Categorized | Politika, Zprávy ze světa

Jestli tolerujete tohle, vaše děti budou další na řadě

Hugo Beaumont (4) a Alice Gesaw (3) na letošním pochodu West Pride 2015

Hugo Beaumont (4) a Alice Gesaw (3) na letošním pochodu West Pride 2015

Jak uvedly švédské noviny Expressen, školka Hagahuset v Göteborgu donutila 120 dětí ve věku 1-6 let k účasti na pochodu homosexuálů West Pride 2015

Zaměstnanci göteborské školky Hagahuset obhajovali svoje rozhodnutí vysvětlením, že to udělali z lásky a z důvodu, že všichni lidé jsou si rovni. Děti, které pochodovaly v průvody a mávaly duhovými vlajkami skandovaly hesla jako například „Koho smíš milovat? – Kohokoli chceš!“

„Děláme to, protože to chceme“ říká 3letá Alice Gesaw. „Člověk může milovat koho chce,“ dodává její kamarád Hugo Beaumont.


Vychovatelka Sara Ghazi v rozhovoru s redaktorem novin Expressen Jonathanem Berntssonnem odpověděla na pár stručných otázek.

Pracujete s tímto tématem mezi dětmi často?

Mluvíme každý den o rovnosti mezi lidmi a o tom, že nezáleží na vaší sexuální orientaci nebo barvě pleti. Prosazujeme, že každý má právo na odlišnost, v čemž děti povzbuzujume a podporujeme. Činíme tak 365 dní v roce.

Rozumí tomu i nejmladší děti?

Každý tomu rozumí. Děti rozumí, že lidé mají právo volby. Stává se zřídka, že naše děti poukáží na skutečnost, že ty a já jsme odlišní.

Školka se účastnila gothenburského pochodu West Pride již druhým rokem. „Zeptali jsme se loni dětí, koho můžou milovat,“ uvedla vychovatelka. „Koho chceme!“ odpověděly děti. „Od té doby je to náš slogan,“ říká Sara Ghazi.

Článek Jonathana Bertssona Förskolan Hagahuset arrangerade pridetåg vyšel na stránkách Expressen.se. Kráceno.

Valter, Noelle a Bodil - skutečně rozumí, jaké akce se účastní? Nejde spíše o indoktrinaci od nejútlejšího věku?

Valter, Noelle a Bodil – skutečně rozumí, jaké akce se účastní? Nejde spíše o indoktrinaci od nejútlejšího věku?

Vincent a Ellis s duhovou vlajkou, kterou děti vyrobily před pochodem ve školce.  Je zarážející, že ačkoli je Göteborg podle údaju Wikipedie město s velkým počtem přistěhovalců (především ze Súdánu, Íránu, Jižní Ameriky a zemí bývalé Jugoslávie), na fotografiích děti z těchto skupin nenajdeme. Zřejmě především z důvodu, že postoj islámu k homosexualitě je zcela jednoznačný.

Vincent a Ellis s duhovou vlajkou, kterou děti vyrobily před pochodem ve školce. Je zarážející, že ačkoli je Göteborg podle údajů Wikipedie město s velkým počtem přistěhovalců (především ze Súdánu, Íránu, Jižní Ameriky a zemí bývalé Jugoslávie), na novinových fotografiích děti z těchto skupin nenajdeme. Zřejmě především z důvodu, že postoj islámu k homosexualitě je zcela jednoznačný a rodiče, vyznávající islám by své děti v žádném případě na podobnou akci nepustili.

Jean Mabire – Zemřít v Berlíně

Jean Mabire - Zemřít v Berlíně***
Zemřít v Berlíně: Francouzští esesmani posledními obránci bunkru Adolfa Hitlera.
***
Objednávejte na stránkách vydavatelství Nightingale Press nebo na Kosmasu.
.

Ladislav Malý – Vzpomínky jednoho disidenta

Ladislav Malý - Vzpomínky jednoho disidenta***
Z memoárů národního konzervativce…
***
Objednávejte ZDE.
.

Víte, že…

22. listopadu 1963 zemřel v anglickém Oxfordu irský spisovatel, jedna z nevýraznějších postav moderní britské literatury Clive Staples Lewis. Jeho nejznámější knihou jsou dnes zřejmě Letopisy Narnie. Silně věřící anglikán Lewis byl také blízkým přítelem J. R. R. Tolkiena a reakcionářem.
22. listopadu 1890 se narodil francouzský voják a státník Charles de Gaulle. Za 2. sv. války se postavil do čela francouzských sil bojujících na straně Spojenců, po válce se stal politikem V čase alžírské krize se chopil moci a stal se prezidentem Páté republiky. Vzdal se francouzského Alžírska, za což si vysloužil nehynoucí nenávist mnohých francouzských patriotů. Skupina OAS se ho několikrát pokusila zabít. Odstoupil nedlouho po bouřích léta ´68.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív