U příležitosti vydání knížky z katalogu Ahnenerbe-Stiftung Verlag představujeme lokality s Ahnenerbe spjaté… Mnohé vyzývají k poutím.

Sídla (ústředí AE)

Berlín, Brüderstrasse č. 29/30, od července 1935 do října 1937.

Berlín, Pücklerstrasse č. 19, Dahlem (blízko Grünewaldu), od 25. října 1937 do července 1943. Vybombardováno.

Obec Waischenfeld (nedaleko Bayreuthu), ve starém stavení zvaném Steinhaus (knihovna na zámku v Ulmu), od 29. července 1943 do konce války.

Wüstovo pracoviště v Mnichově bylo od ledna 1940 ve Widenmayerstrasse č. 35 (u Isary).

Zámek Mittersill (Horní Rakousko), od roku 1943 v něm sídlí Schäferův Říšský institut vnitroasijských studií Svena Hedina.

„Svatá místa“

Externsteine („svatyně“).

Hrad Wevelsburg („duchovní centrum“ u Paderbornu).

Dóm Quedlinburg (hrobka Jindřicha I. Ptáčníka).

Háj Sasů u Verdenu (Sachsenhain).

Nejznámější archeologické vykopávky SS v Německu

Haithabu (Jankuhn)

Mauern (Bohmers)

Wevelsburg (Jordan)

Schlossberg u Alt-Christburg

Studijní cesty a expedice AE

1. Bohuslän, vrchovina v jihozápadním Švédsku; četné skalní rytiny.

Herman Wirth, filolog;

Wilhelm Kottenrodt, sochař;

podzim 1935.

2. Karelie, finsko-ruské pomezí, výchozí bod město Vyborg, vesnice Suistamo, Tolvajärvi; studia tamního šamanismu („čarodějnice“ Miron-Aku), hudby (lidový zpěvák Tim Lipitsä, hudebník Hannes Vornanen, hráč na kantele) a symbolů, hledání souvislostí tamního folklóru s Kalevalou.

Yrjö von Grönhagen, antropolog;

Fritz Bose, muzikolog;

Ole Forsell, ilustrátor;

léto 1936.

Yrjö (George) von Grönhägen, Karelische Zauberbeschwörungen v: Germanien (1936?), s. 54 – 57.

Yrjö von Grönhagen, Finnische Gespräche, Berlín, Nordland Verlag 1941.

Fritz Bose, Typen der Volksmusik in Karelien: Ein Reisebericht v: Archiv für Müsikforschung 3 (1938), s. 96 – 118

3. Skandinávie, především opět Bohuslän , konkrétně naleziště Backa, dále skalní rytiny a nápisy na německé Rujaně, v dánském Bornholmu, norském Bardalu, Ostre Tessemu a na ostrůvku Rodoya (čtyři tisíce let starý „lyžař“).

Herman Wirth;

Wilhelm Kottenrodt, sochař;

Helmut Bousset, kameraman;

(+3, dva techničtí asistenti, řidič-fotograf);

léto – podzim 1936

Herman Wirth, Die Heilige Urschrift der Menschheit, Lipsko 1931– 1936.

4. Val Camonica, severní Itálie, skalní rytiny podobné těm z Bohüslanu; po trase Berlín – Mnichov, Vídeň, Záhřeb, Split, Dubrovník, Terst, Benátky, Val Camonica, Boloňa, Florencie, Řím.

Franz Altheim, historik, Erika Trautmannová, výtvarnice; léto 1937.

Franz Altheim – Erika Trautmannová, Nordische und italische Felsbildkunst v: Die Welt als Geschichte 3 (1937), s. 1- 82.

5. Irák po trase: severní a jihozápadní Transylvánie („ruiny staveb dáckých králů“, Sarmizegetusa, nedaleko dnešního města Hunedoara) – Bukurešť – Istambul – Atény – Bejrút – Damašek – Bagdád – Ktesifón (zimní hl. město parthských králů, později perských vládců) – Babylon – zpět do Bagdádu – Hatra, (hranice mezi římskou a perskou říší, spojení vlivů Západu a Východu) – Palmyra.

Franz Altheim a Erika Trautmannová;

léto – podzim 1938.

Franz Altheim, Die Krise der alten Welt, sv. 1: „Die ausserrömische Welt, Berlín 1943.

6. Francie, městečko Les Eyzies (místní muzeum archeologie), jeskyně Les Combarelles, La Font de Gaume, Les Trois-Fréres („Čaroděj“, Sorcerer).

Assien Bohmers, podzim 1938. 

7. Tibet po trase: Berlín – Janov – Cejlon – Kalkata – Siliguri – Gántok – údolím podél řeky Teesty – zpět do Gantóku – průsmysk Natu La (4 450 m) – vesnice Phari – Gjance – Lhasa (Potala) – Jumulagang (údolí Jarlung).

Ernst Schäfer, zoolog;

Bruno Beger, antropolog a etnolog (student H. F. K. Günthera);

Wilhelm Filchner, geolog;

Karl Wienert, geofyzik;

Edmund Geer, „logistika“;

Ernst Krause, entomolog, kameraman;

jaro 1938 až léto 1939.

Ernst Schäfer, Tibet ruft, Berlín 1942.

Ernst Schäfer, Geheimnis Tibet: Erster Bericht der Deutschen Tibetexpedition 1938/39, Mnichov 1943.

Ernst Schäfer, Über den Himalaja ins Land der Götter, Braunschweig 1950.

Bruno Beger, Mit der deutschen Tibetexpedition Ernst Schäfer, 1938/39 nach Lhasa, Wiesbaden 1998.

8. Libye, Edmund Kiss, jaro 1939.

9. Krym, pátrání po Dorosu, městu Gótů z 5. století; cestou Majkop (muzeum: památky Skythů), kurgany; výchozí bod tatarské město Bachčisaraj, odtud do Bakly, Chufut-Kale, Eski-Kermen (Doros?), Manup-Kale (další rezidence gótských knížat?), Tepe-Kermen (pevnost Skythů?).

Herbert Jankuhn, archeolog;

Dr. Karl Kersten, odborník na severoevropskou dobu bronzovou;

Baron Wolf von Seefeld, tlumočník;

léto 1943.

Úplný výčet výprav do roku 1939 v:

Denkschrift. Die Forschungs- und Lehrgemeinschaft das Ahnenerbe, „Wilhelm Klingspor-Schrift“, b. d. (1939?), Offenbach/Main. Vydáno pro reprezentativní účely, číslované výtisky.

Nerealizované

Bolivijské Andy, Brána Slunce v Tíwanaku.

Edmund Kiss, měla začít v létě 1939 (a trvat celý rok) až s dvacetičlenným týmem archeologů, geologů, zoologů, botaniků, meteorologů atd.

Západní Írán, nápis perského krále Dáreia I. v Bísutúnu.

Walther Wüst (+ čtyřčlenný tým, tlumočník, fotograf, horolezec, pilot balónu pro fotografování nápisu)

Kanárské ostrovy, Guančové.

Otto Huth, religionista (+ 2, antropolog a archeolog) 

Island, archeologická, etnografická a folklórní bádání.

Bruno Schweizer, lingvista (+7, mj. Herbert Jankuhn).

Kavkaz, rasové výzkumy.

Ernst Schäfer (dále Bruno Beger, dr. Hans Fleischhacker, r. Heinrich Rübel, dr. Rudolf Trojan, dr. Hans Endres a další).

Plánovány byly však i jiné cesty (např. znovu Blízký východ).

Zvláštní tip:

Obec Spital am Pyhrn, kde je v budově bývalého kláštera v rámci Österreichische Felsbildermuseum trvale vystaveno 14 Wirthových odlitků z Bohüslanu ve dvou velkých sálech!