Jeremy Corbyn a Židé

Pokud nechce být pan Corbyn po svém zvolení považován za nepřítele britské židovské komunity, musí bez prodlení a vyčerpávajícím způsobem zodpovědět celou řadu otázek.

„Pokud nechce být pan Corbyn po svém zvolení považován za nepřítele britské židovské komunity, musí bez prodlení a vyčerpávajícím způsobem zodpovědět celou řadu otázek.“ Jewish Chronicle, 12. srpna 2015.

Autor: Gilad Atzmon

Vztah Jeremyho Corbyna a britských Židů lze shrnout poměrně snadno:

Zatímco Corbynův úspěch představuje nesmírně populární posun britského politického myšlení, proti němu organizovaná židovská kampaň znovu dokazuje, jak se Židé obracejí proti národu, v jehož středu žijí.

Raketově rostoucí oblibu Jeremyho Corbyna mezi Brity lze snadno vysvětlit. Po desetiletích nadvlády kulturního marxismu, rozdělující politiky identity a sionistického neokonzervatismu nad britskou levicí působí Corbyn jako závan svěžího ideologického vzduchu. Podle všeho sjednocuje Brity, záleží mu na slabých, odmítá zahraniční vojenské intervence a celkově ztělesňuje návrat k osvědčeným levicovým hodnotám, stojícím v protikladu k blízkému vztahu New Labour s velkokapitálem a vyvoleností. Záleží mu i na studentech i mládeži a přemýšlí o jejich budoucnosti. Slibuje odčinit Blairem a Cameronem způsobené škody. Zatímco Británie sleduje vzestup a široce populárního ideologického hnutí, řada židovských institucí vnímá Corbyna jako arcinepřítele. Raději by ho odklidily a k jeho diskreditaci už teď použily takřka všechny dostupné triky.


V posledních dnech jsme svědky narůstající opozice proti Corbynovi z řad organizované židovské komunity. Jako první se na muže – jenž se má zdá se stát spasitelem zdevastované Labour Party – pokusil naházet špínu The Daily Mail. Překvapivě se k listu několik dní nepřidaly jediné další významné britské noviny. Nakonec musel sundat před šábesem rukavičky a pozvednout prapor boje proti socialistickému předákovi na vzestupu notoricky známý sionistický Jewish Chronicle (JC).

O víkendu shrnul JC své výhrady ke Corbynovi, když se označil za hlas „drtivé většiny britských Židů… vyjadřujících hluboké znepokojení nad možností zvolení pana Corbyna jako předáka labouristů.“

Zřejmě „jménem“ drtivé většiny britských Židů, se JC tázal, zda Corbyn skutečně daroval peníze nadaci Deir Yassin Remembered (DYR), organizaci založené k připomínce brutálního zmasakrování celé palestinské vesnice pravicovou židovskou milicí v roce 1948. Hádám, že desítky tisíc nových členů –  kteří se ke straně připojili v posledních týdnech, aby vyjádřili svou podporu prvnímu skutečnému britskému labouristickému ideologovi za celé generace – se rádi dozvědí, že jejich favorit podpořil DYR a skutečné odsoudil sionistické barbarství.

Jménem „drtivé většiny britských Židů“ žádal JC úplné informace o neexistujícím vztahu mezi Corbynem a britským předsedou DYR Paulem Eisenem. JC se nelíbilo ani spojení mezi Corbynem a propalestinským duchovním Stephenem Sizerem. Corbyn také čelí tlakům na vysvětlení svých kontaktů s Hamásem, Hizballáhem a palestinským klerikem Raedem Salahem. Redakce JC by nejspíš ráda vytvořila seznam schválených košer „přátel“ pro britské volené zástupce. Dokud ale ten nevznikne, posílají Britové jasné poselství: právě Corbynův neochvějný důraz na spravedlnost a schopnost navazovat přátelské vztahy se skutečnými bojovníky za svobodu a humanisty z něj momentálně činí nejoblíbenějšího politika ve Spojeném království.

Pokud to snad někdo v JC nevidí, zkusím mu vykreslit celou situaci ještě jednodušeji. Britové dávají najevo očividnou únavu zkorumpovanou stranickou politikou i sionistickými intervenčními válkami. Zoufale prahnou po změně, žádají rovnost, vizi lepší budoucnosti a lídra s mravní integritou. Jestli Corbyn splní tato očekávání, ukáže až čas – britskou touhu po radikální změně však lze už nyní považovat za „oficiální.“

V projevu naprostého nedostatku respektu a chucpe, otevřeně a jménem „drtivé většiny britských Židů, “ vyslovilo JC ultimátum nejoblíbenějšímu muži na britské politické scéně:

„Pokud nechce být pan Corbyn po svém zvolení považován za nepřítele britské židovské komunity, musí bez prodlení a vyčerpávajícím způsobem zodpovědět celou řadu otázek.“

Člověk by čekal, že se redakce JC alespoň trochu poučí z židovských dějin. Britští Židé, tak chtiví mluvit „jménem“ svého národa, by měli alespoň předstírat základní úctu k britským zvykům a držet se dobrých mravů.

JC však musel přiznat, že Corbyn jejich ultimátum už déle než týden ignoruje: „Corbyn ani jeho kancelář nepřišli s žádnou odpovědí,“ napsal. I když nemám důvod domnívat se, že by v sobě choval Corbyn byť jen stopu nenávisti, nerad bych ho viděl podlehnout židovskému politickému nátlaku. Potřebujeme britského vůdce oddaného rovnosti, spravedlnosti, míru a britským zájmům – a ne dalšího šábes góje a slouhu [sionistické] lobby a velkokapitálu.

Úvaha Gilada Atzmona Jeremy Corbyn and the Jews vyšla na stránkách autora.

Carl Schmitt: Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958

Glossarium - Záznamy z let 1947 až 1958***
Glossarium – Záznamy z let 1947 až 1958
***
U nakladatelství Academia právě vyšlo bezmála tisíci stránkové Glossarium Carla Schmitta s jeho sešitovými záznamy z let 1947 až 1958.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Martin Heidegger – Úvahy II–VI Černé sešity 1931–1938

Úvahy II–VI (Černé sešity 1931–1938)***
Černé sešity 1931–1938
***
Od roku 1931 do začátku 70. let si Martin Heidegger zaznamenával své myšlenky do sešitů vázaných v černém voskovaném plátně. Záznamy nejsou datovány, ale představují svérázný myslitelský deník, který nechává čtenáře nahlédnout hluboko do autorovy mysli, ať už jde o jeho filosofické dílo, či o to, jak si představoval obrodu Německa nacionálním socialismem po 1. světové válce a jak byly jeho představy faktickým vývojem zklamávány. V rámci obsáhlého Heideggerova díla, které sám na sklonku života uspořádal a rovněž určil, v jakém pořadí mají jednotlivé svazky vycházet, bylo 34 „černých sešitů“ zařazeno až na úplný konec jako svazky 94–102. První sešit (Úvahy I) se nedochoval. Až do zveřejnění v předchozím desetiletí nesměli mít k těmto zápiskům přístup ani specializovaní badatelé.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Ladislava Chateau – Bylo jich pět …: Kolaborace, trest a rozpory

Ladislava Chateau - Bylo jich pět ...: Kolaborace, trest a rozpory***
Bylo jich pět – Robert Brasillach, Marcel Jouhandeau, Ramon Fernandez, Jacques Chardonne a Pierre Drieu La Rochelle
***
Soubor pěti profilů významných francouzských spisovatelů, kteří přijali v letech 1941 a 1942 pozvání do Výmaru na spisovatelské kongresy pod taktovkou nacistického ministra propagandy Josepha Goebbelse.
***
Objednávejte ZDE nebo ZDE
.

Víte, že…

Rudolf Jičín19. března 1933 se v Hradci Králové narodil filosof a archivář Rudolf Jičín. V letech 1952 – 57 studoval na FF UK filozofii a historii, logiku u prof. O. Zicha. Doktorát filozofie získal v roce 1969 na UP v Olomouci u prof. Josefa Ludvíka Fischera (mj. autora dvoudílné Krise demokracie).

Filozoficky se hlásil zejména k Schopenhauerovi, Nietzschovi, Spenglerovi a Ladislavu Klímovi. Ze současných českých filozofů mu byli blízcí pouze Milan Středa a Zdeněk Vašíček. V sociologii se zabýval úlohou davů v současné společnosti (jako Ortega de Gasset), v logice teorií deskripce (Carnap, Vašíček).

À propos

„Potřebujeme třetí obraz člověka a života. Odmítnout dnes Washington a Moskvu neznamená jen politickou, ale také morální volbu: znamená odmítnutí amerických měst i komunistických koncentráků. Oba vzorce industriálního gigantismu budí vnější zdání moci, ale ve skutečnosti se ženou do propasti. Oba systémy jsou redukovány na to, že slepě následují požadavky monstrózního růstu. Nechaly kolem sebe šířit potopu a ženou se řekou, z níž už nějakou dobu není vidět břeh. Posláním Evropy je vybudovat hráze, které mohou tlumit konzumní společnost. Při absenci Boha musíme ustanovit moc, která stojí nad impériem moderního světa a nad říší kapitálu i účetních rozvah.“

Maurice Bardèche

Archív