Délský potápěč

Málo filosofů ve dvacátém století a v podstatě filosofů obecně vzbudilo tolik rozporuplných reakcí, obdivu i zatracování jako italský baron Julius Evola. Pro jedny se stal jedním z koryfejů fašismu a článkem celé řady myslitelů bouřících se proti pokroku a „člověku obecně“ táhnoucí se už od Nietzscheho, pro druhé bystrým duchem, který odhalil „faleš západní kultury“, především pak liberalismu, který sám Evola označil za „úpadkový jev.“ Evolovo dílo je rozsáhlé a poznamenané časovými proměnami autorova myšlení. Je prodchnuté hlubokým kulturním pesimismem, prochází vývojem od víry v nalezení nového nadčlověka až po ztrátu jakýchkoli iluzí a pobídku k apolitickému postoji, rezignaci na změnu, vlastnímu duchovnímu a fyzickému rozvoji v předzvěsti neodvratně se blížícího civilizačního skonu a bodu obratu. Metafyzika sexu je vůbec prvním dílem z pera italského barona, které v českém prostředí vychází. Na rozdíl od známějších knih „Lidé uprostřed ruin“ a „Jízda na tygru“ se zaměřuje na neotřelý problém: úpadek sexuálního života Západu.

Continue Reading

Tento poněkud surrealisticky znějící název pojednání Milana Nakonečného je spojením dvou knižních titulů významného italského filosofa kultury Giuliana (Cesare) Evoly a sice: Lidé uprostřed ruin a Jízda na tygru. Obě tyto knihy na sebe tématicky navazují a patří k nejdiskutovanějším publikacím k problematice „kulturního pesimismu“, jak naznačuje podtitul tohoto textu. Výše uvedený název této studie pak vyjadřuje dvě základní Evolovy teze: v úpadkové západní kultuře („uprostřed ruin“) je třeba se naučit žít bez ztráty tváře a lidské důstojnosti („jezdit na tygru“ – „tygrem“ se zde rozumí současná civilizace), tj. zůstat vnitřně svobodný při současném nezbytně nutném podílení se na blbostech tohoto světa.

Tento „moderní svět“ (podle Evoly se utvářel již v období několika set let př.n.l.) je protikladem „tradičního světa“, tj. „temného období Orientu, železné doby klasického starověku, světa vlků v nordických zemích“; je to především „románsko-nordický“, „árijský svět“. 48 stran, cena 39 Kč. Objednávejte na adresách redakce Národní myšlenky, která publikaci vydává.

Autor: Martin Schwarz

„Ukazujeme vám hodnotu, která stojí výš než úcta k životu. Není to svoboda nebo demokracie. Je to Japonsko, země naší historie a tradice, Japonsko, které milujeme.“(Mišima, Gekibun [Manifest])

Mišima zaujímá mezi hrdiny tohoto temného, ke konci se chýlícího století*, zvláštní postavení, protože byl dekadent. Po zhýčkaném dětství objevil své sadomasochistické sklony homoerotického zaměření a následně západní dekadentní autory typu Thomase Manna [1]. Uprostřed svých četných masek („person“) – herce, modelu, „knížete básníků“ i politického žurnalisty – šel za svým skutečným posláním: podat svědectví o věčném Japonsku jedinou ještě možnou formou: přitakáním věčnosti smrtí pomíjivého.

Continue Reading