O co skutečně jde na Ukrajině

Putinovo Rusko je stejně jako Amerika multikulturní, mnohorasové impérium, ovládané vykořeněnou, sociopatickou a výrazně etnicky cizí elitou, která využívá multikulturní propagandy i rasové „výměny“ jako nástrojů k oslabování vlivu bělošské většiny.

Autor: Greg Johnson

Ve své argumentaci v debatě s E. M. Jonesem o válce na Ukrajině jsem tvrdil, že nacionalisté na Západě – a vlastně na celém světě – by měli podporovat Ukrajinu proti ruskému agresorovi. Podle Jonese bychom Ukrajinu podporovat neměli.

Jones začal dějinami Židů a jejich činnosti na Ukrajině, zřejmě v přesvědčení, že jakmile se někde objeví Židé, nemůže na tom být ani zbla dobrého. Následně se snažil ukázat, že se ve skutečnosti nejedná o válku Ruska s Ukrajinou, ale Ruska s Amerikou. Jeho argumentace nebyla příliš podložena fakty, takže se této lince budu věnovat jen letmo a soustředím se na důležitější aspekty celé věci.

Nečiní mi sebemenší potíže uznat nadměrné židovské zastoupení ve vlivných pozicích na Ukrajině i na Západě, totéž ovšem platí také o Rusku. Jelikož tedy na obou stranách konfliktu najdete Židy, ať už se postavíte na libovolnou stranu, ocitnete se tam po boku nějakých Židů. Válku tak nelze chápat jako konflikt Židů s Nežidy. Těžko vysvětlit, čím se obě strany odlišují poukazem na to, co mají společné. Jádrem této války je jiný, hlubší střet Ruska s Ukrajinou, který rozdělil také židovské společenství.

Jde tedy o etnickou válku mezi Ukrajinci a Rusy?

Etnická identita nepochybně hraje značnou roli v nepřátelství mezi obyčejnými Ukrajinci a Rusy. Nepovažuji však toto vysvětlení za dostatečné. Těžiště války se v posledních dnech přesunulo na východ země, kde žije početná etnicky ruská menšina a kde Rusko už od roku 2014jako loutkovodič dvojice klientských „lidových republik“ vede válku s ukrajinskými silami.

V jádru konfliktu ale nejde jen o střetnutí Ukrajinců s Rusy, ale také Rusů s Rusy. Etničtí Rusové z Donbasu bojují proti etnicky ruským separatistům z Doněcka a Luhansku, kterým se dostává pomoci od Rusů z Ruské federace i zahraničních komunistů a militantních antifašistů („Antifa“), v některých případech ze zemí Třetího světa. Tyto separatistické státy představují operace ruských ozbrojených složek, řízené z Moskvy. Kdyby jim Kyjev dnes přiznal samostatnost, obratem by zítra požádaly o připojení k Rusku.

Na Ukrajinu přijeli bojovat s Ruskem dokonce i někteří Rusové z Ruska.

Kdo jsou tito lidé? A proč ruské obyvatelstvo Donbasu nestojí o to být ovládáno z Kremlu? Odpověď není úplně jednoduchá. Na základě rozhovorů s Rusy na Ukrajině při mé návštěvě země v roce 2018 i později prostřednictvím internetu nejvýrazněji zaznívala trojice důvodů.

V prvé řadě vnímají někteří Rusové tuto válku jako přímý, jednoduchý boj proti komunismu: komunismu Doněcké a Luhanské lidové republiky i jejich zahraničních militantních přívrženců. Komunismus si spojují s terorem, smrtí a vládou lidského odpadu, a ničemu takovému se podřídit nechtějí.

Nejspíš nejde o to nejsofistikovanější chápání dění na Donbasu. Když těmto lidem namítnete, že za separatisty ve skutečnosti stojí Putin, prostě odvětí, že zasloužilý kágébák Putin je beztak bolševik. Neřeší, zda někdo vyvěšuje sovětskou vlajku z nostalgie, ironicky nebo vzývajíc nějakou rudohnědou alianci. Lidé pod tímto praporem a se zbraní v ruce jsou pro ně nepřátelé zasluhující kulku.

Ruští antikomunisté se vysmívají výzvám západních etnonacionalistů, podle nichž by měli komunistům garantovat suverenitu na základě etnonacionalistických principů – jako by snad komunisté hodlali zřizovat etnostáty a přiznávali Ukrajincům totéž právo na jejich vlastní zemi. Co navíc v takovém případě s Rusy, kteří pod moskevskou nadvládou žít nechtějí?

Za druhé někteří Rusové bojují po boku Ukrajinců proti Moskvě a jejím poskokům, protože považují Ukrajinu za kolébku jejich civilizace, podobně jako ji Američané, Kanaďané a další anglofonní národy vidí v Anglii a Spojeném království jako takovém. Podobně jako pravicově založení Američané jako T. S. Elliot tíhli k Anglii, jelikož Amerika pro ně byla padlou civilizací – padlou jelikož se odvrátila od řady důležitých hodnot, dosud uchovávaných ve svém zdroji – přitahuje část Rusů Ukrajina. Nejeden z ruských exulantů na Ukrajině výslovně odvrhuje Byzancí a mongolskou vládou ovlivněný despotismus, spojovaný s Moskvou ve prospěch rovnostářštější, svobodomyslnější, nacionalističtější – a západnější – politické tradice vyvěrající a spjaté nejprve s Kyjevskou Rusí a později kozáckými územími. Ukrajina je přes všechny své nedostatky svobodnější a Západu bližší země než Rusko, což řadu Rusů oslovuje a vnímají to jako část vlastního odkazu, v Rusku ztraceného.

Zatřetí ruští etnonacionalisté hledají na Ukrajině útočiště, jelikož v Rusku čelí pronásledování. Putinovo Rusko je multirasová a multikulturní říše s agresivně multikulturní ideologií. Rusku vládne nepočetná oligarchie, která je viditelně méně etnicky ruská než Ruská federace jako taková. Rozhodně stojí za to se podívat na Wikipedii do sekce „Původ“ u nejbohatších obyvatel Ruské federace: jsou to Židé, lidé částečně židovského původu, Uzbeci, muslimové z Kavkazu, Ukrajinci, Bělorusové a také mnohé další neruské etnické skupiny se těší nadměrnému zastoupení. I když je až překvapivě obtížné zjistit etnickou příslušnost ministrů Putinova kabinetu (nebo jejich manželek), jeho ministr obrany Sergej Šojgu je smíšeného tuvansko-ukrajinského původu, ministr zahraničí Sergej Lavrov je napůl Armén a napůl Rus a bývalý ministr dopravy Igor Levitin je ukrajinský Žid. Rusko, kde by byli Rusové na prvním místě, by pro moc a bohatství této elity bylo ohrožením. Proto stejně jako na Západě i v Rusku vládnoucí oligarchie prosazuje multikulturalismus a ruský etnonacionalismus potlačuje.

Když ruští nacionalisté upozorňují na klesající natalitu Rusů a (přinejmenším relativně) vysokou plodnost tamních muslimských a mongoloidních etnik, cítí se elity ohroženy. Na etnických zájmech Rusů jim nesejde, jen na zachování přiměřeně klidného soužití jednotlivých národů jejich impéria.

Když si ruští etnonacionalisté stěžují na probíhající příliv muslimských imigrantů z postsovětských –stánů, kteří nahrazují ruské obyvatelstvo, spatřují v tom elity nebezpečí. Podobně jako jejich protějšky na Západě se tak vládci Ruska neštítí posílit svou pozici rozředěním ruské menšiny cizími prvky.

Ruští etničtí nacionalisté také varují před stále větší závislostí ruské armády na neruských vojácích, kteří v ozbrojených složkách vytvářejí etnické mafie cílící na etnické Rusy. Takováto vojska se také bez větších zábran dopouštějí válečných zločinů, což se obzvlášť hodí tomu, kdo válečné zločiny využívá jako politický nástroj.

Vládci Ruska však do svých armád odedávna verbovali i neruské vojáky: za carů, soudruhů i po nich. Jedná se ostatně o osvědčený nástroj imperiálního státnictví. Říše se buduje tím, že posíláte vlastní lidi na smrt, aby si podmanili cizí národy. Takoví vládci ke svým krajanům nějaké pevné pouto ani cítit nemohou. Dobyté impérium je následně nutno udržovat pomocí posádek z podmaněných národů v ostatních částech říše, včetně „domoviny“, jelikož vojáci s větší ochotou zabíjejí ty, kdo nepřísluší k jejich etnické skupině.

Lidé zvenčí se také pravidelně stávají součástí vládnoucích elit říší. Proto vládci Ruska nikdy nebyli nijak zvlášť ruští, a to už ve středověku a raném novověku, kdy se elity mísily s Mongoly a později Němci. Bolševismus vynesl k moci novou elitu, složenou zhusta z příslušníků národů, které si carská vojska podmanila: Židů, Gruzínců, Poláků, Lotyšů, Ukrajinců a tak dále, doplněných etnicky ruskými bolševiky. I tato nová elita se však obávala většinového ruského obyvatelstva a pokračovala v osvědčených imperiálních postupech, zaměřených na zachování jeho porobeného postavení. I současní mnohoetniční vládci Ruska se bílých Rusů bojí víc než muslimů nebo sibiřských Asiatů, a proto nevidí ve stále snědších ozbrojených silách větší nebezpečí.

Ruská armáda je stejně tak oddaná propagandě „rozmanitosti, rovnosti a inkluzi“ jako ty západní. Podle nacionalistů to armádu oslabuje, což je pravda, chápe-li člověk ozbrojené složky v prvé řadě jako nástroj k vedení válek v zahraničí. Naopak tomu však, když je bělošská armáda vnímána jako ohrožení moci elit a diverzifikovaná armáda se pak stává šikovným nástrojem k potlačení bílé většiny. Naši vládci se v tomto ohledu od těch kremelských příliš neliší.

Proto jsou s oblibou zmiňovaná srovnání ruských a amerických vojenských náborových videí tak absurdní. V tom ruském vystupuje drsný, maskulinní běloch (údajně herec v pornu pro gaye). V kontrastu s tím v tom americkém vystupuje vojačka se dvěma maminkami. Toto srovnání je samozřejmě vysoce zavádějící, protože i američtí verbíři dokáží oslovit mužné bělochy (a připravit je na Velkou výměnu) a naopak Rusové chrlí ohavnou propagandu diverzity. Poselstvím má být zjevně to, že naše diverzitou rozklížená armáda by proti armádě ostrých ruských hochů nemohla obstát. Pravda, dosvědčená krví na ukrajinských bitevních polích, však vypadá jinak: ruská armáda není zas tak nerozbitná, ruská, ani bělošská. Je právě tak rozmanitá a slabá jako ta americká.

Rozmanitost se ve válce nepochybně rovná slabosti, jelikož však většinu času prožijeme v míru, kdy tyto rozmanité armády představují pro imperiální elity menší ohrožení jejich moci než ty sourodé.

Putinovo Rusko je stejně jako Amerika multikulturní, mnohorasové impérium, ovládané vykořeněnou, sociopatickou a výrazně etnicky cizí elitou, která využívá multikulturní propagandy i rasové „výměny“ jako nástrojů k oslabování vlivu bělošské většiny. Po vzoru židovského společenství i Putin stigmatizuje všechny formy etnického nacionalismu coby „nacismus“ a s oblibou využívá holokaust jako prostředek protinacionalistické a promultikulturní indoktrinace.

V Americe musejí etničtí nacionalisté čelit především cenzuře a odepírání přístupu soukromými korporacemi. Takové házení klacků pod nohy není nic příjemného, ale o život nejde. V Rusku ovšem nacionalisté končívají na dlouhé roky za mřížemi – nebo hůř, zabiti rukou příhodně nikdy nedopadeného vraha. I proto se tolik z nich rozhodlo uchýlit na Ukrajinu a momentálně se zbraní v rukou vzdorují Putinovým mnohonárodnostním agresorům.

Jestliže proti Moskvě s Ukrajinci bok po boku bojují i Rusové, nejedná se o primárně etnický konflikt. Jaké tedy je ono hluboké pouto, jež k sobě pojí Ukrajince s Rusy v boji proti Moskvě? V jádru se jedná o otázku neslučitelnosti imperialismu s nacionalismem. Ruští etničtí nacionalisté, stejně jako ti ukrajinští, odmítají sloužit multikulturnímu, multirasovému a etnocidnímu moskevskému režimu.

Ruští etničtí nacionalisté souhlasí s těmi Rusy, kteří při pohledu na Ukrajinu a dál na západ vidí svobodnější alternativu ruského byzantsko-mongolského despotismu, ještě důležitější v jejich hodnocení je ovšem skutečnost, že ruská imperiální mašinerie ohrožuje samotné bytí ruského národa, jehož krev marnotratně prolévá ve svých imperiálních válkách, aby následně podmaněné národy využila jako beranidlo proti etnickým Rusům.

Přestože Rusko po rozpadu Sovětského svazu a osamostatnění všemožných –stánů přišlo o mnoho milionů svých nebělošských poddaných, uvnitř ruských hranic žijí i dnes miliony Nerusů. A byť Rusové stále ještě tvoří 80% obyvatelstva, jejich natalita je mimořádně nízká, zatímco porodnost Nerusů, povětšinou muslimů a dalších nebělochů, je mnohem zdravější. Etnický úpadek etnických Rusů je tak pevně zabudován do budoucího vývoje stávajícího systému, a to i bez další barevné imigrace, která ovšem ze středoasijských zemí nerušeně pokračuje. Kdyby si na navíc vyznavači eurasijských představ prosadili svou, Rusko by některé z těchto zemí znovu začlenilo do svých hranic, vždyť už dnes probíhá masivní hospodářská integrace s tímto regionem. Pro etnické Rusy to nevěstí nic dobrého – zkuste si představit, jak by dnes vypadala Amerika, kdyby na jihu nesousedila s Mexikem, ale Čínou.

Ruští etnonacionalisté v mnohém souhlasí s ruskými antikomunisty, kteří pozvedli zbraně proti separatistům v Doněcku a Luhansku, neunikají jim však ani hlubší problémy než „jen“ komunistická ideologie odštěpeneckých republik a jejich zahraničních podporovatelů. Doněck s Luhanskem nejsou nic jiného než ruské imperiální operace a odkazy na marxismus nástroj cynického ruského imperialismu. Tím opravdovým nepřítelem zůstává ruská imperialistická mentalita a mašinerie, nebezpečí mnohem starší než marxismus a SSSR.

Přestože se Putin při své stigmatizaci všech podob etnického nacionalismu coby „nacismu“ nechává vést židovskými vzory, někteří z ruských etnických nacionalistů, s nimiž jsem se na Ukrajině setkal, skutečně věří v národní socialismus. Může se zdát podivné, že Rusy nebo Ukrajince tato ideologie láká, když Hitler zamýšlel proměnit jejich lid v hélóty a osídlit jejich zemi německými kolonisty. Hitlerův „petit“ šovinismus však odmítají z vědomí rasové a civilizační spřízněnosti. Většinou je také pojí náklonost k black metalu a bojovým uměním. Podobně jako etničtí nacionalisté jinde v Evropě vnímají závazek nejen vůči své vlasti a kultuře, ale také hluboké pouto k naší sdílené rasové a civilizační příslušnosti. Tito nacionalisté, Rusové i Ukrajinci, nevidí v etnických Rusech nepřátele, tím pro ně je vládnoucí ruská multikulturní elita a její imperialistické smýšlení. Jde o značně vyváženější perspektivu než pohled obyčejného Rusa či Ukrajince z ulice, kteří v tomto momentě cítí silnou vzájemnou nenávist a výzvy k „zastavení válek mezi bratry“ jim znějí jako prázdné moralizování. I když to možná zní paradoxně, ruští a ukrajinští neonacisté spolu dokáží žít a pracovat mnohem lépe, než jejich „normálnější“ soukmenovci.

Válka na Ukrajině je konfliktem mezi Ruskem, multirasovým impériem s agresivně multikulturní ideologií, a Ukrajinou, vlastí ukrajinského národa. Ten v různých podobách probíhá už od 17. století a trvá tedy déle, než existují Spojené státy a nezmizel by ani v případě, že by USA stály zcela stranou. Je mnohem starobylejší než NATO a existoval by i bez zapojení této organizace. Dokonce by tu byl i bez židovského vměšování. Všechny tyto subjekty jsou pouze nahodilými a vedlejšími aktéry konfliktu. Kdyby USA, NATO ani EU Ukrajině nepomáhaly, Ukrajinci by se prostě poohlédli po jiných spojencích – skutečným jádrem konfliktu je totiž odvěké soupeření ruského imperialismu s ukrajinským nacionalismem.

Imperiální Rusko nejen že vytáhlo do války proti Ukrajině, ale vyhlásilo také plány ji „denacifikovat“, což neznamená nic menšího než likvidaci jejího národního sebeuvědomění – tedy všeho, co by mohlo přeživším Ukrajincům pomoci odolat asimilaci Ruskem, zmizet ze stránek dějin. Není to nic jiného než kulturní genocida.

Pokud vám něco takového vyhovuje, protože máte Putina za konzervativce, křesťana, reakcionáře nebo iliberála, nejste nacionalista, pro něhož stojí zachování naší rasy i jejích jednotlivých svébytných národů nade vším ostatním. Buďte v tomto směru prosím upřímní, abychom si mohli podat ruce a rozejít se.

Ve válce Ruska s Ukrajinou mohou opravdoví etničtí nacionalisté podporovat jedinou stranu: tu ukrajinskou.

A protože je tento závěr naprosto zjevný, pokoušejí se ruští apologeti celý konflikt „zarámovat“ úplně jinak: Rusko podle nich nerozpoutalo agresivní imperiální válku proti Ukrajině, ale ve skutečnosti bylo donuceno vojensky se bránit Americe, která „je tím skutečným imperialistou“. Této argumentaci se hodlám věnovat v samostatném článku.

Esej Grega Johsona What’s Really at Stake in Ukraine vyšla na stránkách Counter-Currents Publishing 9. dubna 2022.

19 Responses to “O co skutečně jde na Ukrajině”

  1. TK napsal:

    Ten link – asi mi budete muset dát nějaké TL;DR, z dálky to vypadá na celkem obvyklý produkt konspiratardského milieu a la Alex Jones, kde se to jen hemží nacisty, tajnými nacisty, eugeniky, nacisty podporujícími (židovskými) bankéři a rusofobií, ale nemám chuť se tím prokousávat…
    K těm předchozím komentářům: Když odhlédnu od nějakého sanskrtsko-védického LARPingu („svébytný světonázor mého lidu“ – ten jste si vydestiloval prosím jak? Z kusých archeologických nálezů? Hinduismu? Exegezí véd? Nebo Homéra? – a co vlastně s tím?) nebo přiznám se pro mě celkem neotřelých argumentů „dobrého hospodáře“ (Rusko tedy přišlo na rozkradenou Ukrajinu udělat ordnung? A že to teda vzali sakra od podlahy, skutečně vizionářská země…) nebo velmi vkusných tezí o „omezené operaci, která se civilním obětem i cílům vyhýbá“, po tom čtvrtroce mi furt není jasná jedna, hlavní věc:
    Co přesně je situaci „Rusko vytáhlo v dobyvačné bratrovražedné válce proti bělošskému národu s cílem ho politicky/kulturně, částečně fyzicky zničit“ nejasné do té míry, že velká část národovců napříč Západem (možná vyjma Polska+Pobaltí, tam snad tohle není) věnuje tolik energie vymýšlení různých kliček a mentální gymnastiky typu „bělošská solidarita ano, ale…“, šíření polopravd, zpochybňování nosu mezi očima a bezostyšnému lhaní? Na Rusku jako takovém není pro nacionály k obdivování vůbec nic, a obecně je to snad nejmizernější imperiální projekt v dějinách – zjevně nemají dokonce ani tu tupou, hrubou sílu, kterou jim ještě před 3 měsíci přiznávali skoro všichni. O nějaké ctnostnější, dobře spravované, demograficky či spirituálně zdravé společnosti se nebudeme ani bavit, to by bylo k smíchu úplně.
    Jediné, co tedy tak nějak zbývá, je to binární „Americké globohomo = špatné, proto cokoliv, co se zdá být/je proti němu = dobré“, tedy uvažování, které by se ne neprávem dalo označit jako nějaký „vypínač osvětlení“ (light-switch brain), živený tím nietzschovským resentimentem nejhoršího ražení. Je to děsivý a popravdě dosti odpudivý pohled

  2. Hamato Jossi napsal:

    Indiáni by mohli vyprávět. Tudíž názor člověka z tohoto slepence etnik, ze státu, který působí jako rakovina po celém světě, nemůžu hodnotit jako bernou minci (pouze jako studii jejich myšlení). Je přeci jen výtvorem svého okolí. Škoda, že radši neřeší práva mexikánců na jejich historická území (Texas, Kalifornie aj.), která byla USA krvavě ukradeny. Proč by si to východní Slované měli vyřešit mezi sebou? Malorusko je matkou Rusů a moderní podoby Slovanstva. Rusko nebojuje proti Ukrajinců, ale momentálním vládcům tohoto území. Kdyby bojovali proti Ukrajincům, celé by to vypadalo úplně jinak. Radost z toho nemám a Rusům kladu za vinu, že prohráli na všech předchozích pěti úrovním sociálního řízení a zachraňují to teď hlavněmi pušek.
    Ps: Indoárijskou rasou je myšlen bílý člověk vyjma semitů (ano i Yankee) a tradicemi svébytný světonázor mého lidu. Slovanské jazyky však mají mnohem blíže k sanskritu než
    germánské (agni-oheň, fire moc podobné není). Lze predikovat, že i mentalita Slovanů je bližší původním Árjům.

  3. Hamato Jossi napsal:

    Pro TK: A Vy jste si sem přišel vylít co, mohu-li se zeptat. Ukrajina odešla z SSSR jako
    nejbohatší stát. Rusové za ně zaplatili všechny dluhy po SSSR. Před válkou s Ruském jim
    zůstalo cca 25 percent majetku z dob SSSR ( Rusko 130 percent, Bělorusko 250 percent). Stát rozkradený, rozdělený mezi pár mocipánů. A hle, objevil se hodný strýček Sam, který hrozně rád nezištně pomáhá po celém světě (hlavně pohřebákům) a daruje (též nezištně) nejlepší a nejspravedlivější společenský řád v dějinách lidstva (právo na mcDonald a Cocacolu a dluhy).

  4. Jamviking napsal:

    tou rádoby vtipnou ironií se snažíte jakože odvést pozornost, abyste nemusel nějak argumentovat? na začátku jste se tu holedbal jak nikdo nemá argumenty a jen jste plival jed, když konečně někdo začne diskutovat, tak je to taky špatně, co vy vlastně chcete?

  5. TK napsal:

    Tak já tedy mrknu na ty barbarské války, abych nenapadal vaše tvrzení řešení – a tím tuto nanejvýš plodnou výměnu za sebe uzavřu…

  6. Jamviking napsal:

    TK:mluvíte o vylívání žluči, a přitom jste zase agresivní, jen pač má někdo jiný pohled, koukal jste se někdy do zrcadla? asi se vzhlížíte v gregu, pač ten taky má potřebu řešit „co ti jiní“ místo toho, aby si řešil to svoje uvnitř doma, takoví lidé jak vy potom nevyřeší nic, příkladem budiž vaše argumentace, že napadáte mé tvrzení řešení po svém, podle vás by měl cizí národy asi někdo vodit za ručičku ne? řekněte mi k čemu potom takový národ je? skutečně silný národ přežije jen vlastní snahou, a ne že mu někdo dělá mámu nebo tátu
    indoárjové-lidé haploskupiny mužské R1a a R1b, geneticky v podstatě cromagnonci, z toho vzniklo jakože arya-r1a, https://www.eupedia.com/europe/autosomal_maps_dodecad.shtml více si můžete počíst zde, jestli o tom moc nevíte
    indoárjské zvyky-všechny pohanské zvyky starých předkřesťanských kultur, jestli o tom nic nevíte, stejně jako nevíte, že usa sice z evropských národů ve velké míře vznikla, ale už přebírala anglosaský kulturn narativ-tedy ten od johna locka a thomasa hobse, kde chybí staré řecko, tak je debata těžká, za to já ale nemohu, naopak staré řecko s emnohem více objevuje u německých nebo francouzských filosofů, pač v té kontinentální evropě je více přítomno
    usa posílila islámský svět např cvičením al-kaidy, posílením talibanu, za jeffersona během barbarian wars defakto zlikvidovala muslimské piráty, o cca 150 let později je vyzbrojovala, už snad chápete o čem mluvím
    a to že posílila i sionisty je další věc, prostě po…. co mohla

  7. MatějLopata napsal:

    TK. Ukrajinci jsou užiteční idioti a jejich kolektivní či individuální subjektivita v posledních letech systematicky budovaná židodolarem je prostě k smíchu i k pláči. Rusko má krvavé pracky, o tom není sporu ale „Strýček Sam“ který to celé režíruje, je má ještě krvavější.

  8. TK napsal:

    Ti lidé/člověk si sem přišli vylít žluč, zřejmě by zasluhovali záplaty znatelně hrubší.
    Vaše komentáře jsou plný řekněme pozoruhodných tvrzení („indoárijská rasa“ – ?, „staré indoevropské zvyky“ – které to třeba jsou?, „Amerika ve 20. století posílila islámský svět“ – bezbřehým sionismem?, „Američané by měli filozofování přenechat moudřejším národům“ – a z kterých těch národů se Američané postupně formovali?; a dalších), ale to hlavní se asi skrývá hned zkraje: „slované mají svoje problémy, at si je vyřeší mezi sebou“, tedy nic jiného než bianko šek pro Rusa žalářníka, aby si „ukrajinský problém“ vyřešil po svém, jak, už jsme v náznacích viděli na cestě ke Kyjevu a postupem času všude tam, kam vkročila noha osvoboditele.
    Matěj Lopata: Vy jedete pořád to jedno: Ukrajina/ci jsou pitomečci zcela prosti jakékoliv individuální a nedejbože kolektivní subjektivity, skutečný agresor je samozřejmě Amerika a v zákrytu za ní (fašistické?) Polsko. Rusko s krvavýma prackama je samozřejmě metafyzicky dokonale nevinné.

  9. MatějLopata napsal:

    ..Ve válce Ruska s Ukrajinou mohou opravdoví etničtí nacionalisté podporovat jedinou stranu: tu ukrajinskou..
    Greg Johnson je tragický mimoň. Stejně jako děsivá kvanta užitečných idiotů, kteří nereflektují, že se nejedná o válku Ukrajiny s Ruskem ale o válku USA s Ruskem ve které se Ukrajina stala idiotsky sebevražedným médiem ve službě US plánů. Smyslem toho konfliktu není zachránit Ukrajinu před Putinem, smyslem je udělat z Ukrajiny dávidlo, které Rusko zadusí i kdyby měla celá Ukrajina v……t.
    Btw, a jak dlouho asi bude trvat Polákům, než zachrání Lvov atd před ukrutným „Putlerem“ a připojí ho k Polsku? I to je aspektem, který US podpora Ukrajinskému „seberealizačnímu“ nacionalismu přinese. Tak se ptejme, jaký má smysl přijímat US podporu nacionálních bělošských hnutí.

  10. Taras Bulba napsal:

    Zajímavý článek, který si trochu hraje malou domů. Se závěrem nesouhlasím. Ruská kultura má světovou úroveň : Dostojevskij, Čajkovskij, Gogol, Puškin, Šostakovič.
    Ukrajinci jako národ existují dosti krátkou dobu a moc jim ta státnost zrovna nejde.
    Bez aliance s Polskem by ani nevznikli. Co dala Ukrajina světu ? Chmelnického a Banderu ? V.r. 1991 dotali funkční a prosperující stát a tam kde jsou dneska, je výsledek jejich mafiánského „hospodaření“. STOP válce mezi Slovany!

  11. Jamviking napsal:

    Díky Jossi, Američané(včetně Britů-odkud to od Johna Locka a Thomasse Hobbse vychází-empirismus) kvůli tomu, že v sobě v podstatě mají jen to křesťanství a osvícenství( půjčuji si od anny hogenové) tak jsou spíše pragmatičtější a technický národ, jako staří římané, proto by filosofování a hlubší myšlení měli přenechat opravdu starším a moudřejším Evropanům, ti jsou také technicky a vědecky nadaní, navíc to staré Řecko krom křestanství a osvícenství ještě do nějaké míry obsahují, já u té větve křestanství, jež pochází od jistého semitského etnika bych ubral a spíše se zaměřil na staré indoevropské tradice a zvyky, jsou pro nás v jádru důležitější

  12. jossi napsal:

    Pro Jamviking: Vnímam to stejně, akorat z lenosti jsem to nenapsal. Respekt za tvoje věty.

  13. Jamviking napsal:

    Reakce na TK:kritizuješ za ad hominem, přitom ho děláš sám, tak o co seš lepší? co je to za argumentaci?
    Já se pokusím rozebrat grega johnsona, myslím že do určitý míry má pravdu, ale nejde mu o podstatu věci, místo toho aby řešil problémy ve své zemi, co tam neomarxismus způsobil a aby se anglosasi trošku podívali do zrcadla, stále řeší jen co je „někde venku“ slované mají svoje problémy, at si je vyřeší mezi sebou, stejně jako anglosasi mají své vnitřní problémy, at se soustředí na ty a neztrácí drahocenou energii kritikou něčeho, čemu nerozumí, mě stačila už z minulého dílu argumentace grega, že prý chování ruska k ukrajině je jako kdyby se dnes usa chovala k británii jako ke svému vazalovi, co to je za naprosto nesmyslnou anagogii? ten člověk nedokáže překročit stín „velkoleposti“ ameriky a kledá jakékoliv přirovnání v jejich příkladu, místo toho aby ho napadlo, že amerika opravdu z británie „vznikla“ kdežto dějiny kyjevské rusi jsou naprosto něco odlišného, nehledě na to že jsou vedle sebe, kdežto ameriky a británie přes velkou louži, celá tahle analogie pokulhává a je jen příznakem toho že anglosasové a zejména j ejich mladší dítě usa se nedokáží přenést přes svůj stín, ameriku udělala velkou práce lidí, kteří prostě makali a nebreptali, jako philo pharnsworth, john nash, robert goddard a hromada dalších vynálezců a matematiků, to jí dělalo silnou, jakmile se začala sxxt do celého světa, začlo to s ní jít z kopce a za tu dobu akorát dokázala posílit islámský svět, oslabit ruský svět, posílit čínský svět, tomuhle říkáte práce pro bílou rasu? neříkám že rusko je čisté, má své problémy, ale momentálně posledních 50 let oslabuje jednotu indoárijské rasy anglosaský svět mnohem víc, a myslím že nacionalisté by měli hledat co je spojuje a ne co je rozděluje.

  14. TK napsal:

    Možná už by někdo z vás apologetů Mordorské marky mohl taky jednou zkusit jít po balonu místo po hráči, tedy překročit stín „argumentace“ ad hominem. I když se nezdá, že by koherentní věta, nedej Bože souvětí či tři, byly ve vašich toulcích.

  15. Jossi napsal:

    Další chytrý Anglosas. Nechcete se už vykašlat na tento postup vůči svojí bratrské linie Slovanů. Oslabujete obé.

  16. Albert napsal:

    …..se někde napil bahnitý vody, tenhle Greg Johnson.

  17. TK napsal:

    Na rozdíl od Horákova nebo Albertova, argumentačně tak velmi nabitého, komentáře, že ano…

  18. Hillman napsal:

    To je zatím největší snůška nesmyslů, které jsem o konfliktu na Ukrajině četl. Argumentace veškerá žádná, je to čirá fantazie.

Trackbacks/Pingbacks


Oswald Spengler – Myšlenky PRÁVĚ VYŠLO!

Oswald Spengler - Myšlenky***
Kniha obsahuje: vedle 370 výroků o pojmech, majících ve Spenglerově myšlení zásadní význam, jako např. osobnost, dějiny, válka, právo, stát, tradice atd., v původním výboru správkyně autorovy – do té doby z valné části nezveřejněné – pozůstalosti, též rozsáhlý překladatelský a redakční výběr z knih Preussentum und Sozialismus a Jahre der Entscheidung s aktuálními poznámkami a vysvětlivkami, jakož i úplnou, komentovanou bibliografii nakladatelství Délský Potápěč.
***
Objednávejte v Knihkupectví Délského potápěče nebo na Kosmasu
.

Ezra Pound – „Přítomen!“

Ezra Pound – „Přítomen!“***
Ezra Pound míří přímo na jádro systému, v nemž žijeme – a zasahuje! Politika – ekonomie – poezie; články, básně, poznámky, manifesty, překlady a eseje z doby Italské sociální republiky.
***
Objednávejte ZDE
.

Radim Lhoták – Zpěvy nemilosti

Radim Lhoták - Zpěvy nemilosti***
„Zpěvy nemilosti“ jsou literární miniatury odrážející společenské fenomény doby. Jak už se ale dá očekávat, píše-li je Radim Lhoták, budou kontroverzní, provokativní, břitké, přitom však podnětné, otevřené a k zamyšlení vedoucí. Dvacet šest krátkých úvah z pera filosofujícího esejisty a literáta, který publikoval výhradně na alternativních webech…
***
Objednávejte ZDE
.

Knut Hamsun: Až do konce! – DOTISK!

Knut Hamsun - Až do konce!***
Politická publicistika norského spisovatele Knuta Hamsuna z let 1940 až 1945. Knut Hamsun je příkladem Muže, který se nepoddal, nepodvolil a už vůbec v šířícím se křiklavém chaosu nezbloudil. Ač sražen, zůstal na svém.
***
Objednávejte ZDE
.

Paul Sérant: Fašistický romantismus – DOTISK!

Paul Sérant - Fašistický romantismus***
O politickém díle několika francouzských spisovatelů – Robert Brasillach (popravený), Pierre Drieu La Rochelle (sebevrah), Lucien Rebatet (rebel), Abel Bonnard (estét), Alphonse de Châteaubriant (mystik) a „fantaskní jezdec“ Louis-Ferdinand Céline (sardonik).
***
Objednávejte ZDE
.

À propos

„Proti národní myšlence se [usurokrati] nestavějí proto, že je národní, ale protože nesnášejí jakýkoli celek síly dostatečně velký na to, aby se postavil celosvětové tyranidě lichvářů bez vlasti.“

Ezra Pound

Archív