíž součástí je i krize smyslová, jež přivedla černocha k moci- černocha symbolizujícího absolutní popření původních hodnot, na jejichž základě byla kdysi budována americká identita, jinými slovy redefinování fundamentálních základů původního amerického bytí.

Žhavou otázkou je: jsou tyto kaskádovité krize „nahodilé“ (tzn. vzniknuvší shodou okolností) nebo „strukturální“ (vyplynuvší ze samotné podstaty systému)? Pokud platí druhá varianta, pak „americký systém,“ jenž vládl světu od roku 1945 a vytýčil si za cíl konec evropského člověka, potenciálně čelí systémovému rozpadu, jehož důsledky jsou katastrofické. V případě, že se jedná o krizi víceméně náhodnou, je to dobrá zpráva, neboť není ničím jiným než zvýrazněním protibělošské podstaty tohoto systému, o níž většina bílých Američanů nemá ještě doposud ani ponětí.

Continue Reading

Autor: Nebojsa Malić

Neuběhl ani týden nového roku a studená válka mezi Washingtonem a Moskvou dostala nový a to přímo ledový nádech a rozměr. Co se zprvu zdálo jako malicherný spor mezi moskevským plynovým gigantem Gazprom a ukrajinskou protistranou, se postupně vyvinulo v zásadní energeticko-politickou krizi, ponechávající většinu mrznoucí Evropy bez tepla.

Kolem 80% ruského zemního plynu je exportováno plynovým potrubím přes Ukrajinu. Od roku 1990 můžeme napočítat desítky neshod a sporů ohledně plateb za plyn mezi Moskvou a Kyjevem, nicméně v roce 2002 došlo ke konečnému stanovení cen. Následkem „oranžové revoluce“ v roce 2004 se však sporu spory znovu otevřely. Tato zatím poslední krize začala, když Gazprom oznámil, že vzhledem k ukrajinskému neplacení dodávek uzavře k 1. lednu kohoutky svého potrubí na Ukrajinu.

Continue Reading

V novém čísle magazínu American Renaissance, který vydává Jared Taylor již dvanáctým rokem se můžeme dočíst v hlavním článku čísla „Morality and Abstract Thinking“ od Gedaliaha Brauna o tom, jak nedostatečnost v abstraktním myšlení způsobuje signifikantní nedostatky v chování, civilizačních a kulturních vlastnostech černochů. Svoje poznatky zakládá na 30 letech pozorování a výzkumu v subsaharské Africe. Dr. Braun dokazuje na příkladu afrických jazyků, jako např. Zulu že nemají vhodná slova aby popsaly pojmy, které jsou akceptované na Západě a na kterých je založena západní etika a morálka.

Knihou, na kterou si můžeme v tomto vydání AR přečíst recenzi pod názvem The Real Obama od F. Rogera Devlina se stala práce Steva Sailera: America’s Half-Blood Prince: Barack Obama’s “Story of Race and Inheritance kterou vydala VDare Foundation, provozovatel webových stránek Vdare.com. Kmiha se zabývá dospíváním a kariérou Baracka Husseina Obamy a jeho spisů, které dokazují, že byl posedlý svojí rasovou identitou. Steve Sailer toto dává do protikladu k politikovi, který se nově prezentuje jako „usmiřovatel“ ras s výzvami k bílým, a který se snaží stavět „mosty“ – a který právě obsadil nejvyšší úřad v zemi. Kniha je rovněž volně k dispozici zde – Half-Blood Prince.

Continue Reading

Napsal: Karel Kaiser

Už jste si někdy po otázce, jaké bulíky vám zase věší bulvární televize na nos, položili další dotaz, kdy jste se ptali sebe sama, zda sebou nenecháte manipulovat i v rámci kruhů lidí, jejichž světonázorová orientace je vám řekněme blízká? Obávám se, že komu ano, tak je jedním z mála „konzervativců“ a „národovců“ (ale nejenom jich), kteří takovou sebereflexi provedli. Jeden z hlavních problémů tohoto názorového spektra je manichejské vnímání společnosti a světa, co se týče národnostního a etnického složení.
Continue Reading

Nové číslo prominentního amerického paleokonservativního magazínu za své ústřední téma pochopitelně nemohlo zvolit nic jiného, než právě probíhající konflikt v Gaze. V čísle, nesoucím výstižný název „What Israel lost?“ se řada známých publicistů, novinářů a myslitelů zamýšlí nad příčinami bojů v Gaze, jejich průběhem a vyhlídkami, které před Izraelem nyní stojí.

Úvodník „Another war, another defeat“ z pera spoluautora známé studie o vlivu izraelské lobby na americkou zhraniční politiku Johna J. Mearsheimera upozorňuje, že ani rozbití celé Gazy neučiní Izrael bezpečnějším a volá po revizi jeho dosavadní politiky.  Významné příspěvky ke krizi v Gaze dále přinesl kupříkladu irácká publicista židovského původu Avi Shlaim a Tom Streithorst, který upozorňuje, že se válka stala politickým pendrekem před volbami, kdy ji jedna strana používá pro upevnění vlastních pozic.

V komentářích analýzách stojí za pozornost jistě text „Iron Gates“ o nebezpečí kontinuity Bushovy politiky v osobě staronového ministra obrany Gatese, kritická vzpomínka Michaela Desche na nedávno zesnulého Samuela Huntingtona, či „ekologický“ článek „Globalist meltdown“ od nositele Pulitzerovy ceny Thomase L. Friedmana.

Experti potvrzují, že finanční krize přivede ke krachu současnou liberální ideologii a zcela rozdělí geopolitickou mapu světa. O následcích krize uvažoval v rozhovoru pro ruská média u příležitosti vystoupení na Moskevské státní univerzitě francouzský filozof a politolog, zakladatel hnutí „Nová pravice“, Alain de Benoist.

Jak byste charakterizoval nynější finanční krizi?

Tradičně se počítá s tím, že kapitalsmus se přiživuje na těchto krizích, které sám způsobuje. Jinak se teď bavíme o cyklických nebo také konjukturových krizích, což dokazují elementy seberegulace kapitalistického systému.  Pro jejich překonání se uvádějí do chodu  mechanické stabilizace. Momentálně přicházíme do styku se strukturovanou krizí, která je srovnatelná s ekonomickým kolapsem konce 19. století, Velkou hospodářskou depresí a naftovou krizí v roce 1973.

Continue Reading

To, že je neoliberalismus mrtev, dokazují výsledky hospodářské krize a snahy tyto výsledky řešit už ve chvíli, kdy se krize ani pořádně nerozvinula. Navíc Alan Greenspan, bývalý šéf americké Federální rezervní banky, na konci roku 2008 prohlásil, že jím zastávané volnotržní názory byly zkrátka a dobře mylné. Není to novinka, chremastici, kteří chtěli svět spasit globálním kapitalismem, věřili ve volnou trhu vždy jen tehdy, pokud nebyli sami ohroženi. Ano, tento globální kapitalismus liberalizoval zisky a socializoval ztráty. Tak hluboko jsme klesli, že musíme ve chvíli, kdy jsme se měli nacházet na samém konci dějin a užívat si nekonečného bohatnutí a růstu, dát za pravdu této tezi Karla Marxe.

Continue Reading