Délský potápěč

Centrum konzervativního výzkumu moskevské Státní univerzity (MSU), respektive Fakulta sociologie, získává čím dál větší reputaci mezi studenty a vědci. Spolupracuje s rozličnými univerzitami a think-tanky, a to jak ruskými, tak mezinárodními. Poslední dobou získávají iniciativy centra čím dál většího globálního rozsahu.

Dne 24. listopadu uspořádalo Centrum přednášku známého francouzského filosofa, geopolitika a zakladatele hnutí „nové pravice“ Alaina de Benoista. Mezi posluchači byli mimo studentů a akademiků univerzity také aktivisté a členové Hnutí euroasijské mládeže. Dle očekávání byl sál, určený pro přednášku, kompletně zaplněn, někteří lidé museli dokonce postávat na chodbách. Účastníci zahltili Alaina de Benoista řadou dotazů a živě s ním diskutovali.

Continue Reading

ODS jásá. Prošla nedávno tak hlubokou sebereflexí, že usoudila, že je nejlepší nechat vedení strany při starém. Trefně takový postoj shrnul Jiří Pehe, který o posledním stranickém sjezdu ironicky poznamenává, že „zatímco sjezdovým sálem burácelo slovo „změna“, zacementovala se strana v pozicích, které povedou k jejímu dalšímu pádu.“ Stranický sjezd spory v ODS nevyřešil. (Výsledek hlasování na post stranického předsedy pro Topolánka dopadl poměrem 284 : 162, což o žádné jednotě strany rozhodně nesvědčí). Petr Mach, Klausův oblíbenec a šéf neoliberálního thinktanku CEP, krom toho již pilně připravuje vznik nové euroskeptické a „konzervativně-liberální“ strany, která nepochybně tvrdé jádro příznivců ODS získá.

Krátkodobé důvody pádu ODS byly již podrobně rozebrány v analýze politologů Daniela Kunštáta a Stanislava Balíka. Důležitým faktem zmíněným v této analýze je, že za hlavní příčinu neúspěchu ODS u krajských a senátních voleb autoři nepovažují „populistickou“ předvolební kampaň ČSSD, ale politické neúspěchy ODS.

Continue Reading

Jak vnímáte současnou ekonomickou krizi a jaká politika by měla vést k řešení?

Pokud budu mluvit o aktuální situaci v Portugalsku, tato nová hospodářská krize jen překryla krizi, která v Portugalsku již dávno probíhala. Naše země si procházela krizí dávno před krachem světových burzovních trhů. Mezi léty 2008 a 2008 byla nezaměstnanost téměř trojnásobná a kupní síla konstantně slábla. Nyní máme šanci pokusit se vyřešit obě krize současně. Ony nezmizí pomocí opatření, která byla přijata a o kterých se mluví. Nejsou to pouze vrcholní lídři, kdo musí odpovědět. Potřebujeme nové priority, novou politiku a nové politické čintele.

Jaké priority pro Portugalsko spatřujete za zásadní pro budoucnost?

Jako navýsost důležité považuji uchránění kupní síly mezd. To není jen otázka legislativy. Pokud nebudou mzdy v Evropě a Americe chráněny, hrozí drastické snížení odbytu, utrpí tím celá světová ekonomika a jako první státy, co vyváží suroviny a také spotřební zboží.

Continue Reading

Vychází další číslo dvoutýdeníku The American Conservative, reprezentujícího široké spektrum názorů, od paleokonzervativních po tzv. libertariánské a který stojí především v tvrdé opozici vůči neokonzervativní agendě a intervencionistické zahraniční politice americké vlády.

Tentokrát se autoři věnují mezi rozličnými tématy především zajímavým paralelám mezi nástupy prezidentů Cartera a Obamy. Není tedy divu, že aktuální číslo nese název „The spirit of ’76“.

Síly zla, nebo budoucnost západní spirituality?

Málokterá kniha udivila nezájmem recenzentů o ni, než právě Vzkříšení pohanství britského kulturního antropologa Richarda Rudgleyho (v originále Pagan Resurrection: A Force for Evil or the Future of Western Spirituality?). V češtině jsme v podstatě až dosud neměli ucelené dílo, které by se problematikou „pohanství“ zabývalo z duchovního hlediska, z pohledu pohanské transcedence a spirituality. Mohli jsme se setkat s jednotlivými fragmenty informací z odborných a popularizačních článků, či si otevřít Georgese Dumézila, Mirceu Eliadeho, nebo se spolehnout na literaturu zahraniční. Nyní už se tedy může běžný čtenář seznámit s fenoménem předkřesťanské duchovnosti jako takové a odpovědět si na otázku: můžeme se dnes, v době rozpadu tradičních struktur a odcizení člověka přírodě, pokusit se znovuuchopit prvky vlastní spirituální minulosti?

Continue Reading

Dohoda SOFA s Irákem uvazuje Baracka Obamu do obchodu, v němž Nouri al-Maliki vymanévroval George Bushe. Skutečnost, že byl Bush donucen přijmout „dohodu o stažení“, je pouze jedním z několika nezdarů USA v tomto regionu.

Irácký parlament ratifikoval 27. listopadu poměrem hlasů 149 ku 35 Dohodu o statutu sil (SOFA) se Spojenými státy. Je citován následující výrok náměstka předsedy vlády Barhama Saliha učiněný při hlasování: „Připomínám vám, že v Iráku se věci se v Iráku nedějí v hodině dvanácté, ale až ve třinácté.“ Jinými slovy, klíčový moment teprve přijde.

Continue Reading

V jednom nepřestává česká zahraniční politika v poslední době neustále překvapovat. Je to nebývalá přemíra aktivismu, paradoxně v těch oblastech, které by vláda mohla nechat být a soustředit se na podstatné problémy. Tak například nedovedeme nalézt konsenzus mezi komunikací vlády a Hradu vůči EU jako celek, ale patříme mezi první, kdo poslušně přispěchá a mezi prvními státy posvětí uznání nezávislosti Kosova. Nejsme schopni nalézt vrtulníkové kapacity pro humanitární misi v Dárfúru, nicméně se necháme plácat po zádech Američany, jako jeden z jejich „nehlavnějších spojenců“ v brutální a nesmyslné afghánské anabázi. Nyní, když se připravujeme na důležité předsednictví v EU, nemáme na práci nic lepšího, než přemýšlet, jak přiblížit Izrael Evropské unii a Severoatlantické Alianci.

Continue Reading

Vyšlo 129. číslo Éléments, revue asociované s francouzskou Novou pravicí (Nouvelle droite) a Alainem de Benoist. Éléments vycházejí již od roku 1973 s podtitulem „za evropskou civilizaci“ (pour la civilisation européenne) a jejich převážnou náplní jsou témata týkající se evropského federalismu, znovuzrození „pohanského“ myšlení a rozbor literárního díla pro českého čtenáře méně známých autorů a myslitelů (ve 128. čísle to byl, mezi jinými, například spisovatel Knut Hamsun, bývalý člen extrémní levice Günter Maschke, či student Carla Schmitta a politolog Julien Freund). Éléments vždy obsahuje jak sekci, kde autoři komentují nejnovější světové události a technologický vývoj z pohledu Nouvelle droite, tak i rozsáhlý prostor pro teoretické statě a rozhovory.

Continue Reading

Vychází další číslo dvoutýdeníku The American Conservative, reprezentujícího široké spektrum názorů, od paleokonzervativních po tzv. libertariánské a který stojí především v tvrdé opozici vůči neokonzervativní agendě a intervencionistické zahraniční politice americké vlády. Jak už napovídá obálka, tématem čísla, vycházejícího k 1. prosinci, je vítězství Baracka Obamy.

Upozorňujeme – stále je možné zajistit si tříměsíční odběr TAC zdarma!

Jako dítěti narozenému ve staré samurajské rodině, dostalo se Mišimovi vynikající výchovy v duchu nejlepších samurajských tradic. Rodina vyznávala staré zásady šlechetnosti, důvěryhodnosti a loajality k císaři a naprosté kontroly vlastního těla i vědomí. Staří samurajové se stranili společnosti lidí z odlišných společenských vrstev, přesto jim však byli příkladem; Japonci vždy věřili, že dary Nebes k nim přicházejí právě jejich prostřednictvím a právě proto se chování samurajů stávalo společenským standardem. Tradice samurajských rodin proto vyžadovala, aby potomci a následníci starobylých rodů byli vychováváni v tomto duchu. Na Mišimovu výchovu měla největší vliv jeho babička, žena dbalá japonských tradic, a později otec, kterého autorovi životopisci popisují jako tvrdého muže vychovávajícího budoucího spisovatele poněkud drastickými prostředky.

Continue Reading

Jako jedni z mála přinášíme rozhovor s člověkem, který se účastnil demonstrace Dělnické strany v Litvínově 17.11. 2008, která se následně zvrhla v pouliční boje s policií. Kdo jsou lidé, s nimiž sympatizovala drtivá většina obyvatel Janova? Z čeho mají strach? Co je motivuje? Na otázky redakce Délského potápěče odpovídal Milan Prut.

Otázka první asi zazní jako totální klišé, ale přesto: proč podruhé do Janova? Nešlo vyjma o upozornění na tamější tíživou sociální situaci a etnické problémy, které stát nechce řešit, také o revoltu vůči Systému jako takovému a v tomto ohledu aktivisté a místní sledovali jasný záměr – masově vystoupit vůči současné vládě a vládnoucímu systému ? Počítali jste vůbec s tím, že se akce zúčastní více jak tisíc lidí a že získá skutečně davový charakter?

Continue Reading

Na základě vědeckého výzkumu bylo potvrzeno, že hloupost má ve všech aspektech společenského života přednost před inteligencí. Výzkumy a studie amerického profesora Siegfrieda Streuferta, předního odborníka a badatele z oblasti lidské inteligence, jasně ukazují, že největší šanci na úspěch v soukromém životě i v zaměstnání mají ti z nás, kterým vůbec nedochází, co se děje.

Výsledky výzkumu jsou opravdu skličující, i když v tomto momentě se sluší poznamenat: Tedy jak pro koho. Vezmeme-li v úvahu západní civilizaci a její orientaci na ekonomismus a obchodní prospěch, vyznívají závěry kladně: Čím je člověk hloupější, tím je obchodně zdatnější. A hloupých lidí je víc, než těch inteligentních. Inteligence trpí pocitem naprosté nedůležitosti vlastní osoby a velkým pochybováním o vlastních názorech. Naopak hloupost triumfuje bezmezným sebevědomím a schopností rychlého rozhodování bez úzkosti a pocitu nejistoty z jeho následků. Proto hloupost zakládá státy, z ní je živa každá vrchnost, vojevůdci, potměšilí rádci a soudci. Hlupák pojímá věci jednoduše a v tom tkví jeho síla i klam.

Continue Reading

V letošní záplavě osmičkových výročí bychom neměli opomenout konec Velké války, tedy první světové války, historicky prvního skutečně globálního konfliktu, oficiálně ukončeném podepsáním příměří 11. listopadu 1918 v Compiégne ve Francii. První světová válka bývá často v komentářích neprávem opomíjena, dlící ve stínu své o jednadvacet mladší „sestry“. Představuje ovšem co do důsledků a rozsáhlých změn historickou událost, významem s druhou světovou válkou minimálně srovnatelnou. A koneckonců, druhou světovou válku nelze bez první pochopit stejně tak, jako s odstupem času nelze v důsledcích první světové války nevidět obsaženu válku druhou.

První světová válka je pro Čechy důležité téma hlavně z toho důvodu, že ve svých důsledcích znamená zrod novodobého českého státu, samostatné republiky. To je téma bezpochyby důležité, ale v celosti tvoří pouhou součást mozaiky vztahů a procesů, které byly koncem Velké války katalyzovány, či přímo způsobeny. První světová válka byla historiograficky poměrně přesně a solidně zpracována, pojďme si připomenout nikoli válečné události, ale právě ony zásadní i fatální změny, ke kterým po listopadu 1918 dochází.

Continue Reading

Předposlední letošní číslo měsíčníku (9/2008), vydávaného Centrem pro studium demokracie a kultury v Brně právě vychází.

Co v něm najdete? Kromě pravidelných komentářů k aktuálním událostem stojí za zmínku dva obsáhlé články k problematice mezinárodních vztahů a nástupu asijských velmocí; „Rusko: genealogie obra“ od Petra Kostky a analýza „Znevýhodňování příštích velmocí“, nabízejících podnětné (ne)srovnávání mezi Indií a Čínou z pera Neila C. Hughese. Tomáš Břicháček se v článku „Lisabonská smlouva a radar. Souvislosti a paradoxy“ zamýšlí nad některými málo diskutovanými aspekty schvalovacího procesu dvou záležitostí, které v poslední době silně hýbou veřejným míněním. Číslo uzavírá analýza, zabývající se možnými cestami EU po zamítnutí Lisabonské smlouvy a pravidelný díl seriálu „Slovníček evropských levicových pojmů“ Hynka Fajmona, tentokrát na téma diskriminace.

Každému je jasné, že kdyby měl celý svět možnost hlasovat v amerických volbách, neodešel by z nich Barack Obama pouze s několika bodovým odstupem, ale přinejmenším s 80% převahou. Vyjma státu Izrael tak demokratický kandidát požívá obrovské podpory veřejného mínění. Po osmi letech vlády George Bushe, kterou již nyní mnoho komentátorů považuje za tu nejhorší v celé historii Spojených států, tato skutečnost není nijak zarážející.

Continue Reading

Další číslo dvoutýdeníku The American Conservative nemůže pojednávat o ničem jiném, než o nedávno skončených prezidentských volbách. Narozdíl od drtivé většiny amerických médií se ovšem TAC nezaštiťuje na každé stránce Barackem Obamou, ale snaží se kriticky zhodnotit a zrekapitulovat příčiny, které k porážce republikánů vedly. Drtivá většina textů tohoto čísla kritizuje předcházející prezidentské období George Bushe, který například historik Paul Gottfried nazývá nejhorším v novodobé americké historii. Zvláštní pozornosti bychom především doporučili článek Allana Carlsona „Discouting Family Values“ s podtitutem „Terror War Trumps Culture War“ a sloupek Pata Buchanana „When Elephants forget“.

Také bychom rádi upozornili na možnost tříměsíčního odebírání PDF verze TAC zdarma!

Tento poněkud surrealisticky znějící název pojednání Milana Nakonečného je spojením dvou knižních titulů významného italského filosofa kultury Giuliana (Cesare) Evoly a sice: Lidé uprostřed ruin a Jízda na tygru. Obě tyto knihy na sebe tématicky navazují a patří k nejdiskutovanějším publikacím k problematice „kulturního pesimismu“, jak naznačuje podtitul tohoto textu. Výše uvedený název této studie pak vyjadřuje dvě základní Evolovy teze: v úpadkové západní kultuře („uprostřed ruin“) je třeba se naučit žít bez ztráty tváře a lidské důstojnosti („jezdit na tygru“ – „tygrem“ se zde rozumí současná civilizace), tj. zůstat vnitřně svobodný při současném nezbytně nutném podílení se na blbostech tohoto světa.

Tento „moderní svět“ (podle Evoly se utvářel již v období několika set let př.n.l.) je protikladem „tradičního světa“, tj. „temného období Orientu, železné doby klasického starověku, světa vlků v nordických zemích“; je to především „románsko-nordický“, „árijský svět“. 48 stran, cena 39 Kč. Objednávejte na adresách redakce Národní myšlenky, která publikaci vydává.

Je pravdou, že z hlediska pravoslavného křesťana není muslimská země jeho ideálním biotopem. Je sice rozdíl mezi Saúdskou Arábií, kde jsou kostely zakázány, a zbytkem muslimského světa, kde křesťanům pouze ztrpčují život v míře větší (Pákistán, Egypt) či menší (Maroko, Turecko). Nicméně dobrovolně bychom si asi takovou zemi nezvolili.

Continue Reading

Kampaň vyvolala poměrně velký zájem (např. na webu Odpor.org si výzvu k bojkotu přečetlo téměř 2000 lidí během necelých tří dnů), ale rovněž tak i stejně očekávanou kontroverzi. Zde stručně uvádíme názory pro a proti, které kampaň vyvolala:

Continue Reading

Často se říká, že kapitalismus je synonymem pro krizi, že je z krizí své vlastní výroby živen, nebo taktéž, že jeho „schopnost adaptability“ je bez omezení, z čehož je odvozována jeho nepřemožitelnost. Ve skutečnosti je potřeba rozlišovat krize cyklické, recesní (např. známé Kondratěvovy vlny) a krize systémové, strukturální (jako například ty z let 1870 a 1893, Velká hospodářská krize roku 1929, nebo krize mezi lety 1973 a 1982, jejichž průběh byl v západních zemích charakterizován vzestupem strukturální nezaměstnanosti).

Continue Reading