Délský potápěč

Tentokrát američtí přátelé už titulní stranou píchli do vosího hnízda. Za titulní stranu a úvodník „The Israel lobby takes down Obama´s pick to chair the Nation Security Council..“ mnoho lidí rádo nebude. O co jde? Ve stručnosti, novopečený ředitel Výboru pro národní bezpečnost Charles Freeman ml. obvinil izraelskou lobby z „poškozování bezpečnosti Spojených států amerických“. Výsledkem byl tlak a mediální masáž, pod jejímž tlakem Freeman odstoupil. V brzké době se v článku k této kauze vrátíme.

Continue Reading

Autor: Prof. Dr. Rajko Doleček, DrSc.

Pro Českou republiku, kromě data smutku a hněvu 15. března, další dva březnové dny vyvolávají přinejmenším smíšené pocity, ve kterých by měl asi převládat pocit hanby: 12. března 1999. jsme vstoupili za zvuků fanfár do organizace NATO, která pak 24. března provedla, na základě snůšky výmyslů, bez mandátu Rady bezpečnosti OSN, již více měsíců chystanou agresi proti Svazové Republice Jugoslávii (SRJ). V té chvíli se NATO stalo zločineckou organizací, která neváhala zabíjet, mrzačit a zraňovat tisíce civilistů, včetně dětí, kolem půl milionu lidí zbavit zaměstnání zničením továren (většina bez vojenského významu) a uvrhnout zem do ekologické katastrofy „pumami výlučně humanitární povahy“ (nesmyslná slova použitá v této souvislosti bývalým prezidentem Havlem v Le Monde 29.dubna 1999).

Continue Reading

Na Britských listech vyšel překlad sloupku Rogera Scrutona z britských Times. Autor se v něm zamýšlí nad současným trendem převádění vlastního života do kyberprostoru, nebo naopak vedení paralelního života k životu vlastnímu. Tento jev však, jak píše Scruton, může vyústit až v ukrývání do vlastních „narcistických snů“. Technologická moderna má i své stinné stránky. Facebook a Myspace jsou vynikajícím prostředkem poznávání druhých, navazování kontaktů a propagace čehokoli. Mnoho lidí si však neuvědomuje, jak moc jsou s virtuálními komunitami propojeni.

Continue Reading

Autor: Finrod Felagund

15. března 1939 si připomínáme letos smutné sedmdesátileté výročí počátku nacistické okupace českých zemí. Přesto bych rád v tomto článku, podobně jako v článku, který jsem psal loni o výročí Srpna 1968, zkusil spíše tlumit emoce typu „tisíc let jsme trpěli“ a nakolik je to možné, podíval se na situaci reálnýma očima.

Continue Reading

Autor: Srdja Trifkovic

Motto: V západním světě potřebujeme změnu paradigmatu, jež by vydláždila cestu opravdové Severní alianci složené z Ruska, Evropy a Severní Ameriky, jelikož všechny v nadcházejících dekádách čelí totožným hrozbám. V nejistém a možná ještě brutálnějším světě by lidé severu mohli konečně zvážit, zdali není opravdu lepší se vydat společnou cestou, nežli být poraženi rozdělením vlastních řad.

Vojenská metoda užívající koncentrovaného a překvapivého útoku na slabý článek nepřítelovy obrany zapříčiňuje porážku nepřítele způsobenou rozdělením jeho vojsk a následným zničením jednotlivých dílčích segmentů jednoho po druhém, namísto utkání se s plně zformovanýmy šiky. Jejím brilantním příkladem je tažení Stonewalla Jacksona z roku 1862 Shenandoahským údolím, kdy armáda sedmnácti tisíc mužů porazila tři navzájem oddělená unijní vojska, která byla dohromady čtyřnásobně početnější.

Continue Reading

Brněnské Centrum pro studium demokracie a kultury delší dobu vydávalo nejprve renomovanou revue Proglas, pozdějí Revue Politika, které Proglas tvořil zdatného sekundanta v podobě kulturně-teologické přílohy. Od roku 2009 však Revue politika vychází již výhradně na internetu. Důvody, které redakci k takovým změnám vedly, vyplynuly z podstaty obou časopisů. Revue politika, aspirující na magazín, vyváženě kombinující prvky nadčasové a aktuální publicistiky, nemohla do budoucna s ohledem na svou periodicitu deset čísel ročně dostát roli aktuálního média a zároveň ubírala prostor nadčasovým textům, zařazeným do intelektuálnější části celé revue. Přesun Revue politika na web a vytvoření Kontextů, časopisu o kultuře a společnosti, se tak jeví jako geniální řešení.

Continue Reading

Autor: Ran HaCohen

Pokud by se měla rozdávat Nobelova cena za pokrytectví, žhavým kandidátem by byl Abraham Forman. Tento ředitel ADL (Anti-Defamation League), nedávno publikoval novou studii, zabývající se antisemitismem v Evropě. V jedné kolonce měli respondenti odpovědět na dotaz, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s tím, že Židé ve světě jsou více loajální k Izraeli, než k zemi, v níž pobývají; souhlasná odpověď byla shledána jako jasný indikátor antisemitismu. Zpochybňovat loajalitu národnostní menšiny není hezké. A je a zůstává faktem, že většina sionistů si přeje, aby Židé byli více loajální k Izraeli než k zemi svého pobytu. To je však nedostatečná omluva souhlasu s takovou charakteristikou všech Židů. Zkusme se na to podívat z jiné stránky.

Continue Reading

Další číslo amerického konzervativního dvoutýdeníku The American Conservative přináší řadu podnětných textů a zajímavých informací. Pojďme se na ně podívat. Soustřeďme se zejména na úvodní článek, se kterým ostatně souvisí i titulní strana aktuálního číslo. Michael Brendan Dougherty zde představuje osobu guvernéra Jižní Karolíny Marka Sanforda jako upřímnou alternativu, která je nadějí na vítězství Republikánů v post-obamovské době.  Nehraje na struny náboženské pravice jako Huckabee, není naladěn na trapně populistickou notu ve stylu Sarah Palin, dodává Dougherty.

Continue Reading

Autor: Benjamin Barber

Komentátor Bob Moon: Nepřerušujte mě, pokud jste to už slyšeli. Vláda má několik nových nápadů, jak podepřít národní bankovní systém. Barack Obama slíbil, že daňovým poplatníkům, kteří přijdou do banky, musí být  poskytnuta půjčka. Avšak plán, jak dostat více než 1,5 miliardy dolarů do ekonomiky je bez jakýchkoli bližších  detailů. Jak si máme být jisti, že to opět nebudou hromnice? Politický komentátor Ben Barber má nápad. (přepis úryvku reportáže)

BENJAMIN BARBER: Ministr financí Tim Geithner nabídl dvoufázový bankovní bailout, který je užitím cukru, ovšem bez biče.  Chybí bič. A to je problém. Banky si propočítávají, co udělají s tak velkými penězi a usilovně hledají cestu, kterou by opakovaly to, co přivodilo poslední pád. Co takhle návrh, proti kterému nemůže žádný volnotržní fanatik nic namítat: poukázky.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Beneš a Nečas aneb kdo koho vlastně zradil

Prezident Beneš se ve svých veřejných proslovech během druhé světové války a po válce a ani ve svých pamětech o Nečasově misi nezmínil – nezapadala totiž do jeho vysvětlení „mnichovských“ událostí. Jako zkušený pragmatický politik věděl, že tato jeho diplomatická aktivita je z hlediska udržení vlastní důvěryhodnosti pro veřejnost „nevysvětlitelná“. V případě zveřejnění mise během války by těžko mohl získat vedoucí místo v zahraničním odboji a v případě zveřejnění po válce by byla ohrožena jeho další politická kariéra, byť již byla zajištěna diktátem Národní fronty a omezením svobod v oblasti sdělovacích prostředků. Nepochybně by se rovněž rozplynul pracně vybudovaný mýtus o Benešovi jako o prezidentu „Budovateli“.

Continue Reading

Autor: Justin Raimondo

Proč nás Kyrgyzové nechtějí ve své zemi

Pamatujete na Kyrgyzstán? Dlouhodobí čtenáři tohoto magazínu jistě zapátrají v paměti a vzpomenou na naše někdejší naše rozsáhlé ovládnutí této země Tulipánovou revolucí, která bývá někdy známější pod názvem Růžová. A právě tato skomírá ve chvíli, kdy Georgem Bushem proklamovaná „globální demokratická revoluce“ se měla stát vlnou budoucnosti. Takzvané barevné revoluce v Gruzii a na Ukrajině a odlehlé a opuštěné země centrální Asie jako Kyrgyzstán byly součástí Bushem proklamovaného  „ohně v mysli“– což je fráze, použitá z Dostojevského Běsů a které použil v jedné ze svých řečí za svého presidentství. V případě Kyrgyzstánu to ale vypadá na oheň, který se otočil proti nám.

Po vyčerpání všech zdrojů, zahrnujících americké dotace tulipánovým revolucionářům, a především „neziskovým organizacím“, které byly hlavním koněm Tulipánové revoluce a svržení režimu Askara Akayeva vláda Kyrgyzstánu nedávno oznámila, že jednostranně vypovídá kontrakt o přítomnosti US vojsk na základně Ganci v Biškeku. Ta je klíčovou stanicí pro zásobování amerických vojáků v Afghánistánu.

Continue Reading

Autor: Stanislav Máselník

Alain de Benoist je čelním představitelem francouzské Nouvelle Droite (Nové pravice), stejně jako jejím nejznámějším autorem v očích českého čtenáře. V mládí byl sympatizantem radikální pravice, s níž se názorově například shodoval v podpoře francouzskému Alžírsku. Od těchto dob své názory několikrát přehodnotil a od svých raných pozic se distancoval. Tento článek se věnuje jeho netradičnímu „anti-esenciálnímu“ vnímání lidské identity. Stěžejním dílem, ve kterém Alain de Benoist své názory na identitu shrnuje do komplexního celku, je článek „On Identity“, publikovaný v roce 2004 akademickým žurnálem Telos.

Continue Reading

Autor: Jan Cholínský

Dvacáté století v českých dějinách je možné nazvat nejen stoletím osmiček (a devítek) podle datace přelomových událostí, ale také stoletím manipulace veřejného mínění, vytváření propagandistických legend a zakořenění mylných myšlenkových stereotypů. Jedním z nich je sklon svalovat vlastní chyby na účet jiných, který se zrodil při zániku tzv. první republiky, když její prezident prohlásil „Západ nás zradil“ (načež abdikoval a odletěl na Západ).

Continue Reading

The Laws of the Military Houses

In the Roman Empire and other universal states in the days of their decline, attempts were made to arrest the course of deterioration by “freezing” an existing legal or social situation. The Tokugawa Shogunate in Japan was perhaps unique among universal states in applying this prescription of “freezing” from first to last and in achieving the tour de force of arresting change in the outward forms of social life (though not, of course, in the inward realities) over a span of more than 250 years.

Continue Reading

Autor: Patrick Buchanan

Americké noviny jsou skupovány zahraničními vlastníky a dští pomlouvačnou propagandu vůči nepohodlným názorům na domácí a zahraniční politiku Spojených států. To je ten (ta) „change“, kterou sliboval Barack Obama? Paralely s realizovaným, nebo plánovaným rozprodáváním České republiky zahraničním soukromým a polostátním společnostem (naposledy kauza ČSA a Aeroflot) se přímo nabízí. (pozn.red.)

Mezi zprávami o krizi probleskla v jednom lednovém čísle New York Times noticka, že Times našly svého rytíře na bílém koni. Tím rytířem není nikdo jiný, než Carlos Slim, který už v minulosti vlastnil  cca 6% klesajících akcií Times a nyní do nich investoval 250 milionů dolarů, čímž ovládl více než 14% akcií. Carlos Slim je dnes podle mnoha zdrojů nejbohatším člověkem na světě. Ačkoli převzal tento titul od Billa Gatese už v roce 2007, v Americe zatím není příliš znám.

Continue Reading

Autor: Tomáš Koloc

Včera jsem se na své bývalé alma mater, na půdě Filosofické fakulty Univerzity Hradec Králové zúčastnil za Britské listy tiskové konference, která následovala setkání zástupců akademických senátů filosofických, pedagogických, teologických, uměleckých, humanitních, ale i lékařských, farmaceutických, přírodovědeckých, matematicko-fyzikálních, technických, právnických, a dokonce i ekonomických fakult českých univerzit. Předmětem jednání byl společný postup proti nebezpečí zavedení tak zvané Bílé knihy terciálního vzdělávání ministra Lišky, která se snaží o finanční a zájmové propojení českých univerzit se soukromou ekonomickou sférou a o „znormalizování“ výstupů těchto fakult v zájmu chystaného propojení.

Na tomtéž místě se v říjnu minulého roku sešli děkané českých filosofických fakult, aby premiéru Topolánkovi a ministru Liškovi adresovali následující provolání:

Continue Reading

Další číslo předního amerického magazínu, který je v Evropě dostupný mimo jiné online, se věnuje dopadům krize na americkou ekonomiku, což výstižně shrnuje už titulní strana s vyobrazením Baracka Obamy, kterak z helikoptéry rozhazuje peníze amerických daňových poplatníků. Na stránkách The American Conservative se často schází zástupci tzv. paleokonzervativců a amerických libertariánů, kteří nachází společné slovo především v kritice centralistických tendencí americké vlády, demokratismu a americké intervenční politiky v zahraničí. Nejinak je tomu i v novém čísle.

Continue Reading

Autor: Justin Raimondo

Prezident Obama poskytl televizi Al-Arabia rozhovor, které je vyložitelné na několik způsobů. Podstata toho, co mě nejvíce překvapuje, ovšem tkví jinde. Zajímavé je, že mezi prvními americkými leteckými útoky na Afghánistán od té doby, co se Obama oficiálně ujal prezidentského křesla a tímto rozhovorem, je časová shoda.

V rozhovoru, který poskytl, dělal Obama šarmantního muže a tvrďáka zároveň. Mnozí naši novináři, například Andrew Sullivan, málem omdlévali a dotyčný jmenovaný se shodoval s komentátory Rickem Warrenem a Georgem Willem na tom, že si Obama za svá slova zaslouží respekt.

Continue Reading

S Petrem Hájkem o pravici, levici a oranžové vlně

Prezident Václav Klaus ho nedávno v televizi označil za svého klíčového politického poradce. Zástupce kancléře prezidentské kanceláře Petr Hájek (58) současně dlouhá léta plní roli intelektuálního provokatéra. Na jaře 2009 vydává knihu aktuálních politických esejů s názvem Smrt ve středu (Dokořán), a proto jsme rozhovor začali úvahou o společných rysech amerických prezidentských a krajských voleb v České republice. Ptal se Bohumil Pečinka pro Revue politika.

Prezidentské volby ve Spojených státech mají spojité rysy s tím, co se děje v současné době v České republice, v Evropě a v celém takzvaném západním světě. Paradoxní je, že bych pro Obamu také zvedl ruku, přestože se pokládám za člověka hluboce pravicově orientovaného. Pravice pro mě není cosi jako posvátná kráva. Není to něco, za čím člověk jde jednoduše proto, že je to pravice nebo jako fotbalový fanoušek za svým klubem. Pro mě slovo pravice rovná se svoboda. A levice rovná se omezování svobody.
Continue Reading

Autor: Michael O’Meara

Loňského roku následovala jedna krize za druhou. Nejprve došlo ke krizi hypotéční, jejímž důsledkem byla krize platební, která vedla ke krizi bankovní, následně ke krizi zapříčiňující pád dolaru, poté ke kreditní krizi, geopolitické krizi, energetické krizi, krizi spotřební sebedůvěry, což vše rezultovalo v politickou krizi na nejvyšší státní úrovni, jejíž součástí je i krize smyslová, jež přivedla černocha k moci- černocha symbolizujícího absolutní popření původních hodnot, na jejichž základě byla kdysi budována americká identita, jinými slovy redefinování fundamentálních základů původního amerického bytí.

Žhavou otázkou je: jsou tyto kaskádovité krize „nahodilé“ (tzn. vzniknuvší shodou okolností) nebo „strukturální“ (vyplynuvší ze samotné podstaty systému)? Pokud platí druhá varianta, pak „americký systém,“ jenž vládl světu od roku 1945 a vytýčil si za cíl konec evropského člověka, potenciálně čelí systémovému rozpadu, jehož důsledky jsou katastrofické. V případě, že se jedná o krizi víceméně náhodnou, je to dobrá zpráva, neboť není ničím jiným než zvýrazněním protibělošské podstaty tohoto systému, o níž většina bílých Američanů nemá ještě doposud ani ponětí.

Continue Reading