CasaPound Italia je kulturní a politická asociace zabývající se především sociálními a politickými problémy dnešní Itálie. Je to jedinečné a možná vůbec nejsilnější nekonformní hnutí v Evropě, které je zatím jediné svého druhu. Obsazování prázdných a opuštěných budov, kulturní konference, organizace koncertů a dalších akcí, boj proti politické konformitě, bezúčelnému antifašismu a za větší práva pro studenty na středních školách a universitách, zrození zcela nové avantgardní politické teorie… To vše a mnohem více je CasaPound. Přinášíme vám stručnosti něco málo z její historie…
“Zrodila se hrozivá nádhera” William Butler Yeats
CasaPound Italia se rodí ve snech, projektech a z vůle skupiny mladíků pocházejících z různých lidských a politických zázemí, kteří v druhé polovině 90.let začínají oživovat noci v římském Cutty Sarku, historickém baru a místu setkání těch nejpohlednějších a nejsvobodnějších rebelů hlavního města.
První konkrétní výzva světu „stejných“ je Zetazeroalfa – hudební skupina, založená v roce 1997, která začíná vnášet do světa hudby vytříbené zanícení posádky Cutty Sarku. Skupina plní funkci seskupovatele duší, klan se zvětšuje a stmeluje. Postupně se začíná rodit nové mladé umělecké hnutí.
Od umění k akci je to jen malý krůček – 12.července je v ulici via Tiberina 801 obsazena opuštěná budova, která se tak stává Casou Montag, první z dlouhé série tzv. nekonformních obsazení (v italštině Occupazioni Non Conformi – ONC). Zastaralý stereotyp obsazování opuštěných budov jako exkluzivní praxe levice je tak odsouzen k zániku. Casa Montag – následné opuštěna původní skupinou lidí a převzatá jinými politickými uskupeními – se stala střediskem kultury, hudby a společenství.
To co umožní potřebný skok politického druhu přichází 26.prosince 2003, když je obsazena budova v ulici via Napoleone III. číslo 8, která je skoro okamžitě přeměněna v tzv. „obsazení za účelem bydlení“ (Occupazione a Scopo Abitativo – OSA) a je pokřtěna jménem básníka, který opěvoval krásu a bojoval proti lichvářství a opotřebovanosti – Ezry Pounda. CasaPound se tak stává stabilním útočištěm pro mnohé rodiny bez domova a také pulzujícím srdcem Říma, které nepodléhá politickému a kulturnímu konformismu reprezentovaného především vládou tehdejšího římského starosty Veltroniho.
Okolo mateřské budovy se začínají rodit další occupazione různě rozeseté po hlavním městě: Casa d’Italia Parioli, Casa d’Italia Boccea a Casa d’Italia Torrino. Mezitím se hnutí začíná prezentovat inovativními návrhy jako mutuo sociale (ve volném překladu tzv. sociální půjčka/hypotéka, de facto právo pro každého na vlastní byt od státu, bez lichvářství a zneužití ze strany bank). Prezentace těchto návrhů probíhá pomocí spontánních akcí (tzv. azione shock) ze strany obsazovatelů. Začínají se pořádat konference a různé protesty. Následně jsou tři Casa d’Italia vyklizeny na politickou objednávku těch, co „řeší sociální problémy města“, nicméně nějaký ten rok poté vznikají Area 19 (obsazení bývalé stanice metra poblíž olympijského stadionu kde se pořádají koncerty a další kulturní akce) a Circolo futurista di Casal Bertone (de facto futuristické museum a centrum umění), dvě „kulturní posilovny“ názorové avantgardy, které jsou dodnes aktivní.
V minulosti žijící rudí reakcionáři reagují na rodící se fenomén nejdříve s úžasem smíšeným se zoufalstvím a poté se vztekem a nenávistí. Cutty Sark je z půlky zničen bombou hozenou dovnitř neznámými pachateli. Odpověď posádky Cutty Sark je nedvojsmyslná – stále více politiky, stále více kultury a stále více solidarity. Zde se začíná rodit nápad vstoupit přímo do politiky, který je realizován vstupem CasaPound do znovuzrozené Fiamma Tricolore (původní extremně pravicová/fašistická strana, která vznikla těsně po 2.svět. válce ). Po volebním neúspěchu a vnitřních neshodách, ve stále více systémové straně, však CasaPound Fiammu opouští.
V roce 2008 tak vzniká CasaPound Italia. Zbytek už je přítomnost: okolo dvou tisíc militantů a mnoha desítek tisíc sympatizantů, sídla po celé Itálii, 15 knihkupectví a 20 barů, 8 sportovních sdružení, jedno webové rádio s 25 redakcemi v Itálii a 10 v zahraničí, jedna webová televize, jeden měsíčník a jeden čtvrtletník. Více než 150 zorganizovaných konferencí po celé Itálii s největšími jmény národní kultury.
Já nesrovnávám byty Casa Pound s nějakou Miladou, ale pokud jsou byty nevyužity, musí se tlačit na radnici… toto zabydlování, i když je v důsledku prospěšné, se mi nelíbí.
Mimochodem,kdyby někdo hrál automaty a chlastal,tak by v životě v casa pound nemohl bydlet…Jinak nevím jestli jste to správně pohopil,ale militanti CP v casa pound nežijí,pouze poskytují bydlení rodinám,kteří si nemohou dovolit splácet hypotéky od zlodějských bank,či třeba starým lidem,kteří se po smrti své rodiny ocitli na ulici…
Radek: Smím se zeptat,byl jste někdy v casa pound…jestli ne,tak se tam zajedte podívat,klidně vás doprovodím.Šesti patrová budová s kompletně zrenomovanými byty o 200 metrech čtverčních,kde žije 20 italských rodin by možná nebyla úplně podle představ,které máte vsugerované…
Radku, zdaleka ne všichni „pravičáci“ odsuzují obsazení nevyužitých či opuštěných budov. Mě osobně spíš „zaujalo“, že squaterům bylo ministrem Kocábem bryskně poskytnuto nové bydlení, že bylo squatery akceptováno etc. To ovšem vadilo asi více lidem, zvlášť v době povodní. Možná že kdyby si squateři obsadili jiný dům, nepoškodilo by to tolik jejich PR jako paktování s Kocábem ;)
Tady se někdy něco podobného napsalo? Že tu není o squaterech jediný článek :-)
Přeci jen je rozdíl mezi např. Miladou, kde se topí v lejnech a špíně a sítí Casa pound s jejími bary, sportovními středisky atd., že… Ale proti gustu žádný dišputát, každému co jemu rovno, když otevřenost, tak otevřenost – mě osobně Milada nijak na kuří oko nešlape, být na nějaké pražské radnici, klidně bych je nechal, pořád lepší mít ty její obyvatele uvnitř, než na Florenci.
špíny a smradlavý socky, nic jinýho… proč neplatí jako ostatní slušní lidi nájem? protože všechny sociální dávky prochlastaj a prohrajou v automatech.. porušují zákony o soukromém vlastnictví, chtěl bych vás vidět, jak byste je opěvovali, kdyby se vám nastěhovali do obýváku! okamžitě vystěhovat (případně postřílet, svoloč) a jejich „alternativní centra“ srovnat se zemí!
tak a teď vážně, poznali jste se? ironie, že.. neargumentujete přesně stejně proti squaterům v čechách? dvojí metr, že? :D grc, člověk by z vás blil, ufňukánkové..
Trackbacks/Pingbacks
Oswald Spengler – Myšlenky PRÁVĚ VYŠLO!
***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
*** Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.
Ezra Pound – „Přítomen!“
***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
*** Objednávejte ZDE
.
Radim Lhoták – Zpěvy nemilosti
***
„Zpěvy nemilosti“ jsou literární miniatury odrážející společenské fenomény doby. Jak už se ale dá očekávat, píše-li je Radim Lhoták, budou kontroverzní, provokativní, břitké, přitom však podnětné, otevřené a k zamyšlení vedoucí. Dvacet šest krátkých úvah z pera filosofujícího esejisty a literáta, který publikoval výhradně na alternativních webech…
*** Objednávejte ZDE
.
Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!
***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
*** Objednávejte ZDE
.
Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!
***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
*** Objednávejte ZDE
„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“
CasaPound Italia je kulturní a politická asociace zabývající se především sociálními a politickými problémy dnešní Itálie. Je to jedinečné a možná vůbec nejsilnější nekonformní hnutí v Evropě, které je zatím jediné svého druhu. Obsazování prázdných a opuštěných budov, kulturní konference, organizace koncertů a dalších akcí, boj proti politické konformitě, bezúčelnému antifašismu a za větší práva pro studenty na středních školách a universitách, zrození zcela nové avantgardní politické teorie… To vše a mnohem více je CasaPound. Přinášíme vám stručnosti něco málo z její historie…
První konkrétní výzva světu „stejných“ je Zetazeroalfa – hudební skupina, založená v roce 1997, která začíná vnášet do světa hudby vytříbené zanícení posádky Cutty Sarku. Skupina plní funkci seskupovatele duší, klan se zvětšuje a stmeluje. Postupně se začíná rodit nové mladé umělecké hnutí.
***
***
***
***
***
Já nesrovnávám byty Casa Pound s nějakou Miladou, ale pokud jsou byty nevyužity, musí se tlačit na radnici… toto zabydlování, i když je v důsledku prospěšné, se mi nelíbí.
Mimochodem,kdyby někdo hrál automaty a chlastal,tak by v životě v casa pound nemohl bydlet…Jinak nevím jestli jste to správně pohopil,ale militanti CP v casa pound nežijí,pouze poskytují bydlení rodinám,kteří si nemohou dovolit splácet hypotéky od zlodějských bank,či třeba starým lidem,kteří se po smrti své rodiny ocitli na ulici…
Radek: Smím se zeptat,byl jste někdy v casa pound…jestli ne,tak se tam zajedte podívat,klidně vás doprovodím.Šesti patrová budová s kompletně zrenomovanými byty o 200 metrech čtverčních,kde žije 20 italských rodin by možná nebyla úplně podle představ,které máte vsugerované…
Radku, zdaleka ne všichni „pravičáci“ odsuzují obsazení nevyužitých či opuštěných budov. Mě osobně spíš „zaujalo“, že squaterům bylo ministrem Kocábem bryskně poskytnuto nové bydlení, že bylo squatery akceptováno etc. To ovšem vadilo asi více lidem, zvlášť v době povodní. Možná že kdyby si squateři obsadili jiný dům, nepoškodilo by to tolik jejich PR jako paktování s Kocábem ;)
Tady se někdy něco podobného napsalo? Že tu není o squaterech jediný článek :-)
Přeci jen je rozdíl mezi např. Miladou, kde se topí v lejnech a špíně a sítí Casa pound s jejími bary, sportovními středisky atd., že… Ale proti gustu žádný dišputát, každému co jemu rovno, když otevřenost, tak otevřenost – mě osobně Milada nijak na kuří oko nešlape, být na nějaké pražské radnici, klidně bych je nechal, pořád lepší mít ty její obyvatele uvnitř, než na Florenci.
špíny a smradlavý socky, nic jinýho… proč neplatí jako ostatní slušní lidi nájem? protože všechny sociální dávky prochlastaj a prohrajou v automatech.. porušují zákony o soukromém vlastnictví, chtěl bych vás vidět, jak byste je opěvovali, kdyby se vám nastěhovali do obýváku! okamžitě vystěhovat (případně postřílet, svoloč) a jejich „alternativní centra“ srovnat se zemí!
tak a teď vážně, poznali jste se? ironie, že.. neargumentujete přesně stejně proti squaterům v čechách? dvojí metr, že? :D grc, člověk by z vás blil, ufňukánkové..