Categorized | Kultura, Politika, Rozhovory

V Poundově domě: Rozhovor s Gianlucou Iannonem

Share on Facebook0Tweet about this on Twitter0Share on Google+0Share on Reddit0Share on VKShare on Tumblr0
Gianluca Iannone

Gianluca Iannone

V návaznosti na vynikající článek Rémi Tremblaye o organizačních metodách CasaPound stránky Alternative Right znovu uveřejnily rozhovor Colina Liddella se zakladatelem hnutí Gianlucou Iannonem.

Colin Liddell: Hnutí CasaPound stále není v anglofonním světě příliš známo, ani mezi lidmi z pravicového milieu. Mohl byste našim čtenářům vaše hnutí představit a popsat? Jak velké je CasaPound? Kolik máte členů a jak velké se vám dostává podpory?

Gianluca Iannone: Předně bych CasaPound neomezoval škatulkou „pravicové“ hnutí. CasaPound Itálie je politickým hnutím, organizovaným jako sdružení pro společenskou činnost. Začíná napravo a pokračuje skrze celé politické spektrum. Pravice a levice představují dvě staré politické vize – musíme stvořit novou syntézu. CPI má přes 4 000 členů po celé Itálii, avšak naše podpora a sympatie k nám rostou každým dnem… Jen si vezměte, že naše studentská organizace Blocco Studentesco při studentských volbách v Římě získala 11 000 hlasů.

CL: Povězte nám něco o vás a vašem původu.

GI: Narodil jsem se v srpnu 1973 a do politického aktivismu se zapojil ve 14 letech v Fronte della Gioventù (mládežnická organizace Italského sociálního hnutí, pozn. DP ) v Acca Larenzia, jedné z čtvrtí v centru Říma. Pak už jsem z tohoto prostředí nikdy neodešel. Od roku 1999 jsem jako novinář pracoval pro televizi a rádia, a také jsem psal do celostátních novin o mezinárodních konfliktech, literatuře, filmech a hudbě.


CL: Co vás přivedlo k politickému aktivismu? Vybavíte si nějakou konkrétní událost, akci nebo osobnost, která na vás měla klíčový vliv?

GI: Abych pravdu řekl, nevybavím. Možná to prostě byl osud.

CL: Jaké jsou hlavní cíle a programové body CasaPound, jak krátko- tak i dlouhodobé?

GI: CPI se angažuje ve všech oblastech života našeho národa: od sportu, solidarity, přes kulturu pochopitelně až po politiku. Co se sportu týče, vedeme fotbalové akademie a kluby, provozujeme hokejové, ragbyové, parašutistické a boxerské kluby. Dále pak oddíly brazilského jiu-jitsu, potápění, turistiky, jeskyňářství a horolezectví. V oblasti solidarity a charity máme týmy první pomoci, pořádáme sbírky pro Kareny v Barmě, pomáháme sirotkům a svobodným matkám. 24 hodin denně 7 dní v týdnu funguje telefonní linka „Dillo A CasaPound“ (Řekněte to CasaPound), poskytující právní a daňovou pomoc zdarma. Mezi kulturní činnosti patří pořádání autorských čtení a knižních prezentací; provozujeme umělecký klub, dramatickou školu, lekce kytary, baskytary a bubnů zdarma, vytvořili jsme umělecký trend zvaný Turbodinamismo, vedeme nakladatelství, desítky knihkupectví a webových stránek. V politické činnosti přicházíme s  četnými legislativními návrhy jako Mutuo sociale (Sociální hypotéka), Tempo di Essere Madri (Čas stát se matkou) nebo proti privatizaci vodních zdrojů a mnoho dalších. Není snadné mluvit o CPI, protože toto všechno patří pod CasaPound. Takové jsou naše výzvy a projekty, dnes i do budoucna.

CL: Udržujete nějaké významnější styky se skupinami či stranami za italskými hranicemi?

GI: Ne.

CL: První, co někoho z anglofonní země  zaujme, je pochopitelně reference na slavného amerického básníka Ezru Pounda v názvu vaši skupiny. Jak důležité jsou jeho ideje pro vaše hnutí? Proč jste si pro název skupiny zvolili právě jeho jméno?

GI: Ezra Pound byl básníkem, ekonomem a umělcem. Ezra Pound byl revolucionářem a fašistou. Ezra Pound musel za své myšlenky trpět – a aby ho umlčeli, zavřeli ho na deset let do vězení. Vnímáme ho jako svobodného muže, který zaplatil za své ideje; vrhá světlo na „demokratičnost“ vítězů.

CL: Ezra Pound bývá také automaticky spojován s antisemitismem, a mnozí budou jeho jméno vnímat jako vztyčení praporu antisemitismu. Mohl byste objasnit pozici CasaPound stran Židů a Izraele?

GI: Spojovat Ezru Pounda s antisemitismem je absurdní. Totéž platí i pro CasaPound– je to nesmysl. Je pravdou, že se stavíme proti izraelské politice vůči Palestincům, bombardování civilistů a zadržování mezinárodní pomoci. To však není antisemitismus, ale analýza faktů.

CL: Prosluli jste také odporem proti lichvě. Většina rozumných lidí se staví proti přehnané lichvě, je vaše skupina proti veškeré lichvě? Pokud ne: kde končí konstruktivní půjčka a začíná ničivá lichva?

GI: Lichva je to úplně nejhorší. Jde o hlavu chobotnice. Právě ona vyvolala války kolem Středozemního moře, vedoucí k ilegální imigraci a obecné destrukci. Ona způsobuje nezaměstnanost, dluhy. Ona ohrožuje budoucnost našich dětí, oslabuje je a vystavuje v nebezpečí masakru.

CL: Mám dojem, že CasaPound funguje jako organizace pevně zakořeněná v komunitách, úspěšně se angažující v aréně „pouliční politiky“ s pochody, přehlídkami a událostmi k budování identity a komunity, spíše než prostřednictvím běžných voleb. V anglofonních zemích se pouliční politika v minulosti nevyplatila a umožnila mainstreamovým médiím vytvořit velice nelichotivý obraz National Front v 70. letech a později i BNP. Proto se dnes BNP ulici coby politickému kolbišti vyhýbá. Úspěch vaší skupiny naznačuje, že v Itálii ulice poskytuje pravici mnohem příznivější politické prostředí. Proč myslíte, že tomu tak je? Jaké důvody to podle vás zapříčiňují?

GI: Zaprvé Anglie nikdy nebyla fašistickým státem. Už to představuje významnou kulturní odlišnost. Jak už jsem říkal, CPI pracuje na tuctech projektů a s využitím různých metod: od konferencí až po demonstrace, rozdávání letáků a vylepování plakátů. Důležité je vytvářet proti-informace a obsazovat území a také se místo voleb soustředit na kultivaci sítě příznivců. Ve volbách stojíte proti bohatě financovaným skupinám – a s jedním nebo dvěma mandáty nic nedosáhnete. Pro nás je politikou komunita. To je výzva a potvrzení. Politikou chápeme snahu být lepší každý den. Proto říkáme: pokud vás nevidíme, je to kvůli tomu, že tady nejste. Proto jsme v ulicích, v počítačích, v knihkupectvích, ve školách, na univerzitách, v tělocvičnách, na vrcholcích hor nebo u novinových stánků. Proto se angažujeme v kultuře, sociální práci a sportu. To znamená neustálou práci.

CL: Myslíte si, že kvůli rozdílům mezi Británií a Itálií by se britská pravice měla vyhýbat pouliční politice? Když jsme u toho, jak vnímáte English Defence League, která očividně ulice chápe jako své fórum?

GI: EDL podle mě jedná na základě teze o střetu civilizací. To ve mně i v CasaPound vyvolává jistou nechuť. Pokud se britská pravice zmůže jen na tohle, raději se bavme o fotbale.

Rozhovor Colina Liddella s Gianlucou Iannonem In the House of Pound: An Interview with Gianluca Iannone vyšel původně na stránkách Alternative Right v roce 2012 a znovu uveřejněn v březnu 2015.

Víte, že…

  • 11. prosince 1943 se poblíž Tours narodil francouzský intelektuál Alain de Benoist, zakladatel myšlenkového směru Nová pravice a hlavní představitel think tanku GRECE, jehož hlavním cílem je rehabilitace odkazu idejí iliberální pravice a jejich odpoutání od zdiskreditované "staré" pravice (tj. fašismu a národního socialismu).

Video

Knižní báze

Knihytisky.org - Knižní báze Délského potápěče

Corneliu Zelea Codreanu – Zápisky ze žaláře

Corneliu Zelea Codreanu – Legie Archanděla Michaela

Corneliu Zelea Codreanu - Legie Archanděla Michaela
K objednání zde! ČR: Knihytisky SLOVENSKO: Protiprúdu

Myšlenka dne

„Liberální buržoazie chce tedy Boha, ten však nemá mít možnost stát se aktivním; chce monarchu, ten však má být bezmocný; požaduje svobodu a rovnost, a zároveň omezení volebního práva na majetné třídy, aby si tak majetek a vzdělání zajistily potřebný vliv na zákonodárství, jako by vzdělání a majetek dávaly právo utiskovat chudé a nevzdělané; odstraňuje aristokracii krve a rodu, a připouští přitom nestydatou vládu peněžní aristokracie, onu nejhloupější a nejhrubší podobu aristokracie; nechce ani suverenitu krále, ani suverenitu lidu. Co tedy vlastně chce?“ Carl Schmitt, Politická theologie, s. 47-48

Tweets

Archív