Na druhý svátek vánoční zemřel ve věku 92 let americký biolog a velikán vědy Edward O. Wilson. Některé jeho knihy se dočkaly překladu do češtiny, něco si o něm můžete přečíst i na našich stránkách.
Edward Osborne Wilson byl vynikající vědec. Když jsem studoval na vysoké škole, jeho práce způsobila převrat v mé intelektuální orientaci – po levicových, často etnicky motivovaných útocích z předchozích dekád pomohla obrodit evoluční přístupy k výkladu lidského chování. Zaplatil za to nemalou cenu. Jak se píše v článku o Wilsonovi na Wikipedii: „Objevila se také politická opozice. Sociobiologie znovu rozproudila debatu o přirozenosti a výchově. Wilson byl obviňován z rasismu, misogynie a sympatií k eugenice.“
Při jednom incidentu z listopadu 1978 byla jeho přednáška narušena Mezinárodním výborem proti rasismu, skupinou napojenou na marxisty z Progresivní strany práce, kdy jeden z členů na konferenci AAAS vylil Wilsonovi na hlavu džbán vody a skandoval „Wilsone, seš celej mokrej.“ Wilson později s jistou hrdostí vzpomínal, že byl ve své vědeckém hledání pravdy ochoten pokračovat i navzdory takovým útokům.
„Věřím, že… jsem byl v naší době jediným vědcem, který byl kvůli svým myšlenkám fyzicky napaden“ – což už dnes nemusí být pravda, jak může potvrdit třeba Charles Murray. E. O. Wilson byl velmi nešťastný, že se Společnost pro lidské chování a evoluci zbavila termínu „sociobiologie“ pro jeho zkompromitovanost nekonečnými výpady levice. A přestože Wilson skutečně vyvolal svého druhu revoluci, musíme uznat, že levice zvítězila: univerzity výzkum biologie lidského chování zcela utlumily a mnohé katedry jsou ideologicky beznadějně levicové.
Zmiňme i fakt, že Wilson veřejně pochválil na knihu Franka Saltera O genetických zájmech, která potvrzuje skutečnost, že jednotlivci mají etnický zájem na osudu svých etnických skupin podobně, jako rodiče genetický na výchově svých dětí. Wilson: „[Jedná se] o svěží a hluboký příspěvek k sociobiologii člověka, který originálním způsobem spojuje genetiku a sociální vědy.“
Článek o Wilsonovi na Wiki zdůrazňuje roli Goulda a Lewontina v útocích proti sociobiologii. Ta mi posloužila také jako hlavní inspirace pro 2. kapitolu knihy Kultura kritiky. V rozhovoru z roku 2011 Wilson řekl: „Jsem přesvědčen, že Gould byl šarlatán. Domnívám se, že… chtěl získat reputaci a důvěryhodnost jako vědec a spisovatel. Jeho metodou ale obvykle bylo překrucování toho, co říkali jiní vědci, a vymýšlení proti argumentace na základě tohoto překrucování.“ Tvrdím, že jeho motivace byla mj. etnická – stejně jako u Lewontina.
Ohromně nedoceněná vědecká osobnost našeho věku! Kam se na něj hrabe Dawkins či Lorenz. O těch dvou výše zmiňovaných kašparech ani nemluvě. Odpočívejte v pokoji pane profesore!