Délský potápěč

Autor: Karel Kaiser

Pokus o zákaz Dělnické strany lze chápat dvojím způsobem. Buď jako podvolení se mediálnímu tlaku určité části lidí a politiků, volajících po „bránící se demokracii“ s ohledem na „nemorální, antidemokratické a lidská práva popírající“ projevy Dělnické strany, či snad přípravu na obdobný pokus u komunistické strany, s jejichž zákazem kalkuluje sorta věčných antikomunistů, popřípadě jako kombinaci obou. Po zkušenostech s vládní argumentací u Nejvyššího správního soudu, která byla více než chabá, se nabízí otázka, zda budou z vládní nepřipravenosti těžit spíše ti, kteří budou v budoucnu navrženi na zákaz, anebo se jednalo o taktické „odfláknutí“, jaké počítalo se zachováním vcelku bezvýznamné obskurní partaje (která je v těchto dnech jistě skrz naskrz prošpikovaná agenty a šikovně si prozkoumalo terén. Ano, lze předpokládat, že si určité kruhy na Dělnické straně testovaly bitevní pole pro pozdější zákaz komunistické strany. Proč bychom se měli mít na pozoru, i když nám nejsou komunisté dvakrát sympatičtí.

Continue Reading

Autor: Finrod Felagund

15. března 1939 si připomínáme letos smutné sedmdesátileté výročí počátku nacistické okupace českých zemí. Přesto bych rád v tomto článku, podobně jako v článku, který jsem psal loni o výročí Srpna 1968, zkusil spíše tlumit emoce typu „tisíc let jsme trpěli“ a nakolik je to možné, podíval se na situaci reálnýma očima.

Continue Reading

Autor: Srdja Trifkovic

Motto: V západním světě potřebujeme změnu paradigmatu, jež by vydláždila cestu opravdové Severní alianci složené z Ruska, Evropy a Severní Ameriky, jelikož všechny v nadcházejících dekádách čelí totožným hrozbám. V nejistém a možná ještě brutálnějším světě by lidé severu mohli konečně zvážit, zdali není opravdu lepší se vydat společnou cestou, nežli být poraženi rozdělením vlastních řad.

Vojenská metoda užívající koncentrovaného a překvapivého útoku na slabý článek nepřítelovy obrany zapříčiňuje porážku nepřítele způsobenou rozdělením jeho vojsk a následným zničením jednotlivých dílčích segmentů jednoho po druhém, namísto utkání se s plně zformovanýmy šiky. Jejím brilantním příkladem je tažení Stonewalla Jacksona z roku 1862 Shenandoahským údolím, kdy armáda sedmnácti tisíc mužů porazila tři navzájem oddělená unijní vojska, která byla dohromady čtyřnásobně početnější.

Continue Reading

Brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury delší dobu vydávalo nejprve renomovanou revue Proglas, pozdějí Revue Politika, které Proglas tvořil zdatného sekundanta v podobě kulturně-teologické přílohy. Od roku 2009 však Revue politika vychází již výhradně na internetu. Důvody, které redakci k takovým změnám vedly, vyplynuly z podstaty obou časopisů. Revue politika, aspirující na magazín, vyváženě kombinující prvky nadčasové a aktuální publicistiky, nemohla do budoucna s ohledem na svou periodicitu deset čísel ročně dostát roli aktuálního média a zároveň ubírala prostor nadčasovým textům, zařazeným do intelektuálnější části celé revue. Přesun Revue politika na web a vytvoření Kontextů, časopisu o kultuře a společnosti, se tak jeví jako geniální řešení.

Continue Reading

Autor: Nebojsa Malić

Samozvaný stát Kosovo oslavil první výročí „nezávislosti“ na Srbsku, vyhlášené albánskou provizorní vládou. Po letech předstíraných jednání a diplomatické frašky se instituce zdánlivě ustavená okupačními činiteli OSN v roce 2001 jako“samospráva“ jednostranně rozhodla uskutečnit takzvaný Ahtisaariho plán, návrh na „kontrolovanou nezávislost“ sepsaný bývalým finským prezidentem a vyslancem Impéria v regionu.

Continue Reading

Author: Stanislav Maselnik

Denis de Rougemont was a main thinker of the so-called non-conformistes des années trente, a movement of young intellectuals that appeared in France at the morrow of the turbulent 1930s, in opposition to both individualism represented by liberalism and rising collectivism. [1] The main bulk of their work was published between 1930-34 and was concentrated around three separate currents.

Continue Reading

Autor: Ran HaCohen

Pokud by se měla rozdávat Nobelova cena za pokrytectví, žhavým kandidátem by byl Abraham Forman. Tento ředitel ADL (Anti-Defamation League), nedávno publikoval novou studii, zabývající se antisemitismem v Evropě. V jedné kolonce měli respondenti odpovědět na dotaz, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s tím, že Židé ve světě jsou více loajální k Izraeli, než k zemi, v níž pobývají; souhlasná odpověď byla shledána jako jasný indikátor antisemitismu. Zpochybňovat loajalitu národnostní menšiny není hezké. A je a zůstává faktem, že většina sionistů si přeje, aby Židé byli více loajální k Izraeli než k zemi svého pobytu. To je však nedostatečná omluva souhlasu s takovou charakteristikou všech Židů. Zkusme se na to podívat z jiné stránky.

Continue Reading

Další číslo amerického konzervativního dvoutýdeníku The American Conservative přináší řadu podnětných textů a zajímavých informací. Pojďme se na ně podívat. Soustřeďme se zejména na úvodní článek, se kterým ostatně souvisí i titulní strana aktuálního číslo. Michael Brendan Dougherty zde představuje osobu guvernéra Jižní Karolíny Marka Sanforda jako upřímnou alternativu, která je nadějí na vítězství Republikánů v post-obamovské době.  Nehraje na struny náboženské pravice jako Huckabee, není naladěn na trapně populistickou notu ve stylu Sarah Palin, dodává Dougherty.

Continue Reading

Autor: Roger Scruton

Environmentalismus má v posledních desetiletích tendenci získávat své příznivce především mezi lidmi na levici, neboť nabízí ekologickou mravopočestnost jako součást všeobecného požadavku na dosažení „sociální spravedlnosti“. Starost o životní prostředí je ovšem sdílena i lidmi zcela opačné nátury, pro které jsou instituce a procedury důležitější, než abstraktní sociální cíle, a kteří pohlížejí na rovnostářské projekty skepticky. Přisvojení si environmentalistického hnutí levicí je ve skutečnosti poměrně novým fenoménem. V Británii má environmentalismus kořeny v devatenáctém století ve společné reakci toryů a radikálů na průmyslovou revoluci. Odpor k rozvíjejícímu se průmyslovému zemědělství spojoval socialisty jako byl H.J. Massingham, torye jako byla lady Eve Balfourová a excentrické radikály jako byl Rolf Gardiner, který kombinoval levicové i pravicové myšlenky a Patrickem Wrightem byl dokonce označen za svého druhu fašistu.

Continue Reading

Autor: Radim Lhoták

Buďme poctiví a nechtějme si namlouvat, že jedinec sám o sobě má nějaká nezadatelná práva ze své lidské podstaty, z pouhého faktu, že vstoupil svým životem do tohoto světa. Mluvit o lidských právech bez toho, abychom stanovili kdo a vůči komu má právo zasahovat do jeho osobní sféry vlivu, znamená, že nevíme, co to právo vlastně je. Právo se vždy odvíjí od poměru sil ve společnosti. Více moci znamená více práv. Právo je ekvivalent síly, která vložila svoji ruku do oblasti moci někoho druhého. Ať se nám to líbí nebo ne, právo silnějšího je prototypem každého právního vztahu, z něhož vzniká právní systém jako požadavek nastolení řádu v nerovnosti, jako potřeba udržitelné spolupráce všeho, co vytváří společenství jedinců, a přitom dobře ví, že pochází z tohoto, nikoliv onoho, světa.

Continue Reading

Autor: Benjamin Barber

Komentátor Bob Moon: Nepřerušujte mě, pokud jste to už slyšeli. Vláda má několik nových nápadů, jak podepřít národní bankovní systém. Barack Obama slíbil, že daňovým poplatníkům, kteří přijdou do banky, musí být  poskytnuta půjčka. Avšak plán, jak dostat více než 1,5 miliardy dolarů do ekonomiky je bez jakýchkoli bližších  detailů. Jak si máme být jisti, že to opět nebudou hromnice? Politický komentátor Ben Barber má nápad. (přepis úryvku reportáže)

BENJAMIN BARBER: Ministr financí Tim Geithner nabídl dvoufázový bankovní bailout, který je užitím cukru, ovšem bez biče.  Chybí bič. A to je problém. Banky si propočítávají, co udělají s tak velkými penězi a usilovně hledají cestu, kterou by opakovaly to, co přivodilo poslední pád. Co takhle návrh, proti kterému nemůže žádný volnotržní fanatik nic namítat: poukázky.

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Některé události poslední doby nás neklamně informují o tom, že zbrojení na nadcházející volby do EP je v plném proudu. Své lídry představily hlavní strany i strany malé a neparlamentní. Ve změti stanovisek straniček a mini-partají však vynikla zpráva o zvolení podnikatele Jiřího Novotného do čela kandidátky strany Moravané. Novotný měl údajně na zemském sněmu strany představil svou vizi tzv. Austropy, tedy politického svazku Moravy a historických regionů Rakouska, Slovenska, případně Maďarska a Slovinska. Toto svébytné (znovu)pojetí Střední Evropy okomentoval tezí, že Morava na Čechy stále více doplácí a že on jako představitel eurokandidátky si v budoucnu dokonce dovede představit úplný rozchod s Čechy, které mimo jiné považuje za „švejky“ a „skvrnu na tváři Evropy.“

Continue Reading

Autor: Robert de Herte

Mnoho nešťastných duší si v dnešní době stěžuje, že se ze světa vytratila „veškerá morálka“. Velmi zajímavé. Žádná morálka? Ale vždyť je jí svět zaplaven více než kdy jindy! Morálka na nás útočí každým dnem. Nicméně to není vždy ta samá. Je pravdou, že mnoho z našich současníků si myslí, že jsou od jakýchkoliv morálních pravidel osvobozeni. I jejich samotní kritici se braní tomu, že by jim morálku „kázali“. Vyjadřují se tak, aby nikdo nemohl mít pochyb o tom, že jejich rozhodnutí morálkou ovlivněná nejsou. Namísto termínu „morálka,“ který má jisté náboženské konotace, jež mnozí považují za zastaralé, se dává přednost termínu „etika,“ který se jeví jako vhodnější pro sekulární společnost, jako kdyby etymologický význam obou slov nebyl stejný (mores a ethos) a jako kdyby etika nemohla mít jiný než individuální dopad.

Continue Reading

Strana svobodných občanů

Autor: Radim Lhoták

„Svoboda, odpovědnost, spravedlnost – to jsou hodnoty, které jsme se rozhodli společně hájit. Tedy vzhůru na to!“ prohlásil právě zvolený předseda Strany svobodných občanů Petr Mach a pokračoval: „Za nejcennější hodnoty, které chce podporovat a rozvíjet, považuje SSO svobodu jednotlivce, svobodnou vůli člověka, jeho schopnost odpovědně se rozhodovat a volit lepší variantu z více možných, lidskou kreativitu a iniciativu. Respekt ke svobodě pro Stranu svobodných občanů znamená respekt k tradičním hodnotám, toleranci etnickou i náboženskou. Za neodmyslitelnou součást ochrany svobody považují Svobodní ochranu vlastnictví.“

Continue Reading

Autor: Karel Kaiser

Čeští novináři jsou uraženi. Prezident Klaus podepsal tzv. „Bendův zákon“, který médiím zakazuje zveřejňovat odposlechy jakékoli kauzy do té doby, dokud nebude určitá kauza projednávána u soudu. Omezování svobody, ficoizace, lukašenkovské metody. To je jen stručný výčet toho, kam Česká republika po přijetí Bendova zákona údajně směřuje. Chudáci novináři. Ale ono je to jinak. To, že je někdo hlídací pes demokracie neznamená, že ho necháme kousat i slušné lidi. Novináři si začínají plést demokracii s mediokracií a „Bendův zákon“ je poprvé trochu klepe přes prsty. Bylo načase.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Beneš a Nečas aneb kdo koho vlastně zradil

Prezident Beneš se ve svých veřejných proslovech během druhé světové války a po válce a ani ve svých pamětech o Nečasově misi nezmínil – nezapadala totiž do jeho vysvětlení „mnichovských“ událostí. Jako zkušený pragmatický politik věděl, že tato jeho diplomatická aktivita je z hlediska udržení vlastní důvěryhodnosti pro veřejnost „nevysvětlitelná“. V případě zveřejnění mise během války by těžko mohl získat vedoucí místo v zahraničním odboji a v případě zveřejnění po válce by byla ohrožena jeho další politická kariéra, byť již byla zajištěna diktátem Národní fronty a omezením svobod v oblasti sdělovacích prostředků. Nepochybně by se rovněž rozplynul pracně vybudovaný mýtus o Benešovi jako o prezidentu „Budovateli“.

Continue Reading

Autor: Justin Raimondo

Proč nás Kyrgyzové nechtějí ve své zemi

Pamatujete na Kyrgyzstán? Dlouhodobí čtenáři tohoto magazínu jistě zapátrají v paměti a vzpomenou na naše někdejší naše rozsáhlé ovládnutí této země Tulipánovou revolucí, která bývá někdy známější pod názvem Růžová. A právě tato skomírá ve chvíli, kdy Georgem Bushem proklamovaná „globální demokratická revoluce“ se měla stát vlnou budoucnosti. Takzvané barevné revoluce v Gruzii a na Ukrajině a odlehlé a opuštěné země centrální Asie jako Kyrgyzstán byly součástí Bushem proklamovaného  „ohně v mysli“– což je fráze, použitá z Dostojevského Běsů a které použil v jedné ze svých řečí za svého presidentství. V případě Kyrgyzstánu to ale vypadá na oheň, který se otočil proti nám.

Po vyčerpání všech zdrojů, zahrnujících americké dotace tulipánovým revolucionářům, a především „neziskovým organizacím“, které byly hlavním koněm Tulipánové revoluce a svržení režimu Askara Akayeva vláda Kyrgyzstánu nedávno oznámila, že jednostranně vypovídá kontrakt o přítomnosti US vojsk na základně Ganci v Biškeku. Ta je klíčovou stanicí pro zásobování amerických vojáků v Afghánistánu.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Z francouzské strany však přišla překvapivá a dnes již ne příliš známá informace o tom, že ještě 20. 9. večer si Hodža s vědomím Beneše objednal u Francie a Velké Británie prostřednictvím vyslance de Lacroixe nátlakové „ultimatum“, aby vše naoko vypadalo jako tuhý diplomatický boj a přijetí podmínek odstoupení území tak bylo pro československou veřejnost stravitelnější. Hodža, podle depeše francouzského vyslance odeslané z Prahy do Paříže 20. 9. večer, argumentoval tím, že československá vláda, její prezident a armádní velení, se potřebují krýt před vlastním obyvatelstvem a tato forma intervence je prý jedinou možností, jak zabránit sebevražednému střetnutí s německou armádou a zachránit mír.(12) Vyslanci tedy se souhlasem svých vlád údajné Hodžově žádosti vyhověli a oním požadovaným „nátlakem“ se stala jejich návštěva u Beneše v brzkých ranních hodinách 21. 9. na Pražském hradě, která ovšem podle jejich verze byla jen diplomatickou šarádou.

Continue Reading

Autor: Stanislav Máselník

Alain de Benoist je čelním představitelem francouzské Nouvelle Droite (Nové pravice), stejně jako jejím nejznámějším autorem v očích českého čtenáře. V mládí byl sympatizantem radikální pravice, s níž se názorově například shodoval v podpoře francouzskému Alžírsku. Od těchto dob své názory několikrát přehodnotil a od svých raných pozic se distancoval. Tento článek se věnuje jeho netradičnímu „anti-esenciálnímu“ vnímání lidské identity. Stěžejním dílem, ve kterém Alain de Benoist své názory na identitu shrnuje do komplexního celku, je článek „On Identity“, publikovaný v roce 2004 akademickým žurnálem Telos.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Dvacáté století v českých dějinách je možné nazvat nejen stoletím osmiček (a devítek) podle datace přelomových událostí, ale také stoletím manipulace veřejného mínění, vytváření propagandistických legend a zakořenění mylných myšlenkových stereotypů. Jedním z nich je sklon svalovat vlastní chyby na účet jiných, který se zrodil při zániku tzv. první republiky, když její prezident prohlásil „Západ nás zradil“ (načež abdikoval a odletěl na Západ).

Continue Reading