Emily Grossmanová – tvář proti vyhynutí aneb „Jak se opovažujete?“ grimasa (© Greta Thunberg)

Autor: Lance Welton

Lidé z Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion, XR), z drtivé většiny mladí běloši s vysokoškolským vzděláním nedávno postříkali slavnou newyorskou sochu Útočícího býka.

Odstartovali tím celosvětový „den neposlušnosti“, v rámci něhož způsobili třeba kolaps v centru Berlína (svůj tamější tábor si ovšem vytápěli schovaným dieselovým generátorem). Zvlášť se ale vyřádili v Londýně, kde vyřadili z provozu City Airport, obsadili Smithfield Market a působili chaos na všech stranách s výsledkem tisícovky zatčených (ale i tak stihli pojíst v McDonald’s). Když policie odmítla konat svou povinnost, vzali věc do vlastních rukou pobouření cestující londýnského metra, kteří strhli aktivistu ze střechy vagonu metra, které blokoval.

Jak vypadají lidé v pozadí této „rebelie“?

Rebelie proti vyhynutí s Gretou Thunbergovou coby svou nedospělou mesiáškou vznikla ve Spojeném království v květnu 2018 společným aktem stovky původních signatářů. V listopadu 2018 už členové XR přerušili provoz na pětici hlavních londýnských mostů. Letos v dubnu obsadili pět známých míst ve středu Londýna, včetně Parliament Square a ochromili tak chod centra. Členové skupiny se také sami přilepili k ochozu pro obecenstvo v britském parlamentu. V posledních týdnech však celá „rebelie“ dosáhla dříve nevídané míry extremismu.

Tito „rebelové“ – jejichž moto zní „Vzbuřte se pro život“, protože na základě zfalšovaných klimatologických dat tvrdí, že do 12 let začne „masové vymírání“ (srv. s článkem Petera Bagginse – pozn. DP) – slíbili pokračovat ve svých akcích, dokud nebudou splněny jejich podmínky. Faktický vůdce hnutí Roger Hallam [sem mu můžete napsat e-mail] pak prohlásil, že hodlá svrhnout západní vlády a je jedno, jestli při tom dojde i na prolévání krve.

Pokrytci z Rebelie proti vyhynutí by vyhynuli bez (vegetariánského) burgeru z McDonald’s

Co ale lidé hned za Hallamem? Jedna z nejvýraznějších mluvčích XR zdá se nanejvýš názorně ztělesňuje určitý lidský typ, na který znovu a znovu a znovu narážíme u všech iniciativ a počinů směřujících ke zničení Západu: nesmírně privilegovaní příslušníci etnických menšin, často ne tak úplně psychicky stabilní. Jméno: Emily Grossmanová. Můžete se podívat třeba na jeden z rozhovorů, které poskytla: Radio host lays into Extinction Rebellion ‘lunatics’ & ‘champagne socialist’ celebrities.

Rebelie proti vyhynutí s kávíčkou z McDonald’s a mikinou Wu-Tang Clan?

Grossmanová, která je v 41 letech bezdětná a před pár lety si nechala zmrazit vajíčka, protože se jí nedaří najít muže, který by jí byl dost dobrý, nikdy nemusela čelit skutečně tvrdým životním nástrahám. Mezi mnoha „dobrozdáními“ na jejím webu se mj. dočteme: „Emily patří mezi nejinteligentnější děvčata, která jsem kdy měl to privilegium učit.“ „Privilegium“ je ostatně v životě Emily Grossmanové často opakovaným motivem.

Vychodila velice prestižní a patřičně nákladnou soukromou South Hampstead High School, dívčí školu na severu Londýna, kde studovala také dr. Jess Wadeová. Celá pětina absolventek školy odchází studovat na Oxford nebo Cambridge, dvojici zdaleka nejprestižnějších britských univerzit. Při startu do života z těchto pozlacených startovních bloků nepřekvapí, že Grossmanová byla přijata na cambridgeskou Queen’s College, kde studovala přírodní vědy. Její dědeček z otcovy strany Dennis Friedman (1924-2014) byl „předním psychiatrem“ a studoval na stejné fakultě. Ničemu jistě neuškodilo, že Emilyn otec Ashley Grossman promoval na Cambridge a vyučuje endokrinologii na Oxfordu a v akademické sféře působí i její matka Susan Grossmanová, která vyučuje žurnalistiku.

V doktorském studiu výzkumu rakoviny Emily Grossmanová pokračovala na univerzitě v Manchesteru – jen aby se rozhodla, že se chce stát herečkou. Její zámožní rodiče jí pochopitelně vyhověli a poslali ji na Guilfordskou hereckou školu, jistě za nemalý obolos. Grossmanová následně trochu fušovala do herectví, hlavně na divadle. Její zbožňující rodiči „chodili na všechna moje představení, nejen během studií v Cambridge a Manchesteru, ale i potom, když jsem odešla z herecké školy a nějaký čas byla profesionální herečkou.“ I zde Grossmanové velmi pravděpodobně pomohlo, že její babička z matčiny strany je Rosemary Friedmanová, dnes už devadesátiletá spisovatelka a dramatička s bohatými kontakty ve světě divadla.

Prudké změny směřování kariérního života často vykazují korelaci s vlastnostmi jako úzkostnost a mentální labilita, podobně jako herecká profese.

Rodiče Emily Grossmanové se rozvedli, když jí byly pouhé čtyři roky – rozvrácená rodina (podobně je tomu u agresivního inkvizitora politické korektnosti Bena Van der Merweho) statisticky předpovídá mentální nestabilitu. Její otec Ashley Grossman se znovu oženil v roce 1984 a ještě jednou v roce 2003. Z následujících manželství má celkem pět dalších dcer. I její matka se znovu vdala a měla ještě jednu dceru.

Emily Grossmanová řekla v rozhovoru z roku 2017, že „někdy kolem třicítky mě postihlo vyhoření“. Jinak řečeno prodělala mentální zhroucení, a tak se rozhodla znovu změnit kariéru.

V roce 2013 se Emily Grossmanová vrátila k vědě prostřednictvím programu BBC „Expertky“, kde se mezi dalšími dvěma stovkami žen ucházela o pozici ženské moderátorky v oblasti vědy. Ani tady rozhodně neuškodilo mít ty správné kontakty – její matka konec konců kdysi byla v BBC zpravodajkou a na kanálu BBC2 uváděla pořad „Food and Drink“.

V posledních šesti letech se Emily Grossmanová jako televizní „popularizátorka vědy“ a odbornice se často objevuje v dokumentárních, ale i komediálních televizních pořadech.

Když v roce 2015 britský biochemik a laureát Nobelovy ceny Tim Hunt prohlásil, že ženy ve vědeckém prostředí představují problém, jelikož „když je zkritizujete, rozpláčí se“ – což byl vtip, ale médii vytržený z kontextu – Grossmanová okamžitě vytáhla do boje: „Naléhavě potřebujeme povzbudit více děvčat, aby usilovaly o kariéru ve vědě. Obávám se, že podobná prohlášení by je mohla odradit.“ V pořadu stanice Sky News debatovala se známým provokatérem Milem Yiannopolousem a po jeho odvysílání ji nesmírně rozhořčila „reakce misogynů. Asi jsem plně neuvědomovala závažnost každodenního sexismu (#everydaysexism). Jejda.“

Ve skutečnosti se však nejednalo o „misogynii“, ale obyčejnou kritiku.

Ta však byla pro Grossmanovou natolik těžko skousnutelná zkušenost, že si podle labouristické poslankyně Yvette Cooperové „musela dát pauzu od sociálních sítí“. Podobně jako prudké změny kariérní trajektorie i tato neschopnost vypořádat se s nepříjemnostmi ukazuje na vysokou míru neurotičnosti.

Emily Grossmanová je stejně jako Jess Wadeová a Ben van der Merwe Židovka. Jak napsal Doherty z Jewish Chronicle:

„[Grossmanová] svou židovskou identitu označuje za hybnou sílu své práce. ‚Své odhodlání pokračovat i přes odmítání jsem vždy pociťovala jako cosi aspoň zčásti kulturně židovského, stejně jako touhu po sebevyjádření. Vždycky jsem toužila po tom najít si ve světě své místo, což je nejspíš dost židovský pocit‘… Před pěti lety znovu nalezla cestu k víře prostřednictvím shul hnutí Grassroots Jews, které má skoro čtyři stovky členů. ‚Pro mou generaci je to velice důležitá skupina. Znovu jsem našla na duchovní úrovni cestu ke svému judaismu‘.“

Grossmanová zdá se prochází další proměnou identity, tentokrát jako zélotka XR. Se skupinou spojený blogger Tasmin Edwards popsal její konverzi takto: „Moje kamarádka Emily Grossmanová, kdysi zvědavý člověk zvenčí, se stala zapáleným zasvěcencem.“

Velkou změnu prodělala i v oblasti své sexuality. Ještě v roce 2017 byla jednoznačně heterosexuální a v jí věnovaném článku stálo: „Emily žila se dvěma muži, jedním ve třetí dekádě svého života, druhý dlouhodobý vztah skončil loni.“ Dnes se ale na jejích stránkách dočteme, že…

Až do loňska se Emily považovala za heterosexuální a navazovala vztahy jen s muži. Potom však potkala a zamilovala se do nebinární partnerky, narozené jako žena (assigned female at birth) – písničkářky, učitelky hudby a genderové aktivistky Kimwei McCarthyové. Tak začala Emilyna cesta poznání a zpochybňování kategorii, do kterých dříve umísťovala svou sexuální orientaci a dokonce i vlastní genderovou identitu.

Emily Grossmanová tak zjevně ztělesňuje jeden z trendů popsaných F. Rogerem Devlinem v jeho knize Sexual Utopia in Power: vysoce vzdělané ženy nedokáží naplnit svou evoluční tužbu najít si partnera s vyšším statusem, a tak se stávají lesbičkami „femme“ typu.

Emily Grossmanovou tak můžeme přidat na stále delší seznam lidí v čele iniciativ směřujících k našemu zániku. Navíc tito lidé často náleží k témuž typu: vzdělaní na soukromé škole, extrémně privilegovaní (nezřídka s rodiči akademiky), příslušníci etnické menšiny (zhusta Židé) a obvykle projevující mentální nestabilitu. V případě Grossmanové a Bena Van der Merweho si můžeme přidat ještě „rozvrácená rodina“ a „homosexualita“.

Je dobré poznat svého protivníka.

Úvaha Lance Weltona Extinction Rebellion’s Emily Grossman Is A Type—As Nutty As You Would Expect vyšla na stránkách Unz Review 19. října 2019.