Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Izraelské volby – do třetice všeho dobrého?

Izraelské volby - Benjamin Netanjahu

Benjamin Netanjahu prosvištěl izraelské volby ve velkém stylu, plný energie a života – a neštítil se žádných špinavých triků.

Autor: Israel Shamir

Po dvou skličujících porážkách Bibi Netanjahu napotřetí konečně vyhrál. Třetí izraelské volby do izraelského parlamentu během jediného roku jako by přenesly zemi do filmu Na Hromnice o den více. Všechny průzkumy tvrdily, že se třetí kolo stane dokonalou replikou dvojice předchozích pokusů o rozdání karet. Volby však umějí být nepředvídatelné: lidé říkají to, co chce podle jejich mínění tazatel slyšet nebo co považují za obecně přijatelné, za plentou však dávají průchod svým skutečným tužbám.

Hlavní strana střihu amerických clintonovských demokratů Modrobílá (Kachol lavan, hebrejsky כחול לבן‎‎, barvy izraelské vlajky) utrpěla ostudnou porážku. S velkou pravděpodobností se rozpadne – a není co oplakávat. Její vůdce, generál Benni Ganc, byl slabým odvárkem Netanjahua a souhlasil se všemi jeho zásadními postoji i plány. Prohlásil, že by v jeho vládě nezasedl žádný Arab. Rozdílem mezi oběma muži tak bylo  Gancovo slabší charisma, méně energie, mizerné rétorické schopnosti – a také absence Damoklova meče nad hlavou v podobě několikanásobného obvinění z korupce. Ganc věřil, že právě to bude hrát v jeho prospěch, protože brát úplatky se přece nemá, ale pro obyčejného Pepu Nováka (nebo Arika Rosenbluma) nehraje tento detail velkou roli. „Kradou přece všichni politici,“ říká si kmán, „důležitější je, jestli pracují v můj prospěch nebo proti němu“.

Netanjahu prosvištěl třetí volební kampaní ve velkém stylu, plný energie a života – a neštítil se žádných špinavých triků. Jako jeden z nejúčinnějších se ukázala nahrávka Gancova poradce, na které svého šéfa označuje za „nebezpečí pro izraelský národ“, „blba a úplnou nulu“, která „nemá odvahu zaútočit na Írán“. Toto odhalení nejspíš Gancovi srazilo vaz.

Tradiční sociální demokracie (labouristé) se jen horko těžko dostala přes hranici nutnou pro vstup do Knessetu. V minulosti dlouhá léta vládní strana úplně „rozfofrovala“ svou voličskou základnu a lepší výsledek nepřineslo ani volební spojenectví s levicovými sionisty z Merecu. V čele sociálních demokratů stanul sefardský (orientální) Žid a jeho místopředsedkyně, marocká Židovka, měla straně získat voliče z řad orientálních Židů. Snaha se však minula účinkem: sefardští Židé labouristy nenávidí a jejich trikem se obelstít nenechali. Tradiční základnu levice, evropské (aškenázské) Židy, zase posefardštěná levice nechávala ledově chladnými. Praktická lekce z rozmanitosti?

Převážná arabská koalice Sjednocená kandidátka ve volbách uspěla nad očekávání. Hlasovalo pro ně i dost (ne však dostatek) Židů. Budou tak mít dvakrát víc poslanců než sociální demokraté s Merecem dohromady. A právě tady je zakopaný pes: Židé, jedno zda nalevo nebo napravo, nestojí ve vládní koalici o arabské poslance. Jak známo, Židy nijak neděsí být považován za rasistu ani se tak skutečně chovat. Proto nebude skutečný vliv arabských poslanců nijak velký, poslouží však alespoň jako trvalé memento židovské levici: „Mohli jste mít spoustu dobrých spojenců, kdybyste se nerozhodli získat hlasy židovských rasistů.“

Liebermanova ruská partaj dostala zasloužený výprask. Jeho strategie spočívala v rozdmýchávání nenávisti proti ortodoxním Židům, a i když fungovala, napotřetí už z velké části ztratila svou původní přitažlivost – ne však dříve, než zdárně otrávila vztahy dvou okrajových společenství, Rusů a ortodoxních židů.

Sečteno a podtrženo: Netanjahu přes svůj úspěch bude opět sestavovat vládu jen obtížně. Vsadím se ale, že se mu nějak povede zlanařit pár potřebných poslanců a kabinet vytvořit. Další volby tak nevidím jako nevyhnutelné.

Úvaha Israela Shamira Third Time’s a Charm vyšla na stránkách Unz Review 3. března 2020.

Ernst Jünger – Návštěva na Godenholmu

Ernst Jünger - Návštěva na Godenholmu***
Ztracený klenot, vysoce ceněný svého času například Gottfriedem Bennem
Mistrovské vizionářské dílo Ernsta Jüngera odehrávající se na odlehlém skandinávském ostrově patří mezi neprávem opomíjené skvosty německé literatury poloviny minulého století. Tato novela, rozsahem nevelká, myšlenkově však nesmírně bohatá, plná znepokojivých obrazů a apokalyptické imaginace, je další ukázkou autorova hutného vybroušeného stylu, jeho schopnosti vnímat vnitřní předivo věcí a jejich skrytých souvislostí i líčení přírodních krás. Je typovou studií válkou sežehnutých duší, částečně autobiografickou, vyprávěním o hledání zasvěcení a nového začátku, příběhem o utrpení a znovuzrození.
***
Objednávejte na stránkách nakladatelství Malvern nebo v okultním knihkupectví Alembiq.
.

Oswald Spengler – Myšlenky

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

Víte, že…

2. listopadu1847 se ve francouzském Cherbourgu narodil francouzský filosof a anarchistický teoretik revolučního syndikalismu, tzv. anarchosyndikalismu Georges Sorel. Ve svém díle se tento v českém prostředí neprávem opomíjený autor zabýval kapitalismem, revolucí, revizí Marxe a myšlenkou syndikalismu, teorií o řízené ekonomice a pracovních strukturách. Zabýval se nutností existence "mýtu", který by zmobilizoval masy. Nejen tím ovlivnil  jak pozdější socialisty, tak například B. Mussoliniho.

Pat Buchanan2. listopadu 1938 se v americkém Washingtonu D. C. narodil konzervativní spisovatel, politik, publicista, televizní komentátor a v 90. letech uchazeč o úřad prezidenta Spojenýc států, Patrick Joseph Buchanan. Aktivně se do politického života zapojil už v 60. letech v prezidentské kampani Richarda Nixona. Buchanan je dlouhá desetiletí symbolem paleokonzervativní tendence a jedním z nejhlasitějších kritiků neokonzervatismu.
Paul Anton de Lagarde 2. listopadu 1827 se v Berlíně narodil Paul Anton de Lagarde, spisovatel, biblista a orientalista, který výrazně ovlivnil průkopníky etnického hnutí jako Alfred Rosenberg, Houston Stewart Chamberlain nebo Heinrich Claß. Ač vycházel z křesťanských pozic, svým dílem spoluformoval i Nietzscheho protikřesťanské a protižidovské myšlení.. Lagarde, podle něhož svatý Pavel zahalil ryzí křesťanství sterilním hebrejským zákonem, usiloval o germánské náboženství, aby „bylo možno dosáhnout přestavby duchovních sil a skutečné národní jednoty“.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív