Délský potápěč

Autor: Václav Jan

Dne 4. června 1942 zemřel v nemocnici na Bulovce, za ne zcela objasněných okolností, zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho smrt vítězové neváhají slavit o týden dříve, v rámci glorifikace zpackaného atentátu v libeňské zatáčce. Z toho si česká popkulturní historie udělala jednu z nevděčnějších legend.

Při slavnostních projevech politiků, při kladení věnců, ve filmových rekonstrukcích, vzpomínkách i odborných textech hojně zní slova, která v jiných kontextech zpravidla dnes mnoho neslýcháme: vlast, vlastenectví, národ, hrdinství, oběť. Samozvané elity, které se během květnových válečných apoteóz rády pochlubí silným slovníkem, po skončeném aktu tyto sebevědomě a pronárodně znějící výrazy zase spolehlivě zapomenou a vrátí se ke své každodenní agendě, jejímž obsahem je multikulturalismus, sjednocování, relativismus a internacionalismus. Slova jako národ, vlast nebo boj jim zase začnou připadat podezřelá, znepokojivá, s nádechem extremismu a radikalismu, a ti, kdo je budou používat, sklidí nikoli potlesk a zájem televizních kamer, ale spíše pozornost tajných služeb a neziskových udavačů.

Continue Reading

Slunci vstříc!

Autor: Dionýz Sokol

Úvod

Jazyk slouží k tomu, aby nám poskytl mapu abstraktní reality. Z toho důvodu slouží politická terminologie k dosažení účelu politiky, a tím je dle Carla Schmitta „umění rozeznání a neutralizování nepřítele“. Jinými slovy zakládá dichotomii přítele a nepřítele. Abyste měli politického nepřítele, musíte mu dát jméno. S takovými dualistickými tendencemi našeho abstraktního myšlení není divu, že rozsáhlé spektrum možných politických postojů je rozťato na dvě půlky universálními pojmy pravice a levice.

Praktická aplikace levicové nebo pravicové politiky je jakákoli, jen ne statická: dokonce i jejich nejzákladnější ideje se, zdá se, mění z generace na generaci. Není mezi nimi žádný usmiřující střed: alespoň ne žádný, co by byl stálý. Jsem přesvědčen o tom, že hegelovská dialektika, dichotomie teze a antiteze, jež jsou překonány syntezí, tu vůbec nenachází uplatnění. Hegelovská dialektika snad může řešit vysoko abstraktní filosofické problémy, jestli je k tomu použita těmi několika lidmi, co jsou k tomu kvalifikováni, ale nemožno ji uplatnit pokoušíme-li se porozumět dynamice parlamentních demokracií.

Continue Reading

Erik Lamprecht (Špilberk stále na dohled…)

S Erikem Lamprechtem (30), bývalým dlouholetým předsedou Dělnické mládeže, na téma „Co dál s národním hnutím?“ Čtěte o perzekuci, Okamurovi, dnešní mládeži a nové iniciativě…

Co vás přimělo „angažovat se“? Co vás kdysi „aktivizovalo“? Zkuste v několika větách podat tu jistě nesnadno popsatelnou směs společenských i ryze osobních důvodů.

Jako náctiletý jsem nikdy netrávil čas poflakováním se a obrážením diskoték jako mnozí moji vrstevníci. Už tehdy jsem vlastně vyhledával činnost, která má – alespoň z mého hlediska – nějaký smysl. Každodenní fotbalové tréninky tak asi v osmnácti devatenácti letech „jen“ vystřídal pouliční aktivismus ve jménu národního hnutí.

Zhruba v té době, kdy jsem si utvářel pohled na svět, podepřený mimo jiné osobní, rodinnou zkušeností s bezohledností kapitalismu, se mi vlastně jen náhodou naskytla příležitost vstoupit do řad hnutí a být činný s podobně smýšlejícími kamarády okolo sebe.

Continue Reading

Není svobodný ten, kdo nedokáže poručit sám sobě.

Autor: Tomáš Pajonk

Zatčení a následné odsouzení Tommyho Robinsona spustilo lavinu emocí na internetu, i mimo něj. Opět se ze všech koutů začali ozývat bojovníci za pravdu a ve valné většině naprosto manipulativně komentovali situaci ve prospěch Robinsona.

Účelem tohoto článku není hájit soudní systém Velké Británie a vybrat si stranu. Chci jenom nabídnout fakta. Fakta, na základě kterých si můžete udělat názor. Tak pojďme na to.

Continue Reading

Stánek s knihami na Quai des Grands-Augustins, 2013 (foto autora)

Autor: Václav Jan

Pařížský západ a evropský Východ – komu jsou trnem v oku?

Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgo a místní politická levice se přiblížily k naplnění jednoho ze svých nejvroucnějších snů: část Boulogneského lesíka na západním okraji města se má přeměnit na přijímací centrum pro imigranty, kteří proudí do francouzské metropole den za dnem v obrovských počtech – každý týden jich do města dorazí přes půl tisícovky. Plocha vyhrazená uprchlíkům má zabírat deset akrů a částečně bude využívat stávající ubytovnu pro bezdomovce a přistěhovalce, která už několik let budí rozporuplné pocity u obyvatel v blízkém okolí. Pro začátek sem má být přesunuto 1 500 uprchlíků ze zrušeného tábora u Porte de la Chapelle.

Pařížský komunistický politik Jean-Noël Aqua to kvitoval slovy: „Bude pěkné, jestliže i západní Paříž přispěje k vítání uprchlíků.“ Kdo zná francouzské reálie, dokáže docenit mrazivé konotace tohoto výroku a vítězoslavný ironický škleb, který je v něm obsažen. Řeč je tu totiž o 16. pařížském obvodu, jehož vynucovaná přeměna do multikulturního módu s sebou nese dalekosáhlé významy, včetně těch hluboce symbolických.

Continue Reading

Stephen Christopher Yaxley-Lennon aka „Tommy Robinson“

Autor: Greg Johnson

V pátek 25. května byl před budovou Korunního soudu v Leedsu zatčen britský protimuslimský agitátor Tommy Robinson, když živě přenášel příchod obviněných příslušníků muslimského gangu prznitelů dětí do budovy, kde si měli vyslechnout rozsudky. Trvalo to více než hodinu.

Robinson byl následně odsouzen za pohrdání soudem. Informování o případu muslimských násilníků bylo totiž až do ukončení procesu výrazně omezeno a případné porušení těchto nařízení mohou jejich obhájci využít k podpoře žaloby pro zmatečnost.

Ano, Robinson svým konáním skutečně zvýšil pravděpodobnost, že obžalovaní od soudu odejdou svobodní.

Continue Reading

Pavel Kamas

Autor: E.X.

Úvod:

Třetí díl mého cyklu nás zavede za kontroverzním a pronásledovaným vydavatelem, mozkem stojícím za společností Guidemedia, a úspěšným podnikatelem Pavlem Kamasem, který pro vydavatelství překládá a edituje naprostou většinu jeho knih. Na rozdíl od dvou předchozích aktivistů dokázal Pavel Kamas svou činnost mediálně pokrýt a stát se ve světě novodobého disentu celebritou.

S kontroverzním vydavatelem (nejen) o zdravení ve školách, Hitlerovi, perzekucích a projektech Guidemedia.

Extravaganza Controverso

Continue Reading

Gangy mladých násilníků – pro britskou policii dobře známá metla

Autorka: Mary Wakefieldová

Jaro přišlo do našeho místního parku stejně jako vždycky: nejdřív rozkvetly magnólie, po nich třesně a následně se v trávě objevily rozházené prázdné stříbrné kapsličky od rajského plynu. V neděli se objevila mládež, ne zrovna gang, spíš horda rozhněvaných a labilních teenagerů.

Asi čtrnáctiletý kluk se zběsilou rychlostí projížděl kolem dětského hřiště. „Mohl bys zpomalit?“, ozval se jeden odvážný otec. „Vždyť bys mohl přejet dítě.“

„Jebat tě“, odpověděl hoch. „A tvoji mámu taky.“

Cestou domů jsem narazila na další neklamnou známku příchodu jara: policejní vrtulník nad Essex Road a pod ním zrovna končila razie: pět antonů, šest aut, asi třicet policistů v neprůstřelných vestách a dva kameramani BBC, kteří zrovna balili vybavení. Kdysi bych se jim asi posmívala. To vážně potřebujete BBC, abyste mohli někoho zatknout? Ale po čtyřech letech života v londýnském okrsku N1 jsem zažila dosud neznámý pocit: sympatie k policii.

Continue Reading

Autor: E.X.

Úvod

Po úvodním dílu našeho seriálu máme tentokrát příležitost nahlédnout do politických procesů z druhé strany a to z perspektivy právníka a politického aktivisty Mgr. Tomáše Peciny. Tomáš Pecina nejvíce proslul dosažením toho, že byly zveřejněny seznamy soudců s komunistickou minulostí a tyto soudce na svém blogu rovněž z morálního hlediska dlouhodobě kritizuje. Je třeba říci, že naprosto oprávněně. Do povědomí širší i právnické veřejnosti se dostal rovněž obhajobou politických aktivistů, kterým bylo upíráno právo na svobodu projevu, a pan Pecina se zdárně postaral o medializaci jejich procesů, ať se již jednalo o tzv. čarodějnický proces s RWU, nálepkovými teroristy, Lucií Šlégrovou či levicovou kauzou Fénix. A do třetice se mu povedlo založit kontroverzní „Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku“. Už jen proto si náš mediální prostor zcela jistě zaslouží.

S právním aktivistou tedy (nejen) o humoru, knihách, politických procesech, monarchismu a povídkách Josefa Haška.

Extravaganza Controverso

Continue Reading

Autor: Thomas Jackson

Dominique Venner, Za pozitivní kritiku (Pour une critique positive, angl. vydání For a Positive Critique, Arktos, 2017, 50 s.).

V jistém ohledu skutečně jsme revolucionáři: chceme totiž svrhnout intelektuální systém, který je hluboce zakořeněný ve všech institucích naší společnosti. Rádi bychom změnili svět. Kudy však vede cesta k úspěchu?

O revoluci už psali mnozí a jejich postřehy obsahují četné hodnotné poznatky. Nejznámější z nich sice psali o levicových rovnostářských revolucích, ale najdou se i teoretici revolucí nacionalistických. Jedním z nich byl i Dominique Venner (1935 – 2013).

Autorsky plodný francouzský historik a esejista Venner měl obzvlášť hluboké znalosti a zájem o zbraně a lov. V mládí patřil k francouzské paramilitární OAS, která byla ve snaze změnit francouzskou oficiální politiku v Alžírsku a udržet jej francouzské připravena uchýlit se i k terorismu. 21. května 2013 si Venner vzal život v pařížské katedrále Notre Dame, v posledním vzdorném gestu proti tomu, co vnímal jako dekadenci své země. Na mysli měl především legální svazky osob stejného pohlaví, nebělošskou imigraci do Evropy a amerikanizaci Evropy.

Venner své dílko Za pozitivní kritiku sepsal za mřížemi během výkonu 18-ti měsíčního trestu za svou činnost v OAS. Tento stručný pamflet pravidel pro revolucionáře je tak do jisté míry nacionalistickou verzí slavného Leninova Co dělat? Rozhodně stojí za přečtení.

Continue Reading

Autorka: Manon Welles

Julius Evola byl italský esoterik a filozof, jeden z nejvýraznějších myslitelů tradicionalistického proudu Reného Guénona. Jeho myšlenky výrazně ovlivnily moderní Novou pravici, radikální tradicionalismus i hnutí tzv. neoreakce (NRx).

Evola věřil v platnost hinduistické doktríny o čtyřech jugách, podle níž v současnosti žijeme na konci duchovně nejúpadkovějšího z těchto věků, kalijugy či temného věku. Ve zlatém věku – satjajuze – však existovaly tradiční společnosti uspořádané organicky podle transcendentních zásad. Touto optikou spojení s transcendentnem pak Evola posuzuje stav moderní společnosti, politiky, války či světových náboženství.

V následujícím stručném průvodci jsou Evolovy v angličtině dosud vydané knihy rozřazeny do tří hlavních kategorií: všeobecný úvod do Evolova myšlení, jeho postoje k náboženství a nakonec i politice. V závěru pak naleznete odkazy na další Evolovy spisky, články o radikálním tradicionalismu na webu Aristocrats of the Soul a další online zdroje relevantní pro studium Evoly.

Continue Reading

Autor: Eduard Popov

V jednom z rozhovorů pro kyjevské stránky Glavkom.ua jsem v roce 2013 upozornil na vzorec, podle něhož se řídí americká i ruská politika v postsovětském prostoru. Spojené státy ovládají takzvané elity, což zahrnuje nejen vládnoucí třídu, ale také širší sféry napojené na střední a dokonce i nižší kruhy vládnoucí strany a okruh „kontraelit“. Chcete příklad? Organizace výcvikových programů pro funkcionáře Strany regionů (jež se chopila moci s využitím proruských sloganů a s voličskou podporou v ruskojazyčných oblastech jižní a východní Ukrajiny), kdy její straničtí funkcionáři navštívili USA atd.

Continue Reading

Ladislav Malý (bývalý předseda Národního sjednocení / Konzervativního a sociálního hnutí) pro Délský potápěč

Orkyniosdrymos svým komentářem to trefně vyjádřil: Nejsou lidi. Mládež, která vstupovala do spontánně vznikajících autenticky pravicových politických stran a hnutí měla a dosud má vypjaté emoční myšlení, ví, co nechce, ale už není schopná říci, co vlastně svým politickým vystupováním chce veřejnosti sdělit. Mnozí si myslí, že politika je jakési osobní odlišení se od ostatní veřejnosti, ať už nošením uniforem, účesem, řvaním na ulici, vlajkami apod. Neříkám, že to k politice nepatří. Ale za tím vším musejí být myšlenky, musí být finální cíl. Proto má každá politická strana svůj program, který se ale podobá všem ostatním jako vejce vejci. V devadesátých létech byla taková móda politicky se vracet do minulosti, zejména do tzv. první republiky. Vůdcové těch politických uskupení nebyli schopni pochopit, anebo nechtěli pochopit, že předválečná republika byl židozednářský konstrukt, ne nepodobný politickému systému dnešnímu.

Všechny ty politické subjekty, co v Česku jsou, se vlastně motají kolem liberalismu nebo socialismu, nejsou schopny vyjít z minulosti. I kdyby se vyskytla nová a neotřelá myšlenková konstrukce změny společenského a státního systému, tak není z těch politických subjektů nikdo, anebo aspoň málokdo, kdo by za něčím podobným stál „až do těch hrdel a statků“. Je to otázka nedostatku kultivovaných osobností a elit v českém národu.

Continue Reading

Jako by snad liberálové čerpali z pokoření se násilníkům a ustupování rasově motivovaným požadavkům sexuální požitek.

Autorka: Ilana Mercerová

Je dost těžké litovat liberály tehdy, když sklízejí ovoce politiky, kterou se snaží vnutit i nám ostatním.

Žena středního věku, bojovnice proti deportacím migrantů z jejího rodného Švédska, byla znásilněná právě uprchlíky, za něž tak srdnatě virtuálně bojovala.

Na ulici před barem potkala dva sotva zletilé Afghánce – odpusťte si mravokárné poznámky, prosím – které následně doprovodila do jejich daňovými poplatníky financovaného bydlení. Zbytek příběhu asi není třeba sáhodlouze rozepisovat, dále už to známe.

Za evropskou posedlostí dovozem vysokých snědých mladíků z Blízkého východu hledejme zástupy nadržených sluníčkářek 1] v přechodu.

„Batikované čarodějnice“ – tak říká těmto zvráceným existencím jeden kontroverzní švédský youtuber.

Continue Reading

Autor: E.X.

Úvod

Již delší dobu jsem plánoval projekt mapující současný český a slovenský politický disent v situaci, kdy se režim odvolává na politické svobody a lidská práva, zároveň však vytváří politické vězně a ještě jim tento status odepírá. Běžnou likvidační metodou se potom stává nikoliv monstrproces, jako tomu bylo za minulého režimu kupříkladu s Miladou Horákovou či Rudolfem Slánským, ale dlouhodobé popotahování po soudech, de facto věznění ve vazbě a finanční likvidace aktivistů, kdy dotyční nemají nárok na odškodnění ani při vítězství ve svém případu.

V současnosti se situace poněkud uklidnila především díky práci Tomáše Peciny a jeho blogu Paragraphos, kde se snaží pan Pecina upozorňovat na „zfušovanou“ práci české justice. Situace je ale paradoxně klidnější také díky ohrožení migrační vlnou, kdy dříve okrajové názory prezentované jen v tom nejhorším světle dnes zastává například i prezident republiky, představitelé vládních politických stran apod. Naše země se poměrně vzdálila i od naivních prounijních názorů a více méně konzistentně zastává rodící se geopolitické názory V4, k níž se v budoucnosti možná připojí i Rakousko. Dalo by se také říci, že u nás už neexistuje společenská poptávka po raziích typu Power nebo Lota a i samotná radikální scéna se svým způsobem „učesala“.

Continue Reading

Autor: F. Roger Devlin

Rolf Peter Sieferle (1949–2016) byl německý historik, jehož posmrtně vydaná kniha Finis Germania vyvolala v zemi během léta 2017 morální paniku.

Coby příslušník generace osmašedesátníků byl v mladí radikálem: svou doktorskou dizertaci dokonce napsal na téma marxistického pojetí revoluce. Později se stal průkopníkem na poli environmentální historiografie. Nejvíce se proslavil svou knihou Der unterirdische Wald (1982) (Podzemní les), kde se zabývá průmyslovou revolucí z perspektivy energetických zdrojů. Vykládá ji jako přechod od na slunci závislého zemědělství podpořeného využitím palivového dříví ke stále silnější závislosti na uhlí. K průmyslové revoluci došlo nejdřív ve Velké Británii zčásti také proto, že dřevo se tam stávalo stále vzácnějším a jeho přeprava dražší, zatímco uhlí byl dostatek. Ten sice byl i v Německu, které ale průmyslovou revolucí prošlo později, jelikož zdejší rozsáhlé lesní porosty se nacházely nedaleko velkých říčních tepen, po kterých se dřevo dalo snadno a levně přepravovat. Z knihy Der unterirdische Wald se stala standardní referenční příručka ve svém oboru a roku 2001 byla přeložena i do angličtiny.

Sieferle během svého profesního života napsal a podílel se na desítkách dalších knih a byl považován za dokonale úctyhodného příslušníka německého akademického establishmentu. S přibývajícími léty se ale potichu posouval stále více doprava. V roce 1995 tak například vydal knihu životopisných medailonků osobností německé konzervativní revoluce včetně Oswalda Spenglera, Ernsta Jüngera a Wernera Sombarta. Toto dílko i část jeho další tvorby pozdních let vyvolaly jistě nesouhlasné reptání levicových kritiků, Sieferle si však i přesto zachoval dostatečně neposkvrněnou reputaci, aby získal pozici poradce vlády Angely Merkelové v otázce klimatických změn.

Continue Reading

Oswald Spengler

Autor: Lucian Tudor

Oswald Spengler dnes patří k vůbec nejznámějším a nejvýraznějším myslitelům tzv. německé „konzervativní revoluce“ počátku 20. století. Často dokonce bývá – spolu s Arthurem Moellerem van den Bruck a Ernstem Jüngerem – zmiňován jako jeden z mužů s největším vlivem na německý meziválečný konzervativismus do té míry, že jeho filozofie kulturního pesimismu je označována za typický projev revolučně konzervativních pozic jako takových (přestože většina revolučních konzervativců smýšlela podstatně optimističtěji než on). 1]

Naši debatu bychom měli začít stručným přehledem hlavních motivů Spenglerovy filozofie. 2] Každá vysoká kultura podle něj má svou vlastní „duši“ (jak nazývá její niterný charakter) a prochází předvídatelným cyklem zrození, růstu, dovršení, úpadku a zániku, podobně jako rostlina. Jak sám píše:

Continue Reading

Autor: Srdja Trifković

Desítky tisíc Arménů se ve středu ráno sešly v hlavním městě země Jerevanu, aby zablokovaly silnice i vládní budovy na protest proti neochotě vládní strany předat moc v zemi vůdci opozice Nikolovi Pašinjanovi. Demonstranti se nechali slyšet, že v ulicích zůstanou tak dlouho, dokud vládní Republikánská strana neodstoupí a Pašinjan se neujme premiérského úřadu. Podle všeho to fungovalo: ve středu večer Pašinjan oznámil, že ho podporují všechny strany a vyzval k ukončení protestů. „Celá věc je prakticky vyřešená,“ oznámil nadšenému davu v Jerevanu. „Všechny parlamentní frakce přislíbily podporu mé kandidatuře.“

Změna režimu v Arménii proběhla jako z učebnice barevných revolucí, už dříve úspěšně vyzkoušené v Bělehradě (2000), Tbilisi (2003) a především v Kyjevě (2004 a znovu 2014). Tento případ se však v jednom důležitém ohledu liší. Na rozdíl od Srbska, Gruzie nebo Ukrajiny je Arménie formálním spojencem Ruské federace, členem Moskvou vedené Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO) a Eurasijského hospodářského svazu – tedy dvou opor údajné geopolitické strategie prezidenta Vladimira Putina. V zemi se nachází také velká ruská vojenská základna Gyumri. Smlouva o jejím pronájmu platí do roku 2044 a současný ministr obrany Vigen Sargasyan ji loni označil za „nepostradatelnou součást národně bezpečnostního systému naší země.“

Continue Reading

Rozhovor časopisu Reconquista s členem redakce Délského potápěče

Mizerná úroveň vedomostí je pupočnou šnúrou prepojená s (ne)ochotou vzdelávať sa. Ale kde je vôľa, tam je cesta! Človek sa učí celý život, aj keď niekto viac, iný menej. V ére moderných informačných technológií je príhodnejšie lamentovať viac nad overiteľnosťou a kvalitou faktov, ako nad ich chabou dostupnosťou. Poslednou brzdou v pátraní po tabuizovaných témach a ich obsahu ostáva jazyková bariéra. Tú do veľkej miery svojimi prekladmi pomohol zmierniť Délsky potápač. V našom priestore svojim obsahom nemá konkurenciu a nanešťastie ani zďaleka takú návštevnosť, akú by si zaslúžil. Má však široký záber, obdivuhodnú frekvenciu aktualizácií a bol ochotný odpovedať na moje otázky. Berte ich ako pozvánku na rozhodne zaujímavý internetový portál.

*

Continue Reading

RECONQUISTA č. 3

V tomto čísle najdete články:

1. Kalendárium (2)
2. Úvodník (3)
3. Sýria (5)
4. Demokratický človek (10)
5. Politika bez politických strán (13)
6. Náš je ten kus zeme (16)
7. Čo znamená potápanie? 2 (20)
8. O európskych hodnotách (25)
9. Virtuálni antihrdinovia (28)
10. Bronson – Brucia (32)
11. Légia Archanjela Michala (34)

Předchozí čísla časopisu lze stáhnout zde – č. 1, č. 2.